Imprinting je termín používaný v etologii a psychologii k popisu zvláštního typu automatického učení.
Obvykle se objevuje na počátku života, v kritickém období. Proto se v učebnicích nazývá fázově citlivé učení. Je to učení, které probíhá v určitém věku nebo v určité životní fázi. Zvíře se fixuje na určitý signál (zvuk nebo zrak), o kterém se říká, že se subjektu "vryje". Proces imprintingu je způsoben dědičným instinktem.
Nejznámější formou imprintingu je otisk nově vylíhnutého (nebo narozeného) mláděte na jednoho nebo oba rodiče. Jeho funkcí je udržet mládě v blízkosti rodiče (rodičů) během raného období učení. Nejzřetelnější je u ptáků, jako jsou kachny a husy, poté, co mláďata opustí hnízdo. Mláďata se otiskují na své rodiče a pak je následují, často v dlouhé řadě, na souši i na vodě.
Poprvé ji u domácích kuřat popsal amatérský biolog Douglas Spalding v 19. století. Znovu ji objevil etolog Oskar Heinroth, jeho žák Konrad Lorenz a Niko Tinbergen ji podrobně studovali a popularizovali.
Lorenz ukázal, že husy vylíhlé v inkubátoru se otisknou na první vhodný pohybující se podnět, který uvidí během "kritického období" 13-16 hodin po vylíhnutí. Například husičky se otiskovaly na samotného Lorenze (přesněji na jeho brodící boty). Na fotografiích je často zachycen, jak ho sleduje hejno hus, které se na něj otiskly.
Ve vývoji dítěte se tento termín používá pro proces, při kterém se dítě dozvídá, kdo je jeho matka a otec. Tento proces začíná již v děloze, když nenarozené dítě začne rozpoznávat hlasy svých rodičů.
Ptačí otisk byl hlavní technikou použitou při tvorbě filmu Okřídlená migrace (Le Peuple Migrateur), který obsahuje záběry stěhovavých ptáků v letu. Ptáci se otiskovali do ošetřovatelů, kteří měli na sobě žluté vesty a neustále troubili. Ptáci pak byli vycvičeni k letu spolu s různými letadly, obvykle ultralehkými.
