Iglesia ni Cristo (IPA: [iːˈglɛ. ʃɑː niː ˈkriːstəʊ]; filipínsky Církev Kristova) neboli INC je náboženská organizace, kterou na Filipínách založil Felix Manalo v roce 1914. INC tvrdí, že ji stvořil Ježíš Kristus a že pouze ona představuje obnovenou první církev z doby apoštolů. Církev odmítá tradiční křesťanské učení o Trojici a nepřijímá, že Ježíš je totožný s Bohem v trojičním smyslu; její učení proto bývá klasifikováno jako netrinitářské.
Felix Manalo se v mládí zapojil do mnoha náboženských organizací a později tvrdil, že obdržel poslání obnovit původní křesťanskou církev a hlásat evangelium podle Bible. INC oficiálně začala s hrstkou stoupenců dne 27. července 1914 v místě Punta, Santa Ana. Manalo byl ustanoven jako nejvyšší duchovní a vedení církve se od počátku vyznačovalo silnou centralizací. Od té doby se INC rozšířila do mnoha zemí a má mezinárodní misijní a organizační strukturu.
Učení a praxe
Hlavní rysy věrouky INC zahrnují:
- Autorita Bible: Bible je považována za nejvyšší autoritu; učení a praxe církve jsou odvozovány přímým výkladem Písma.
- Netrinitářství: INC odmítá nauku o Trojici a vnímá Ježíše jako Krista a Mesiáše, ale ne jako osobu v trojjediném božstvu.
- Spása a církev: církev učí, že spása je spojená s členstvím v organizované Církvi Kristově (INC) a s plným dodržováním jejích učení a přikázání.
- Svátosti a kulty: praktiky zahrnují křest (obvykle ponořením), bohoslužby, pobožnosti a sbírky. Styl bohoslužby je formální, s důrazem na uctívání, kázání a organizovanou liturgii.
Organizace a vedení
INC je hierarchicalně organizovaná s centrem vedení, které stanovuje doktrínu, organizační pravidla a směr rozvoje. Nejvyšší postavou je Výkonný ministr (Executive Minister), jemuž podléhají regionální a místní představenstva. Církev staví četné modlitebny a objekty s charakteristickými ostrými věžemi a bohatou výzdobou, které slouží jako komunitní a administrativní centra.
Rozšíření a aktivity
Od založení se INC rozšířila mimo Filipíny a má sbory a pobočky v Asii, Severní a Jižní Americe, Evropě, Austrálii, na Středním východě i v části Afriky. Církev organizuje misie, charitativní akce, humanitární pomoc při přírodních katastrofách a další komunitní programy. INC také pořádá velké celocírkevní oslavy a kázání, která často přitahují tisíce účastníků.
Veřejné vnímání a spory
Vzhledem k razantní organizaci a politickému vlivu některé části INC vnímání veřejnosti kolísá. V Filipínách je církev známa svou schopností koordinovat hlasování členů (tzv. „blokové hlasování“), což jí dává politický vliv. INC rovněž čelila interním sporům, rozkolům a právním případům týkajícím se vedení, majetku a vnitřní disciplíny. Zároveň si církev získala podporu díky sociálním a charitativním aktivitám.
Kulturní a společenský dopad
Iglesia ni Cristo má významný kulturní dopad zejména mezi Filipínci doma i v zahraničí; její bohoslužebné a společenské praktiky vytvářejí silné komunitní vazby. Pro řadu členů je církev nejen náboženskou institucí, ale i hlavním sociálním a identitním bodem.
Popis zde poskytuje přehled hlavních rysů a historie INC; konkrétní učení, statistiky členů a průběh jednotlivých událostí mohou být předmětem dalších podrobnějších studií a zdrojů.