ETA (Euskadi Ta Askatasuna) – baská separatistická teroristická organizace

ETA byla jednou z nejznámějších a nejdéle působících teroristických skupin v Evropě. Vznikla v roce 1959 z pozůstatků jiné radikální baskické separatistické skupiny EKIN. EKIN i ETA vznikly kvůli nespokojenosti s umírněným nacionalismem hlavní baskické strany, Baskické národní strany. ETA spáchala ve Španělsku stovky útoků. Měla vazby na další teroristické skupiny v baskickém regionu i mimo něj. Patřila k nim Prozatímní irská republikánská armáda (IRA) a kolumbijské FARC.

Většina teroristických útoků ETA byla zaměřena na podniky a španělské vládní úředníky, zejména členy bezpečnostních služeb a soudnictví, ale také na civilisty. Její nejčastější taktikou byly bombové útoky a atentáty. K útokům ETA docházelo především v Baskicku, Madridu a Katalánsku. Podobně jako IRA vydávala ETA někdy před útoky varování.

V prosinci 1973 skupina zavraždila admirála Luise Carrera Blanca. V té době byl Blanco mnohými považován za nejpravděpodobnějšího nástupce španělského diktátora Francisca Franca. Byl zabit, když pod jeho autem explodovala podzemní bomba. O více než dvacet let později ETA téměř zavraždila Josého Maríu Aznara, opozičního politika, který se později stal premiérem. V roce 1987 zabila ETA v Barceloně 21 lidí pomocí bomby umístěné v autě.

Postavení Baskicka se výrazně změnilo s koncem režimu Francisca Franca a návratem demokracie v roce 1979. Franco se snažil potlačit baskický nacionalismus a separatismus. Nová demokratická vláda naopak nabídla baskickým provinciím značnou autonomii. Na základě dohody uzavřené v roce 1980 získal baskický region vlastní parlament podobně jako ostatní regiony ve Španělsku. Bylo jí také umožněno mít vlastní nezávislé daňové zákonodárství. Kromě toho se jazyk euskara dostal do popředí zájmu ve veřejné kultuře a vzdělávání. Nový autonomní region však neodradil radikální separatisty, kteří tvořili ETA. ETA spáchala přibližně 900 vražd a desítky únosů.

Úroveň činnosti společnosti ETA se v průběhu let měnila. Skupina se několikrát pokusila o příměří, včetně čtrnáctiměsíčního příměří, které trvalo do prosince 1999. Od roku 2000 sice došlo k řadě útoků ETA, ale skupina si vyžádala méně obětí. Předpokládá se, že se zmenšuje. Španělští představitelé se domnívají, že nedávné zásahy vedly k vážnému oslabení skupiny, a cítí, že její budoucnost jako teroristické organizace může být omezená. Ve španělských věznicích je dnes více než sto podezřelých členů ETA.

V posledních několika letech ETA podnikala sporadické útoky, včetně bombových útoků v září 2004, prosinci 2005 a počátkem roku 2006. Těmto bombovým útokům však většinou předcházelo varování a nevyžádaly si žádné oběti na životech.

V březnu 2006 ETA vyhlásila trvalé příměří a vyjádřila ochotu zapojit se do politického procesu. Toto rozhodnutí mohlo souviset s bombovými útoky na vlaky v Madridu v roce 2004, při nichž zahynulo téměř 200 lidí. Z útoku byla původně obviněna ETA, brzy se však ukázalo, že šlo o dílo militantních islamistů napojených na Al-Káidu. Stejně jako IRA mohli mít vůdci ETA pocit, že terorismus s hromadnými oběťmi, který praktikují některé radikální islamistické skupiny, diskredituje její násilnou taktiku - i když to není jisté. ETA měla tajnou strukturu vedení.

V červnu 2007 ETA prohlásila příměří z března 2006 za neplatné, ačkoli mnozí považovali bombový útok na letištní garáže, který ETA provedla v prosinci 2006, za náznak toho, že příměří nebude platit. Mluvčí ETA obvinil španělskou vládu z vměšování do baskických místních voleb a z toho, že během příměří pokračovala v trestním stíhání a odsouzení členů ETA.

Je třeba poznamenat, že ETA se v rámci svého prohlášení o příměří oficiálně nezřekla násilí ani nezahájila kroky k vyřazení svých zbraní (jak to učinila IRA v červenci 2005). Příměří ETA se již dříve zvrhlo v násilí.

Dne 20. října 2011 ETA veřejně oznámila trvalé ukončení činnosti. Bylo to oznámeno ve dvou významných nacionalistických novinách, Gara a Berria.