Groß-Berlin (Velký Berlín): zákon z 1920, vznik a rozšíření města
Groß‑Berlin (Velký Berlín): přelomový zákon z 1920, vznik a rozšíření města — historie, změny hranic, sloučení obcí a dopad na podobu moderního Berlína.
Název tohoto článku obsahuje znak ß. Tam, kde není k dispozici nebo není žádoucí, může být název napsán jako Gross-Berlin.
Groß‑Berlin neboli Velký Berlín byl vytvořen zákonem pruského parlamentu ze dne 27. dubna 1920. Zákon byl nazván Zákon o Velkém Berlíně (německy Groß‑Berlin‑Gesetz). Jeho plný název zněl "Zákon o přestavbě nového berlínského městského úřadu" (německy Gesetz über die Bildung einer neuen Stadtgemeinde Berlin).
Pozadí a důvody přijetí zákona
Hlavním motivem přijmutí zákona byl rychlý růst populace a urbanizace v okolí Berlína na přelomu 19. a 20. století a potřeba sjednotit správu, plánování infrastruktury a poskytování veřejných služeb v stále propojenějším městském prostoru. Zákon měl za cíl odstranit komplikace vyplývající z roztříštěné administrativy (mnoho samostatných měst, obcí a venkovských okresů) a vytvořit jednolitou městskou správu, která by mohla efektivněji řešit dopravu, zásobování, zástavbu a veřejné zdravotnictví.
Vznik Velkého Berlína (1. října 1920)
Podle tohoto zákona měl být Velký Berlín k datu 1. října 1920 vyňat z Braniborska a stát se samostatným okresem (městským okresem). Nově vzniklé město zahrnovalo:
- Město Berlín (Alt‑Berlin);
- 7 dříve nezávislých měst obklopujících Berlín:
- Charlottenburg,
- Köpenick,
- Lichtenberg,
- Neukölln,
- Schöneberg,
- Spandau a
- Wilmersdorf;
- 59 venkovských oblastí a 27 sídelních částí z okolních okresů Niederbarnim, Osthavelland a Teltow;
- a areál královského zámku Berliner Stadtschloss, který tvořil samostatnou městskou čtvrť.
Velký Berlín byl rozlohou přibližně třináctkrát větší než dosavadní město. Jeho rozloha vzrostla z 66 km2 na 883 km2 a počet obyvatel se přibližně zdvojnásobil — z asi 1,9 milionu na téměř 4 miliony. Zhruba 1,2 milionu nově začleněných obyvatel pocházelo jen ze sedmi okolních měst.
Správní uspořádání: 20 městských částí
Podle zákona byl nový Berlín rozdělen na 20 městských částí (Verwaltungsbezirke):
- z Alt‑Berlinu:
- Mitte,
- Tiergarten,
- Wedding,
- Prenzlauer Berg,
- Kreuzberg a
- Friedrichshain;
- jeden městský obvod pro každé ze sedmi dříve samostatných měst:
- Charlottenburg,
- Köpenick,
- Lichtenberg,
- Neukölln,
- Schöneberg,
- Spandau a
- Wilmersdorf;
- 7 nových obvodů pojmenovaných podle největších vesnic či místních center ve starých oblastech:
- Pankow,
- Reinickendorf,
- Steglitz,
- Tempelhof,
- Treptow,
- Weißensee a
- Zehlendorf
Důsledky a další vývoj
Zřízení Velkého Berlína znamenalo významnou změnu v organizaci města — umožnilo centralizované plánování dopravy (tramvaje, později metro), kanalizací, vodovodů i školské správy a městského plánování obytných zón. V meziválečném období i v průběhu dalších desetiletí se město rozvíjelo v rámci hranic stanovených zákonem z roku 1920.
Až na drobné přesuny území je hranice města definovaná v zákoně z roku 1920 v podstatě stejná jako dnešní městská hranice, s výjimkou některých změn provedených v období dělení města po druhé světové válce a zejména v souvislosti s existencí Berlínské zdi (1961–1989). Během období rozděleného Berlína byly správní poměry ovlivněny sektory a politickým dělením a ve Východním Berlíně došlo v 70. a 80. letech k vytvoření několika nových městských částí rozdělením starších obvodů.
Po sjednocení města (1990) zůstala obecná hranice Velkého Berlína zachována. Dále došlo k administrativním reformám: v roce 2001 byla městská správa restrukturalizována sloučením původních obvodů a počet městských částí se zmodernizoval (z 23 či 20 historických obvodů na současných 12 větších okresů). Přesto historické členění z roku 1920 zůstává důležitým vodítkem pro pochopení městské struktury a identity jednotlivých čtvrtí Berlína.
Význam: Groß‑Berlin‑Gesetz je považován za jeden z klíčových momentů moderní berlínské historie — definovalo prostor, administrativu a institucionální rámec, v němž se Berlín dál rozrůstal a proměňoval během 20. století.

Město Berlín před rokem 1920 (tmavě červená) a Velký Berlín po roce 1920 (světle červená).
.png)
Otázky a odpovědi
Otázka: Jak se jmenuje celý zákon, kterým byl vytvořen Groß-Berlin?
Odpověď: Plný název zákona, kterým byl vytvořen Groß-Berlin, zněl "Zákon o obnově nového městského úřadu v Berlíně" (německy Gesetz über die Bildung einer neuen Stadtgemeinde Berlin).
Otázka: Kolik městských částí bylo vytvořeno v Groß-Berlinu?
Odpověď: V Groß-Berlinu bylo vytvořeno dvacet městských částí.
Otázka: Z jakých oblastí se Velký Berlín skládal?
Odpověď: Velký Berlín se skládal z města Berlína (Alt-Berlin), 7 měst, která Berlín obklopovala, 59 venkovských oblastí a 27 panských okresů z okolních okresů a z areálu královského zámku (Berliner Stadtschloss).
Otázka: O kolik byl Velký Berlín větší než Alt-Berlin?
Odpověď: Velký Berlín byl 13krát větší než Alt-Berlin, jeho rozloha se zvětšila z 66 km2 (25,5 km2) na 883 km2 (340,9 km2).
Otázka: Kolik nových obyvatel přibylo při vytváření Velkého Berlína jen z okolních měst?
Odpověď: Při vytváření Velkého Berlína přišlo jen z okolních měst přibližně 1,2 milionu nových obyvatel.
Otázka: Jaké další změny byly od té doby provedeny v hranicích měst?
Odpověď: Kromě drobných změn došlo k některým změnám v době Berlínské zdi, například ve Východním Berlíně byly vytvořeny tři nové čtvrti, když byly ostatní čtvrti rozděleny v 70. a 80. letech 20. století.
Vyhledávání