Gribble
Hranostaj je jakýkoli druh mořského rovnokřídlého živočicha z čeledi Limnoriidae. Jsou to většinou bledě bílí a malí (1-4 mm dlouzí) korýši.
Termín gribble se původně používal pro dřevokazné druhy, zejména pro první druh popsaný v Norsku Rathkem v roce 1799, Limnoria lignorum. V čeledi Limnoriidae se vyskytují druhy, které se zavrtávají do mořských řas a mořské trávy, stejně jako dřevokazné houby.
Existují tři rody: Paralimnoria, Limnoria a Lynseia. Limnoria má druhy ve většině moří. Předpokládá se, že tyto hlístice schopné zavrtávat se do živých mořských rostlin se vyvinuly z druhu zavrtávajícího se do dřeva (mrtvé rostliny).
Žábronožky se zavrtávají do dřeva a rostlinného materiálu, aby získaly potravu. Tráví celulózu dřeva. Nejničivějšími druhy jsou Limnoria lignorum, L. tripunctata a L. quadripunctata. Podle odborníka jsou to jediní živočichové, kteří jsou schopni vytvářet celulázu k rozpouštění buněčných stěn rostlin. Ostatní živočichové, kteří se živí rostlinnými vlákny, využívají k produkci enzymu bakterie ve střevech. Žábronožky tak nečiní. To vedlo některé biology k úvahám o biopalivech.
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to gribble?
A: Gribble je druh mořského izopoda z čeledi Limnoriidae.
Otázka: Jakou barvu mají gribly?
Odpověď: Žábronožky jsou většinou světle bílé.
Otázka: Jak velké jsou perloočky?
Odpověď: Žábronožky jsou malé, obvykle 1-4 mm dlouhé.
Otázka: Čím se živí perloočky?
Odpověď: Žábronožky se zavrtávají do dřeva a rostlinného materiálu, aby se nakrmily, a tráví celulózu ve dřevě.
Otázka: Které druhy hrabáčů jsou nejničivější?
Odpověď: Nejničivějšími druhy hrabáčů jsou Limnoria lignorum, L. tripunctata a L. quadripunctata.
Otázka: Jak se liší hrabáči od ostatních živočichů, kteří se živí rostlinnou vlákninou?
Odpověď: Na rozdíl od ostatních živočichů, kteří se živí rostlinnou vlákninou, jsou rypoši jako jediní schopni vyrábět celulázu, která rozpouští buněčné stěny rostlin bez pomoci střevních bakterií.
Otázka: K jakým úvahám vedl biology objev schopnosti griblů trávit stěny rostlinných buněk?
Odpověď: Objev schopnosti hrabáčů trávit stěny rostlinných buněk vedl některé biology k úvahám o potenciálu biopaliv.
