Seznam francouzských panovníků

Vládl od počátku franského království v roce 486 do roku 1870. Po většinu své historie byla Francie pod vládou králů. Čtyři karolinští panovníci byli zároveň římskými císaři a Bonapartové byli císaři francouzskými.

V tomto článku jsou uvedeni všichni panovníci, kteří měli titul "franský král", "franský král", "franský král" nebo "franský císař".

Titul "franský král" se používal až do vlády Filipa II. Během krátké doby, kdy platila francouzská ústava z roku 1791 (1791-1792), a po červencové revoluci v roce 1830 se místo "král Francie (a Navarry)" používal styl "král Francouzů".

Kromě Francouzského království existovaly také dvě francouzské říše. První francouzské císařství trvalo v letech 1804-1815. Založil ji a vládl jí Napoleon I. Druhé francouzské císařství trvalo v letech 1852-1870. Založil ji a vládl jí jeho synovec Napoleon III. poté vznikla 3. 4. a 5. republika.

Merovejská dynastie (428-751)

Název Francie pochází od germánského kmene známého jako Frankové. Merovejští králové začínali jako náčelníci. Nejstarším známým byl Chlodio. Prvním z nich, který se stal skutečným králem, byl Klovis I. Po jeho smrti bylo jeho království rozděleno mezi jeho syny na Soissons (Neustrie), Paříž, Orléans (Burgundsko) a Metz (Austrasie). Několik merovejských panovníků znovu spojilo franská království a přijalo titul "franský král". Po jejich smrti se však podle franského zvyku království často opět rozdělovalo mezi jejich syny.

Portrét	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
	Chlodio Dlouhovlasý (Clodion le Chevelu)	428	445/448	- Syn Theudemeres	Král sálských Franků (Roi des Francs saliens)
	Merovech (Mérovée)	445/448	457	- Syn Chlodia	Král sálských Franků (Roi des Francs saliens)
	Childeric I (Childéric Ier)	457	481/482	- Syn Merovech	Král sálských Franků (Roi des Francs saliens)
	Clovis I (Clovis Ier)	481/482	511	- Syn Childerica I.	Francký král (Roi des Francs)
	Childebert I (Childebert Ier)	511	23. prosince 558	- Syn Klovise I.	Král Paříže (Roi de Paris)
	Chlothar I. Starý (Clotaire Ier le Vieux)	23. prosince 558	29. listopadu 561	- Syn Klovise I. - Mladší bratr Childeberta I.	Francký král (Roi des Francs)
	Charibert I (Caribert Ier)	29. listopadu 561	567	- Syn Chlothara I.	Král Paříže (Roi de Paris)
	Chilperic I (Chilpéric Ier)	567	584	- Syn Chlothara I. - mladší bratr Chariberta I.	Král Paříže (Roi de Paris) Neustrijský král (Roi de Neustrie)
	Chlothar II. velký, mladý (Clotaire II le Grand, le Jeune)	584	18. října 629	- Syn Chilperika I.	Král Neustrie (Roi de Neustrie) Pařížský král (Roi de Paris) (595-629) Francký král (Roi des Francs) ( 613-629)
	Dagobert I (Dagobert Ier)	18. října 629	19. ledna 639	- Syn Chlothara II.	Francký král (Roi des Francs)
	Klovis II. líný (Clovis II le Fainéant)	19. ledna 639	31. října 657	- Syn Dagoberta I.	Neustrijský a burgundský král (Roi de Neustrie et de Bourgogne)
	Chlothar III (Clotaire III)	31. října 657	673	- Syn Clovise II.	Neustrijský a burgundský král (Roi de Neustrie et de Bourgogne) Francký král (Roi des Francs) ( 657-663)
	Childeric II (Childéric II)	673	675	- Syn Klovise II. - mladší bratr Chlothara III.	Francký král (Roi des Francs)
	Theuderic III (Thierry III)	675	691	- Syn Klovise II. - mladší bratr Childerika II.	Král Neustrie (Roi de Neustrie) Francký král (Roi des Francs) ( 687-691)
	Clovis IV (Clovis IV)	691	695	- Syn Theuderika III.	Francký král (Roi des Francs)
	Childebert III. spravedlivý (Childebert III le Juste)	695	23. dubna 711	- Syn Theuderika III. - mladší bratr Clovise IV.	Francký král (Roi des Francs)
	Dagobert III	23. dubna 711	715	- Syn Childeberta III.	Francký král (Roi des Francs)
	Chilperic II (Chilpéric II)	715	13. února 721	- PravdД›podobnД› syn Childerica II.	Neustrijský a burgundský král (Roi de Neustrie et de Bourgogne) Francký král (Roi des Francs) ( 719-721)

Poslední merovejští králové, známí jako líní králové (rois fainéants), neměli skutečnou politickou moc. Místo nich vládl starosta paláce. Když Theuderic IV. v roce 737 zemřel, nechal starosta paláce Karel Martel trůn neobsazený a vládl až do své vlastní smrti v roce 741. Jeho synové Pepin a Karloman nakrátko obnovili merovejskou dynastii tím, že v roce 743 vynesli na trůn Childerika III. V roce 751 Pepin Childericha sesadil a usedl na trůn.

Portrét	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
	Childeric III (Childéric III)	743	listopad 751	- Syn Chilperika II. nebo Theuderika IV.	Francký král (Roi des Francs)

Karolinská dynastie (751-987)

Tři z dvanácti králů 147 let trvající karolinské dynastie - Odo, jeho bratr Robert I. a Robertův zeť Raoul/Rudolf - nepocházeli z karolinské dynastie, ale z konkurenční dynastie Robertiů. Robertiánská dynastie se stala dynastií Kapetovců, když v roce 987 nastoupil na trůn Hugh Kapet.

Portrét	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
	Pepin mladší (Pépin le Bref)	752	24. září 768	- Syn Charlese Martela	Francký král (Roi des Francs)
	Carloman I	24. září 768	4. prosince 771	- Syn Pepina KrГЎtkГ©ho	Francký král (Roi des Francs)
	Karel Veliký (Karel I.)	24. září 768	28. ledna 814	- Syn Pepina KrГЎtkГ©ho	Francký král (Roi des Francs) Císař Římanů (Imperator Romanorum) ( 800-814)
	Ludvík I. Zbožný, Debonier (Louis Ier le Pieux, le Débonnaire)	28. ledna 814	20. června 840	- Syn Karla Velikého	Francký král (Roi des Francs) Císař Římanů (Imperator Romanorum)
	Karel II. plešatý (Charles II le Chauve)	20. června 840	6. října 877	- Syn LudvГka I.	Francký král (Roi des Francs) Císař Římanů (Imperator Romanorum) ( 875-877)
	Ludvík II. (Louis II le Bègue)	6. října 877	10. dubna 879	- Syn Karla II.	Francký král (Roi des Francs)
	Ludvík III.	10. dubna 879	5. srpna 882	- Syn LudvГka II.	Francký král (Roi des Francs)
	Karloman II	5. srpna 882	6. prosince 884	- Syn LudvГka II.	Francký král (Roi des Francs)
	Karel Tlustý (Charles le Gros)	20. května 885	13. ledna 888	- Syn Ludvíka Němce - bratranec Ludvíka II. a Karlomana II. - vnuk Ludvíka I. Pobožného	Francký král (Roi des Francs) Císař Římanů (Imperator Romanorum) ( 881-887)
	Odo z Paříže (Eudes de Paris)	29. února 888	1. ledna 898	- Syn Roberta SilnГ©ho (Robertiana) - zvolen králem proti mladému Karlovi III.	Francký král (Roi des Francs)
	Karel III. prostý (Charles III le Simple)	28. ledna 893	30. června 922	- PosmrtnГЅ syn LudvГka II. - mladší nevlastní bratr Ludvíka III. a Karlomana II.	Francký král (Roi des Francs)
	Robert I (Robert Ier)	30. června 922	15. června 923	- Syn Roberta Silného (Robertians) - mladší bratr Oda	Francký král (Roi des Francs)
	Rudolph (Raoul de France)	13. července 923	14. ledna 936	- Syn Richarda, vévody burgundského (Bosonidy) - zeť Roberta I.	Francký král (Roi des Francs)
	Ludvík IV. ze zámoří (Louis IV d'Outremer)	19. června 936	10. září 954	- Syn Karla III.	Francký král (Roi des Francs)
	Lothair (Lothaire de France)	12. listopadu 954	2. března 986	- Syn LudvГka IV.	Francký král (Roi des Francs)
	Ludvík V. Líný (Louis V le Fainéant)	8. června 986	22. května 987	- Syn LothairЕЇv	Francký král (Roi des Francs)

Kapetovská dynastie (987-1792)

Kapetovci, potomci Hugha Kapeta v mužské linii, vládli Francii v letech 987-1792 a 1814-1848. Větve dynastie, které vládly po roce 1328, se obecně nazývají Valois a Bourboni.

Přímí Kapetovci (987-1328)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Hugh Capet (Hugues Capet)	3. července 987	24. října 996	- Vnuk Roberta I. Jednou provdaná sestřenice Ludvíka V. z jiné větve	Francký král (Roi des Francs)
style="text-align:center;"	style="text-align:center;"\|	Robert II. zbožný, Moudrý (Robert II le Pieux, le Sage)	24. října 996	20. července 1031	- Syn Hugha Capeta	Francký král (Roi des Francs)
		Jindřich I. (Henri Ier)	20. července 1031	4. srpna 1060	- Syn Roberta II.	Francký král (Roi des Francs)
		Filip I. (Philippe Ier l' Amoureux)	4. srpna 1060	29. července 1108	- Syn JindЕ™icha I.	Francký král (Roi des Francs)
		Ludvík VI. Tlustý (Louis VI le Gros)	29. července 1108	1. srpna 1137	- Syn Filipa I.	Francký král (Roi des Francs)
		Ludvík VII. mladý (Louis VII le Jeune)	1. srpna 1137	18. září 1180	- Syn LudvГka VI.	Francký král (Roi des Francs)
		Filip II Augustus (Philippe II Auguste)	18. září 1180	14. července 1223	- Syn LudvГka VII.	Francký král (Roi des Francs) Francouzský král (Roi de France)
		Ludvík VIII Lev (Louis VIII le Lion)	14. července 1223	8. listopadu 1226	- Syn Filipa II Augusta	Francouzský král (Roi de France)
		Ludvík IX. svatý (Svatý Ludvík)	8. listopadu 1226	25. srpna 1270	- Syn LudvГka VIII.	Francouzský král (Roi de France)
		Filip III. Smělý (Philippe III le Hardi)	25. srpna 1270	5. října 1285	- Syn LudvГka IX.	Francouzský král (Roi de France)
		Filip IV. Veletržní (Philippe IV le Bel)	5. října 1285	29. listopadu 1314	- Syn Filipa III.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Louis X the Quarreller (Louis X le Hutin)	29. listopadu 1314	5. června 1316	- Syn Filipa IV.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Jan I. Posmrtný (Jean Ier le Posthume)	15. listopadu 1316	20. listopadu 1316	- Syn LudvГka X.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Filip V. Vysoký (Philippe V le Long)	20 listopad 1316	3. ledna 1322	- Syn Filipa IV. - mladší bratr Ludvíka X.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Karel IV. Veletržní (Charles IV le Bel)	3. ledna 1322	1. února 1328	- Syn Filipa IV. - mladší bratr Filipa V.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)

Výše nejsou uvedeni Hugh Magnus, nejstarší syn Roberta II., a Filip Francouzský, nejstarší syn Ludvíka VI. Oba byli spolukráli svých otců, ale zemřeli dříve než oni. Protože Hugh ani Filip nebyli za svého života jediným ani starším králem, nejsou obvykle uváděni jako králové Francie.

Rod Valois (1328-1589)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Filip VI. z Valois, Šťastný (Philippe VI de Valois, le Fortuné)	1. dubna 1328	22. srpna 1350	- Syn Karla z Valois, který byl synem Filipa III.	Francouzský král (Roi de France)
		Jan II. dobrý (Jean II le Bon)	22. srpna 1350	8. dubna 1364	- Syn Filipa VI.	Francouzský král (Roi de France)
		Karel V. Moudrý (Karel V. Moudrý)	8. dubna 1364	16. září 1380	- Syn Jana II.	Francouzský král (Roi de France)
		Karel VI. milovaný, šílený (Charles VI le Bienaimé, le Fol)	16. září 1380	21. října 1422	- Syn Karla V.	Francouzský král (Roi de France)
		Karel VII. vítězný, zasloužilý (Charles VII le Victorieux, le Bien-Servi)	21. října 1422	22. července 1461	- Syn Karla VI.	Francouzský král (Roi de France)
		Ludvík XI. Rozvážný, univerzální pavouk (Louis XI le Prudent, l'Universelle Aragne)	22. července 1461	30. srpna 1483	- Syn Karla VII.	Francouzský král (Roi de France)
		Karel VIII Přívětivý (Charles VIII l'Affable)	30. srpna 1483	7. dubna 1498	- Syn LudvГka XI.	Francouzský král (Roi de France)

Pobočka Valois-Orléans (1498-1515)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Ludvík XII Otec lidu (Louis XII le Père du Peuple)	7. dubna 1498	1. ledna 1515	- pravnuk Karla V. - bratranec z druhého kolena a z prvního manželství zeť Ludvíka XI. - z druhého manželství manžel Anny Bretaňské, vdovy po Karlu VIII.	Francouzský král (Roi de France)

Pobočka Valois-Angoulême (1515-1589)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		František I. Otec a obnovitel písemností (François Ier le Père et Restaurateur des Lettres)	1. ledna 1515	31. března 1547	- Pravnuk Karla V. - Jednou provdaný bratranec a z prvního manželství zeť Ludvíka XII.	Francouzský král (Roi de France)
		Jindřich II. (Henri II.)	31. března 1547	10. července 1559	- Syn FrantiЕЎka I.	Francouzský král (Roi de France)
		František II (François II)	10. července 1559	5. prosince 1560	- Syn JindЕ™icha II. V 15 letech se stal králem Ženatý s Marií, královnou skotskou	Francouzský král (Roi de France) Skotský král ( 1558-1560)
		Karel IX.	5. prosince 1560	30. května 1574	- Syn JindЕ™icha II. - mladší bratr Františka II.	Francouzský král (Roi de France)
		Jindřich III. (Jindřich III.)	30. května 1574	2. srpna 1589	- Syn JindЕ™icha II. - mladší bratr Karla IX.	Francouzský král (Roi de France) Polský král a litevský velkokníže ( 1573-1575)

Rod Bourbonů (1589-1792)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Jindřich IV., dobrý král Jindřich, zelený galantní muž (Henri IV, le Bon Roi Henri, le Vert-Galant)	2. srpna 1589	14. května 1610	- DesГЎtГЅ potomek LudvГka IX. v muЕѕskГ© linii - Vnuk Františka I. - Bratranec z druhého kolena a z prvního manželství švagr Františka II., Karla IX. a Jindřicha III.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Ludvík XIII. spravedlivý (Louis XIII le Juste)	14. května 1610	14. května 1643	- Syn JindЕ™icha IV.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Ludvík XIV. Veliký, král Slunce (Louis XIV le Grand, le Roi Soleil)	14. května 1643	1. září 1715	- Syn LudvГka XIII.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Milovaný Ludvík XV. (Louis XV le Bien-Aimé)	1. září 1715	10. května 1774	- Pravnuk LudvГka XIV.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Ludvík XVI. obnovitel francouzské svobody (Louis XVI le Restaurateur de la Liberté Française)	10. května 1774	21. září 1792	- Vnuk LudvГka XV.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre) (1774-1791) Francouzský král (Roi des Français) (1791-1792)

Od 21. ledna 1793 do 8. června 1795 byl syn Ludvíka XVI., Ludvík Šarlés, titulován jako Ludvík XVII. Ve skutečnosti byl po tuto dobu vězněn v Templu. Jeho moc drželi představitelé republiky. Po smrti Ludvíka XVII. se o trůn přihlásil jeho strýc Ludvík-Stanislav jako Ludvík XVIII. V roce 1814 byl de facto francouzským králem pouze on.

První republika (1792-1804)

První francouzská republika trvala od roku 1792 do roku 1804, kdy se její první konzul Napoleon Bonaparte prohlásil císařem Francie.

Rod Bonapartů, první císařství (1804-1814)

Portrét	Erb	Název	Císař od	Císař až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Napoleon I. (Napoléon Ier)	18. května 1804	11. dubna 1814	-	Francouzský císař (Empereur des Français)

Rod Bourbonů, Bourbonská restaurace (1814-1815)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Ludvík XVIII.	11. dubna 1814	20. března 1815	- Mladší bratr Ludvíka XVI. / strýc Ludvíka XVII.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)

Rod Bonapartů, První císařství (Sto dní, 1815)

Portrét	Erb	Název	Císař od	Císař až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Napoleon I. (Napoléon Ier)	20. března 1815	22. června 1815	-	Francouzský císař (Empereur des Français)
		Napoleon II (Napoléon II)	22. června 1815	7. července 1815	Syn Napoleona I.	Francouzský císař (Empereur des Français)

Rod Bourbonů (1815-1830)

Portrét	Erb	Název	Král od	Král až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Ludvík XVIII.	7. července 1815	16. září 1824	- MladЕЎГ bratr LudvГka XVI. / strГЅc LudvГka XVII.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)
		Charles X	16. září 1824	2. srpna 1830	- Mladší bratr Ludvíka XVIII.	Francouzský a navarrský král (Roi de France et de Navarre)

O starším synovi Karla X., dauphinovi Ludvíku-Antoinovi, se někdy říká, že byl právoplatným francouzským králem jako Ludvík XIX. Je to v době 20 minut mezi formálním podpisem abdikace Karla X. a vlastním podpisem dauphina.
Henri d'Artois, vnuk Karla X., je monarchisty označován za francouzského krále jako Jindřich V. od 2. srpna 1830 do 9. srpna 1830. Francouzský stát ho nikdy neuznal. V seznamech oficiálních francouzských panovníků se obecně nevyskytuje.

Krátké období (od 20. března 1815 do 8. července 1815) nazývané Sto dní, kdy byl Ludvík XVIII. králem poněkud dříve, ale uprchl kvůli návratu Napoleona I. z Elby.

Orleánský rod, červencová monarchie (1830-1848)

Portrét

Erb

Název

Král od

Král až do

Vztah k předchůdci (předchůdcům)

Název

Louis Phillippe

(Občanský král)

9. srpna 1830

24. února 1848

- Potomek LudvГka XIII. v ЕЎestГ© generaci v muЕѕskГ© linii
- bratranec Ludvíka XVI., Ludvíka XVIII. a Karla X. v páté generaci.

Francouzský král
(Roi des Français)

Druhá republika (1848-1852)

Druhá francouzská republika trvala od roku 1848 do roku 1852, kdy byl její prezident Ludvík Napoleon Bonaparte prohlášen císařem Francie.

Rod Bonapartů, druhé císařství (1852-1870)

Portrét	Erb	Název	Císař od	Císař až do	Vztah k předchůdci (předchůdcům)	Název
		Napoleon III (Napoléon III)	2. prosince 1852	4. září 1870	- Synovec Napoleona I.	Francouzský císař (Empereur des Français)

Hlavy států po 1871

Chronologie hlav států Francie pokračuje francouzskými prezidenty. V období páté republiky se krátce střídali šéf francouzského státu (1940-1944), předseda prozatímní vlády Francouzské republiky (1944-1946) a předseda francouzského Senátu (1969 a 1974).

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo vládl Francii v letech 486 až 1870?

A: V tomto období vládli Francii králové. Čtyři karolinští panovníci byli zároveň římskými císaři a Bonapartové byli císaři francouzskými.

Otázka: Jaký titul měli tito panovníci?

Odpověď: Tito panovníci měli tituly "franský král", "král Francie", "král Franků" nebo "císař Franků".

Otázka: Kdy se používal titul "král Franků"?

Odpověď: Titul "král Franků" se používal až do vlády Filipa II.

Otázka: Jaký styl se používal v letech 1791-1792 a po roce 1830?

Odpověď: V letech 1791-1792 a po roce 1830 se místo stylu "král francouzský" používal styl "král francouzský (a navarrský)".

Otázka: Kolik francouzských císařství existovalo v tomto období?

Odpověď: V tomto období existovala dvě francouzská císařství.

Otázka: Kdo založil a vládl každé z těchto říší?

Odpověď: První francouzské císařství (1804-1815) založil a vládl mu Napoleon I., zatímco druhé francouzské císařství (1852-1870) založil a vládl mu jeho synovec Napoleon III.