Kočka Geoffroyova (Leopardus geoffroyi) je divoká kočka pocházející z jižní a střední části Jižní Ameriky. Je velikostí srovnatelná s kočka domácí; dospělí jedinci obvykle váží kolem 3–6 kg a tělo (bez ocasu) měří přibližně 40–60 cm. Tento druh je v mnoha oblastech poměrně běžný, avšak podle IUCN je považován za "téměř ohrožený".

Kočku zkoumal a popsal francouzský anatom Étienne Geoffroy Saint-Hilaire na počátku 19. století; druh je pojmenován právě po něm. Od té doby byla popsána řada barevných a vzorových variací tohoto druhu, které odrážejí přizpůsobení různým typům biotopů.

Popis

Geoffroyova kočka má štíhlé tělo, relativně krátké končetiny a dlouhý ocas. Srst bývá tečkovaná nebo srozovatělá; zbarvení se pohybuje od šedavé přes žluto-hnědou až po načervenalou. Na hlavě a končetinách se často objevují pruhy, ocas je obvykle kroužkovaný a zakončený černou špičkou. U některých populací se vyskytují tmavší jedinci, avšak úplný melanismus je vzácný.

Rozšíření a stanoviště

Areál zahrnuje části jižní a střední Jižní Ameriky, především v Argentině, Uruguayi, Paraguayi, Bolívii a jižní Brazílii; v některých oblastech zasahuje i do přilehlých zón. Geoffroyova kočka obývá široké spektrum stanovišť — od travnatých pamp a otevřených stepí přes křovinaté porosty a mokřady až po okraje lesů a suché lesní enklávy. Upřednostňuje místa s dostatkem krytu a zdrojů potravy.

Chování a potravní návyky

  • Je převážně noční a soumračná, během dne odpočívá v hustším porostu nebo v norách.
  • Žije samotářsky a obvykle má teritoria, která si samci i samice označují močí a škrábanci.
  • Potravu tvoří hlavně drobní savci (hlodavci), ptáci, plazi, obojživelníci a bezobratlí; v mokřadech loví i vodní kořist.

Rozmnožování

Doba březosti je u menších koček obvykle kolem 70–80 dní; Geoffroyova kočka rodí zpravidla 1–3 mláďata. Mláďata zůstávají s matkou několik měsíců, během nichž se učí lovit a postupně se osamostatňují. Generační interval a přesné detaily rozmnožování mohou místně kolísat podle dostupnosti potravy a klimatických podmínek.

Ohrožení a ochrana

Hlavními hrozbami jsou ztráta a fragmentace přirozeného prostředí vlivem zemědělství, pastvin a urbanizace, pruhy silnic a střety s lidskou populací (odhánění, lov kvůli ochraně drůbeže). V minulosti byla kočka lovena i pro srst. Dalšími riziky jsou snížení nabídky kořisti, pesticidy a v některých oblastech i kolize s domácími nebo toulavými zvířaty.

Ochranná opatření zahrnují:

  • zachování a propojení biotopů (chráněné oblasti, koridory),
  • právní ochranu druhu na národní úrovni a zákaz nelegálního lovu,
  • vzdělávání místních obyvatel a prostředky ke snižování konfliktů (např. zabezpečení chovů drůbeže),
  • monitorování populací a výzkum ekologie druhu pro cílenou ochranu.

Geoffroyova kočka zůstává důležitou součástí ekosystémů pamp a křovin v jižní Americe. I když je v řadě oblastí stále místně běžná, pokračující tlak na krajinu vyžaduje aktivní ochranná opatření, aby nebyla její situace dále zhoršena.