Eurofighter Typhoon je proudový stíhací letoun, který vyrábějí společnosti EADS, BAE Systems a Alenia Aeronautica společně s Eurofighter GmbH. Poprvé vzlétl v roce 1994 a představen byl v roce 2003. Používá kanady, díky nimž je obratný, a delta křídlo. Říká se mu "Eurofighter", protože na jeho výrobě se podílely evropské země, Itálie, Spojené království, Německo a Španělsko.

Země, které Typhoon navrhly, jej používají. Objednalo si ho také Rakousko a Saúdská Arábie.



Konstrukce a pohon

Eurofighter Typhoon je dvoumotorový víceúčelový stíhací letoun se symetrickým delta křídlem doplněným o pohyblivé kanardy. Toto uspořádání poskytuje vysokou obratnost v nízkých i vysokých úhlech náběhu a dobré manévrovací schopnosti při vzdušném boji i při přiblížování k cíli.

Letoun pohánějí dva proudové motory Eurojet EJ200, které poskytují vysoký tah s dobrým poměrem tahu k hmotnosti. Motory umožňují dosažení rychlostí přesahujících Mach 2 a poskytují dostatek přetlakového výkonu i při moderních bojových profilech.

Avionika a senzory

Typhoon je vybaven moderní avionikou a senzory pro více úkolů:

  • Radar – standardně pasivně mechanicky skenovaný radar (CAPTOR-M), do budoucna a v modernizacích se nasazuje aktivní AESA verze (CAPTOR-E).
  • IR senzor – systém PIRATE (IRST) pro pasivní vyhledávání a sledování cílů.
  • DASS – integrovaný samoobranný systém (obranné a varovné systémy), který zlepšuje přežití letounu v nasazení.
  • Pokročilý systém řízení boje a datové propojení umožňují výměnu informací s jinými letouny a pozemními stanicemi.

Výzbroj a role

Typhoon je navržen jako víceúčelový bojový stroj s důrazem na ovládnutí vzdušného prostoru (air superiority), ale může plnit i úkoly útoku na pozemní cíle. Mezi běžně používanou výzbroj patří:

  • vzdušné střely vzduch–vzduch krátkého i středního doletu (např. IRIS-T, ASRAAM, AIM-120 AMRAAM)
  • moderní dlouhodosahové střely vzduch–vzduch MBDA Meteor
  • naváděné pumy a protizemní střely (např. Paveway, Storm Shadow nebo Brimstone v závislosti na verzích a národních konfiguracích)
  • vnitřní a závěsné systémy zaměřování, navádění a označení cílů

Vývoj, série a modernizace

Vývoj Eurofighteru byl řízen konsorciem Eurofighter GmbH a postupoval ve fázích (Tranche 1, Tranche 2, Tranche 3), přičemž každá fáze přinesla vylepšení avioniky, výzbroje a schopností. Modernizace zahrnují zavádění AESA radaru, vylepšení datových propojení, integraci nových zbraní (např. Meteor) a aktualizace samoobranných systémů.

Uživatelé a export

Kromě zemí zapojených do vývoje (viz výše) Typhoon provozují či objednaly i další státy. Mezi známé uživatele a odběratele patří například:

  • velitelství a letectva zemí zakladatelek (viz původní účastníci projektu)
  • Rakousko a Saúdská Arábie jako exportní zákazníci
  • další státy si rovněž objednaly či plánovaly akvizice v průběhu let; program má exportní úspěchy i pokračující modernizační kontrakty.

Provozní zkušenosti

Typhoon byl nasazen v řadě misí a cvičení, zejména v úkolech vzdušné ostrahy, hlídkování a v některých případech i v operacích s útoky na pozemní cíle. Je oceňován pro svou rychlost, manévrovatelnost a schopnost rychle reagovat na vzdušné hrozby. Současně je provoz letounu náročný z hlediska logistiky a údržby, což je běžné u moderních stíhacích vrtulníků a letounů vysokého výkonu.

Technické údaje (orientačně)

  • Role: vícenásobný stíhací a útočný letoun
  • Posádka: 1 (některé výcvikové verze 2)
  • Maximální rychlost: přibližně Mach 2
  • Dolet/ferry: řádově tisíce kilometrů s doplňkovými nádržemi
  • Strop: kolem 15–20 km (řádově 50–65 000 stop)

Závěr

Eurofighter Typhoon je jedním z hlavních evropských stíhacích programů moderní generace. Díky kombinaci vysoké rychlosti, manévrovatelnosti, moderní avioniky a široké palety zbraní je schopen plnit jak vzdušnou dominanci, tak i úkoly útoku na pozemní cíle. Program nadále prochází modernizacemi, které prodlužují bojovou životnost letounu a zvyšují jeho schopnosti v sítí propojeném boji 21. století.