Ambroise Paré

Kariéra

Paré se narodil kolem roku 1510 ve Francii. Jeho otec byl venkovský řemeslník. V mládí se vyučil holičem. Poté se vyučil holičem-chirurgem v Paříži. To bylo v nemocnici Hôtel-Dieu de Paris.

Byly tři úrovně těch, kteří provozovali lékařskou praxi. Na vrcholu byli lékaři, kteří jako jediní mohli být členy lékařské fakulty. Další skupinou byli mistři chirurgie. Paré patřil k nejnižší skupině, k chirurgům-barbarům. V té době se všude kolem něj odehrávaly války. Medicína na bojišti byla brutální a špinavá. Střelné zbraně byly na bojišti novou zbraní a způsobovaly nová a odlišná zranění. Střepiny, broky a kulky byly pro chirurgy novým problémem. Věřili také, že střelný prach je jedovatý. Aby zastavili krvácení, polévali ránu vařícím olejem. To už tak trpícího vojáka popálilo.

V roce 1536 byl Paré mladým válečným chirurgem, který právě začínal na bitevním poli. Došel mu olej na zalepování ran vojáků po amputacích. Vytvořil směs vaječných žloutků, růžového oleje a terpentýnu. Touto směsí potřel rány několika vojáků. Druhý den ráno s překvapením zjistil, že ti vojáci, kteří měli směs, kterou vymyslel, na tom byli mnohem lépe než vojáci, kteří byli opaření. Při amputacích používal ligatury k podvazování tepen, aby zastavil krvácení.

Královský chirurg

V roce 1552 se Paré stal oficiálním královským chirurgem. Byl chirurgem čtyř francouzských králů: Jindřicha II, Františka II, Karla IX a Jindřicha III.

Paré napsal svou první knihu Metody léčby ran v roce 1545. Napsal ji francouzsky, protože neuměl latinsky. V roce 1575 vydal své sebrané spisy. Byl ostře kritizován lékařskou fakultou. To byla nejvyšší škola lékařů ve Francii. Etienne Gourmelen, děkan fakulty, označil Parého za nevědomého podvodníka. Prohlásil, že žádné knihy o medicíně nemohou být vydávány jinak než prostřednictvím lékařské fakulty. Paré měl podporu krále, a tak se jeho knihy prodávaly bez fakulty. Napsal další tři knihy. Paré napsal vlastní příběh s názvem Apologie a pojednání Ambroise Parého.