Krakatoa (Krakatau) – aktivní sopka v Sundském průlivu, erupce 1883

Krakatoa (Krakatau) — aktivní sopka ve Sundském průlivu: erupce 1883, zřícení 2018 a tsunami. Historie, příčiny a dopady.

Krakatoa (indonéský název Krakatau) je aktivní sopka v Sundském průlivu v Indonésii. Název se píše mnoha různými způsoby. Sopka ve známé historii vybuchla opakovaně. K nejznámější z nich došlo koncem srpna 1883.

Geologie a poloha

Krakatoa leží mezi ostrovy Jáva a Sumatra ve Sundském průlivu. Jedná se o součást souostroví vulkanických ostrovů vznikajících nad subdukční zónou, kde Indoaustralská deska podsouvá oceánskou desku. Sopka byla před erupcí tvořena několika kužely a ostrůvky; během mohutné erupce roku 1883 došlo k částečnému kolapsu sopečného masivu a vytvoření kaldery.

Erupce 1883 — průběh a následky

Erupční činnost v roce 1883 vyvrcholila v několika silných výbuchových fázích koncem srpna. Hlavní explozivní události 26. a 27. srpna způsobily:

• masivní výrony sopečného popela a plynů, které vystoupily do stratosféry;
• kolaps části ostrova a vznik velké kaldery;
• obrovské vlny tsunami v Sundském průlivu, které zasáhly pobřeží Jávy a Sumatry — v některých místech dosahovaly výšky desítek metrů;
• rozsáhlé zničení pobřežních osad a velký počet obětí — odhady mrtvých z této katastrofy se obvykle pohybují kolem 36 000 osob, přičemž přesný počet není znám.

Exploze byly doprovázeny tlakovou vlnou a hlučností, která byla hlášena tisíce kilometrů daleko. Sopečný popel a aerosoly rozptýlené ve vyšších vrstvách atmosféry měly následně dopad na klima a světelné podmínky po celém světě.

Globální dopady

• Zvýšené množství sopečných aerosolů ve stratosféře vedlo k ochlazení globálního povrchového vzduchu v následujících letech a k výrazným, pestrým západům a východům slunce (ozdobené červenými a fialovými odstíny) po celém světě.
• Tlakové vlny explozí byly zaregistrovány na barometrech po celé planetě a atmosférické následky byly studovány meteorology i geofyziky.

Po roce 1883 — vznik Anak Krakatau a novodobá aktivita

Po katastrofické erupci zůstala oblast aktivní. V roce 1927 se na místě zřícené kaldery začal objevovat nový sopečný kužel, dnes známý jako Anak Krakatau („Dítě Krakatoa“). Anak Krakatau postupně vyrostl nad hladinu moře a stal se opět centrem erupční činnosti v průběhu 20. a 21. století.

Události roku 2018

Dne 22. prosince 2018 došlo u Anak Krakatau ke kolapsu centrálního kužele a s tím spojenému tsunami v Sundském průlivu. Vlna zasáhla pobřeží Jávy a Sumatry mimo sezónní očekávání a bez varování, což mělo za následek ztráty na životech a materiální škody. Při této události zahynulo více než 400 lidí a několik tisíc bylo zraněno nebo bylo bez střechy nad hlavou.

Monitorování a rizika

Krakatoa a zejména Anak Krakatau jsou od té doby pečlivě sledovány indonéskými i mezinárodními vulkanology a geofyziky. Hlavními riziky zůstávají:

• výbušné erupce a výrony pyroklastického materiálu,
• kolapsy svahů a následné tsunami,
• sopečný popel ovlivňující letecký provoz a místní zemědělství.

Pro oblast platí varování a zóny vyloučení podle aktuální aktivity sopky; dopravní a pobřežní úřady průběžně aktualizují informace pro místní obyvatelstvo i turisty.

Hledání podle dopisu