Gribble (Limnoriidae) – žábronožky: dřevokazní korýši, popis a význam

Poznejte žábronožky (Limnoriidae): malé dřevokazné korýše, jejich vzhled, druhy, škody na dřevu a ekologický i průmyslový význam včetně potenciálu pro biopaliva.

Gribble (čeleď Limnoriidae, česky často zmiňované jako žábronožky) jsou malí mořští rovnokřídlého živočicha z řádu korýšů. Jsou většinou bledě bílí a drobní, běžně 1–4 mm na délku, s kompaktním tělem přizpůsobeným životu v drobných tunýlcích a dutinách v organickém materiálu.

Popis

Limnoriidae jsou typickými zástupci dřevokazných a rostlinožravých isopodů: tělo je zploštělé dorzoventrálně, svalnaté, kryté štítky, s dobře vyvinutými kusadly pro rozmělňování dřeva a rostlinné tkáně. Jednotlivé druhy se liší velikostí, zbarvením a tvarem epimerů, ale většina je nevelká a nenápadná.

Rozšíření a systematika

Termín „gribble“ se původně používal zejména pro dřevokazné druhy, především pro první popsaný druh v Norsku Rathkemem (1799), Limnoria lignorum. V čeledi Limnoriidae se vyskytují druhy, které se zavrtávají do mořských řas a mořské trávy, stejně jako dřevokazné houby. Existují tři rody: Paralimnoria, Limnoria a Lynseia. Rod Limnoria má druhy rozšířené ve většině moří světa, od chladných až po subtropické oblasti. Předpokládá se, že některé druhy schopné zavrtávat se do živých mořských rostlin se evolučně odvodily od předků, kteří se specializovali na dřevo (mrtvou rostlinnou hmotu).

Biologie a výživa

Žábronožky se zavrtávají do dřeva, řas nebo jiné rostlinné hmoty, aby získaly potravu i úkryt. Tráví především celulózu, hlavní složku buněčných stěn rostlin. Na rozdíl od řady jiných bezobratlých, které při trávení vláknité rostlinné hmoty spoléhají na symbiotické bakterie produkující potřebné enzymy, některé druhy Limnoriidae sami produkují vlastní enzymy na štěpení celulózy. To je odborně zajímavé, protože vlastní produkce celuláz je u živočichů poměrně vzácná a otevírá možnosti pro výzkum v oblasti biopaliv a průmyslových celuláz.

Reprodukce probíhá u isopodů typicky pohlavně, samice často nosí vyvinutá vajíčka ve vnitřním vaku (marsupiu). Mladí se líhnou jako malé verzí dospělců (přímý vývoj) a hned žijí ukryti v materiálu, do kterého se rodiče zavrtávají.

Význam pro člověka

Některé druhy jsou považovány za škůdce námořních dřevěných konstrukcí: nejničivějšími druhy bývají Limnoria lignorum, L. tripunctata a L. quadripunctata. Napadají pilíře mostů, mola, dřevěné čluny a další dřevěné konstrukce v mořském prostředí a mohou způsobit značné mechanické poškození a ekonomické ztráty. Proti nim se používají ochranné nátěry, kovové obložení a jiné konstrukční úpravy.

Na druhé straně jsou tyto korýši předmětem vědeckého zájmu díky svým cellulázám, které by mohly být užitečné při výrobě biopaliv nebo v průmyslových procesech rozkladu rostlinné hmoty. Studium jejich enzymů a genomiky může odhalit nové typy celuláz odolných vůči solnému prostředí a specifickým podmínkám mořského prostředí.

Závěr

Žábronožky (Limnoriidae) jsou malí, ale ekologicky i ekonomicky významní mořští korýši. Jejich schopnost rozkládat celulózu v mořském prostředí z nich dělá důležité rozkladače organického materiálu i potenciální zdroj biotechnologických aplikací, zároveň jsou však i škůdci napadajícími dřevěné konstrukce v pobřežních oblastech.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to gribble?

Otázka: Jakou barvu mají gribly?

Otázka: Jak velké jsou perloočky?

Otázka: Čím se živí perloočky?

Otázka: Které druhy hrabáčů jsou nejničivější?

Otázka: Jak se liší hrabáči od ostatních živočichů, kteří se živí rostlinnou vlákninou?

Otázka: K jakým úvahám vedl biology objev schopnosti griblů trávit stěny rostlinných buněk?

Hledání podle dopisu