Kreuzberg
Kreuzberg, jižně od Berlína-Mitte, byl jednou z nejznámějších berlínských čtvrtí, proslulou nočním životem, levicově orientovanými voliči i problémy s kriminalitou, drogovou scénou a vysokým počtem přistěhovalců.
Kreuzberg se skládá ze dvou různých částí, jihovýchodní "SO 36" (nebo jednoduše "36") a jihozápadní "SW 61" (nebo jednoduše "61"). Až do pádu Berlínské zdi to byla poslední dvě čísla poštovních směrovacích čísel pro tyto dvě oblasti.
Od roku 1920, kdy se stala součástí Groß-Berlinu, až do změny hranic v roce 2001 byla samostatnou obcí. Poté byla spojena s Friedrichshainem a vznikla nová čtvrť Friedrichshain-Kreuzberg. Vzhledem k tomu, že tyto dvě lokality spojuje pouze jediný most přes Sprévu, Oberbaumbrücke, připadalo toto spojení mnoha obyvatelům nepohodlné. Obě oblasti se nemohly shodnout na tom, kde by měla stát radnice nové městské části. Friedrichshain byl vybrán hodem pětimarkovou mincí.
Kreuzberg
Poloha Kreuzbergu v Berlíně
Souhrn
Kreuzberg je pro mnohé známý díky četným tureckým přistěhovalcům z východních částí Turecka a každoročním prvomájovým nepokojům. Je to proto, že před pádem Berlínské zdi v roce 1989 byl Kreuzberg izolovaný. Jeho východní část byla téměř celá obehnána zdí. V důsledku toho se v této oblasti vyskytovaly levné nájmy a rodiny s nižšími příjmy i squatteři z řad radikální levice. Západní část Kreuzbergu také hraničila se zdí a právě zde se nacházel Checkpoint Charlie.
Prvomájové graffiti v Kreuzbergu. Text zní: "1. květen: Auta hoří, policisté umírají".
Historie
Kreuzberg dostal své jméno podle nejvyššího bodu Kreuzbergu (doslova "křížový kopec"). Nachází se v nadmořské výšce 66 metrů nad mořem. Kopec byl tradičním místem pro víkendové výlety a pro návštěvníky zde bylo mnoho malých restaurací. Své jméno dostal kopec podle pomníku, který zde v roce 1821 postavil Karl Friedrich Schinkel. Měl připomínat války proti francouzskému králi Napoleonovi I.
Po roce 1860 se do Kreuzburgu začal stěhovat průmysl. Podél ulice Ritterstraße se rozkládala Exportviertel (exportní čtvrť), kde bylo mnoho výnosných malých podniků, a v "tiskové čtvrti" podél ulice Kochstraße sídlila většina velkých německých novin a také knižní nakladatelství Ullstein, Scherl a Mosse.
Obě tyto průmyslové čtvrti byly během druhé světové války téměř zcela zničeny bombardováním během jediné noci z 3. února 1945. Aby si tiskárna Axel Springer připomněla starou tradici, postavila své nové sídlo opět na Kochstraße, hned vedle Berlínské zdi.
Po druhé světové válce bylo nájemné v Kreuzbergu regulováno zákonem, což znemožňovalo investice. V důsledku toho bylo bydlení sice nekvalitní, ale levné, což z této čtvrti učinilo hlavní cíl přistěhovalců přicházejících do Německa (a Berlína).
Schlesisches Tor (stanice metra), Kreuzberg
Otázky a odpovědi
Otázka: Čím byl Kreuzberg proslulý?
A: Kreuzberg proslul nočním životem a levicově orientovaným elektorátem, ale také problémy s kriminalitou, drogovou scénou a velmi vysokým počtem přistěhovalců.
Otázka: Jak je Kreuzberg rozdělen?
Odpověď: Kreuzberg se dělí na dvě různé části: jihovýchodní část "SO 36" (nebo jednoduše "36") a jihozápadní část "SW 61" (nebo jednoduše "61").
Otázka: Na co odkazují dvě čísla v názvech částí Kreuzbergu?
Odpověď: Dvě čísla v názvech částí Kreuzbergu odkazují na poslední dvě čísla poštovních směrovacích čísel těchto dvou oblastí.
Otázka: Byl Kreuzberg vždy součástí Berlína?
Odpověď: Kreuzberg byl samostatnou čtvrtí od roku 1920, kdy se stal součástí Groß-Berlinu, až do změny městských částí v roce 2001, kdy byl spojen s Friedrichshainem a vznikla nová městská část Friedrichshain-Kreuzberg.
Otázka: Jak spolu souvisí Friedrichshain a Kreuzberg?
A: Friedrichshain a Kreuzberg spojuje jediný most přes Sprévu, Oberbaumbrücke.
Otázka: Proč bylo spojení Friedrichshainu a Kreuzbergu pro mnoho obyvatel nepříjemné?
Odpověď: Spojení Friedrichshainu a Kreuzbergu připadalo mnoha obyvatelům trapné, protože obě oblasti spojuje pouze jediný most přes Sprévu, Oberbaumbrücke.
Otázka: Jak se rozhodovalo o umístění radnice nové čtvrti?
Odpověď: O umístění radnice nové čtvrti se rozhodlo hodem pětimarkovou mincí a vybrán byl Friedrichshain.
