Zákon o rovné odměně (Equal Pay Act, 1963): přehled a význam
Zákon o rovné odměně (1963) — přehled práv, praktický význam a dopad na mzdy. Jak zákon zaručuje stejnou mzdu za stejnou práci bez ohledu na pohlaví?
Zákon o rovném odměňování z roku 1963 je federální zákon, který mění zákon o spravedlivých pracovních standardech. Zakazuje rozdíly ve mzdách pouze na základě pohlaví. Zákon byl podepsán 10. června 1963 Johnem F. Kennedym, který byl v té době prezidentem Spojených států. Zásadou byla stejná mzda za stejnou práci bez ohledu na pohlaví.
Co zákon konkrétně zakazuje
Zákon o rovné odměně (Equal Pay Act, EPA) zakazuje rozdíly v odměňování mezi muži a ženami, kteří vykonávají práci vyžadující podstatně stejnou dovednost, úsilí a odpovědnost při stejných nebo podobných pracovních podmínkách ve stejném podniku. EPA se vztahuje na platy, mzdy, bonusy, provize, benefity a některé další složky odměňování.
Kritéria „stejné práce“
Při hodnocení, zda jde o „stejnou práci“, soudy a úřady obvykle zkoumají tyto faktory:
- dovednosti (skill) — požadované vzdělání, znalosti, zkušenosti;
- úsilí (effort) — fyzické nebo duševní nároky práce;
- odpovědnost (responsibility) — úroveň odpovědnosti za výsledky, dohled nad ostatními;
- pracovní podmínky (working conditions) — rizika, prostředí, směny;
- práce musí být vykonávána ve stejném nebo podobném podniku (establishment).
Uznávané obhajoby zaměstnavatele
Zaměstnavatel může vyřešit rozdíl v odměňování, pokud jej dokáže odůvodnit jednou z následujících legitimních příčin:
- systém odměňování podle délky služby (seniority system);
- objektivní systém hodnocení zásluh (merit system);
- rozdíly v množství nebo kvalitě odvedené práce (quantity/quality of production);
- jakýkoli jiný faktor než pohlaví (any factor other than sex) — např. lokalita práce, tržní síla, nabídka a poptávka.
Vymahatelnost, lhůty a náhrady
EPA je součástí zákona FLSA a jeho porušení lze řešit podáním stížnosti u federálního soudu nebo u příslušných úřadů. Vymahatelnost zajišťují zejména:
- Equal Employment Opportunity Commission (EEOC)
- Department of Labor — Wage and Hour Division
Obvyklé právní prostředky při úspěšném žalobním řízení zahrnují:
- zpětné vyrovnání (back pay) za rozdíly v odměnách;
- penále/likvidační náhrady (v případě vědomého porušení zákona může být nárok na dvojnásobek nezaplacených mezd);
- příkaz k nápravě (injunctive relief) a náhrada nákladů řízení včetně honorářů advokátů.
Obvyklé lhůty pro žalobu se řídí ustanoveními FLSA — obecně dvouletá promlčecí doba, u úmyslných porušení až tříletá; navíc zákon Lilly Ledbetter Fair Pay Act (2009) upravil pravidla počítání lhůt u opakujících se plateb a tím zlepšil možnosti stíhání dlouhodobých diskriminačních praktik.
Historie a význam
EPA byl jedním z prvních federálních právních kroků proti platové diskriminaci mezi pohlavími. Podepsáním prezidenta Kennedyho v roce 1963 vznikl právní základ pro požadavek „stejná mzda za stejnou práci“. I přesto, že zákon významně přispěl k právní ochraně zaměstnankyň, platové rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají a problém je i nadále předmětem politiky a soudních sporů.
Související judikatura a legislativní změny
Některé významné soudní případy a legislativní zásahy měnily způsob, jakým se odměňovací diskriminace vyhodnocuje — např. rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Ledbetter v roce 2007 a následné přijetí Lilly Ledbetter Fair Pay Act v roce 2009, které ovlivnily běh promlčecích lhůt v případech týkajících se opakovaných diskriminačních plateb.
Doporučení pro zaměstnavatele a zaměstnance
Pro zaměstnavatele:
- provádět pravidelné audity mezd a platových struktur;
- vypracovat objektivní popisy pracovních pozic a kritéria pro odměňování;
- dokumentovat rozhodnutí o platech a uplatňovat konzistentní zásady hodnocení;
- školit vedení a personální oddělení v oblasti nediskriminace.
Pro zaměstnance:
- uchovávat dokumenty o mzdách, pracovních popisech a komunikaci o platech;
- porovnávat svou práci s kolegy stejného podniku podle kritérií práce;
- využít interní stížnosti, kontaktovat EEOC nebo konzultovat právníka specializovaného na pracovní právo.
Závěr
Zákon o rovném odměňování z roku 1963 položil důležitý právní základ rovnosti v odměňování pohlaví. Praktická účinnost zákona závisí na jeho vymahatelnosti, průběžném vylepšování pracovních postupů a na aktivitě zaměstnanců i orgánů dohlížejících nad dodržováním právních předpisů. I dnes je EPA základním nástrojem v boji proti platové diskriminaci, doplněným dalšími právními a organizačními opatřeními.

Členky Americké asociace univerzitních žen s prezidentem Johnem F. Kennedym při podpisu zákona o rovném odměňování.
_DS.jpg)
Jedna z milionů "Rosie the Riveters" při práci
Historie
V roce 1868 bylo hlavním cílem Rytířů práce rovné odměňování mužů a žen. Během první a druhé světové války měla Národní rada pro válečné práce pravomoc stanovovat pracovní normy pro americké podniky. Během korejské války tyto normy stanovovala Rada pro stabilizaci mezd. Ve všech třech případech stanovily zásady rovného odměňování pro obě pohlaví v době války. Během války dostávala Rosie Riveterová stejnou mzdu jako muži vykonávající stejnou práci. V roce 1919 přijaly dva státy, Michigan a Montana, zákony o rovném odměňování. Jejich příkladu však následovaly další státy až po druhé světové válce. V roce 1920 byl zřízen Úřad pro ženy Spojených států, který byl součástí ministerstva práce Spojených států. Od svého založení prosazuje rovné odměňování. V roce 1952 byl založen Národní výbor pro rovné odměňování jako koalice několika ženských, odborových, obchodních a občanských skupin|. Zahájily kampaň za nové zákony vyžadující rovné odměňování. V roce 1945 předložil 79. Kongres návrh zákona o rovném odměňování, který neprošel. Až o 18 let později 88. kongres takový zákon přijal. Byl nazván zákon o rovném odměňování z roku 1963.
Zákon o rovném odměňování z roku 1963 jako novela zákona o spravedlivých pracovních standardech stanovil, že diskriminace pracovníků na základě pohlaví je v rozporu s federálním zákonem. Je tomu tak v případě, že "úkoly vyžadují stejné dovednosti, úsilí a odpovědnost za podobných pracovních podmínek". Prezident John F. Kennedy tento zákon podepsal 10. června 1963. Na slavnostním ceremoniálu v Oválné pracovně Bílého domu prezident Kennedy předal zvláštní uznání několika skupinám a jednotlivcům, kteří se o tento zákon zasloužili. Mezi vyznamenanými byly kongresmanky Edna Kellyová a Edith Greenová, náměstkyně ministra práce Esther Petersonová, předsedkyně Národní rady černošských žen Dr. Dorothy Heightová a předsedkyně Nadace podnikatelek a profesionálek Dr. Minnie Milesová.
Zákon byl přijat především díky tomu, že si Kongres uvědomil měnící se pracovní sílu ve Spojených státech. Domácnosti, v nichž žijí muži, se stávaly zastaralými, protože do práce vstupovalo stále více žen. Vyšší míra rozvodovosti znamenala více domácností vydržovaných ženami. V 60. letech 20. století však ženy vydělávaly pouze 60 centů na každý dolar vyplacený mužům. Zákon o rovném odměňování měl být součástí řešení nerovného odměňování. Zákon o občanských právech z roku 1964, hlava VII, doplnil zákon o rovném odměňování o další ustanovení, která zakazovala diskriminaci na základě rasy nebo pohlaví. Hlava VII do tohoto zákona rovněž přidala pracovníky s bílými límečky.
Výsledky
V 70. letech 20. století vydělávaly ženy 75 centů na jeden mužský dolar. Podle statistik amerického ministerstva práce se v roce 2007 tento poměr stále pohyboval kolem 75 centů. Rozdíl mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami a vysokoškolsky vzdělanými muži se ve skutečnosti mírně zvýšil. Ve společnostech z žebříčku Fortune 500 (přední americké korporace) zastávají ženy stále jen asi 17 % vedoucích pozic. V roce 2010 Úřad pro statistiku práce uvedl, že ženy pracující na plný úvazek vydělávaly přibližně 81 centů na každý dolar vydělaný mužem (na plný úvazek).
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to zákon o rovném odměňování z roku 1963?
Odpověď: Zákon o rovném odměňování z roku 1963 je federální zákon, který mění zákon o spravedlivých pracovních standardech a zakazuje platovou diskriminaci pouze na základě pohlaví.
Otázka: Kdo podepsal zákon o rovném odměňování z roku 1963?
Odpověď: Zákon o rovném odměňování z roku 1963 podepsal prezident John F. Kennedy 10. června 1963.
Otázka: Jaký je účel zákona o rovném odměňování z roku 1963?
Odpověď: Cílem zákona o rovném odměňování z roku 1963 je zavést stejnou odměnu za stejnou práci bez ohledu na pohlaví, aby se zabránilo diskriminaci v odměňování pouze na základě pohlaví.
Otázka: Co zákon o rovném odměňování z roku 1963 zakazuje?
Odpověď: Zákon o rovném odměňování z roku 1963 zakazuje platovou diskriminaci založenou výhradně na pohlaví a snaží se zaručit stejnou odměnu za podobnou práci bez ohledu na genderové normy.
Otázka: Jaký význam má zákon o rovném odměňování z roku 1963?
Odpověď: Zákon o rovném odměňování z roku 1963 je milníkem v pracovním právu, který podporuje rovnost žen a mužů na pracovišti a nabízí možnost právních kroků proti zaměstnavatelům, kteří uplatňují nekalé praktiky v oblasti odměňování.
Otázka: Kdy byl zákon o rovném odměňování z roku 1963 podepsán?
Odpověď: Zákon o rovném odměňování z roku 1963 byl podepsán 10. června 1963.
Otázka: Jakým zákonem se řídí zákon o rovném odměňování z roku 1963?
Odpověď: Zákon o rovném odměňování z roku 1963 se řídí zákonem o spravedlivých pracovních standardech (Fair Labor Standards Act), neboť se jednalo o novelu zákona provedenou Kongresem v roce 1963.
Vyhledávání