Zákon o rovném odměňování z roku 1963 je federální zákon, který mění zákon o spravedlivých pracovních standardech. Zakazuje rozdíly ve mzdách pouze na základě pohlaví. Zákon byl podepsán 10. června 1963 Johnem F. Kennedym, který byl v té době prezidentem Spojených států. Zásadou byla stejná mzda za stejnou práci bez ohledu na pohlaví.

Co zákon konkrétně zakazuje

Zákon o rovné odměně (Equal Pay Act, EPA) zakazuje rozdíly v odměňování mezi muži a ženami, kteří vykonávají práci vyžadující podstatně stejnou dovednost, úsilí a odpovědnost při stejných nebo podobných pracovních podmínkách ve stejném podniku. EPA se vztahuje na platy, mzdy, bonusy, provize, benefity a některé další složky odměňování.

Kritéria „stejné práce“

Při hodnocení, zda jde o „stejnou práci“, soudy a úřady obvykle zkoumají tyto faktory:

  • dovednosti (skill) — požadované vzdělání, znalosti, zkušenosti;
  • úsilí (effort) — fyzické nebo duševní nároky práce;
  • odpovědnost (responsibility) — úroveň odpovědnosti za výsledky, dohled nad ostatními;
  • pracovní podmínky (working conditions) — rizika, prostředí, směny;
  • práce musí být vykonávána ve stejném nebo podobném podniku (establishment).

Uznávané obhajoby zaměstnavatele

Zaměstnavatel může vyřešit rozdíl v odměňování, pokud jej dokáže odůvodnit jednou z následujících legitimních příčin:

  • systém odměňování podle délky služby (seniority system);
  • objektivní systém hodnocení zásluh (merit system);
  • rozdíly v množství nebo kvalitě odvedené práce (quantity/quality of production);
  • jakýkoli jiný faktor než pohlaví (any factor other than sex) — např. lokalita práce, tržní síla, nabídka a poptávka.

Vymahatelnost, lhůty a náhrady

EPA je součástí zákona FLSA a jeho porušení lze řešit podáním stížnosti u federálního soudu nebo u příslušných úřadů. Vymahatelnost zajišťují zejména:

  • Equal Employment Opportunity Commission (EEOC)
  • Department of Labor — Wage and Hour Division

Obvyklé právní prostředky při úspěšném žalobním řízení zahrnují:

  • zpětné vyrovnání (back pay) za rozdíly v odměnách;
  • penále/likvidační náhrady (v případě vědomého porušení zákona může být nárok na dvojnásobek nezaplacených mezd);
  • příkaz k nápravě (injunctive relief) a náhrada nákladů řízení včetně honorářů advokátů.

Obvyklé lhůty pro žalobu se řídí ustanoveními FLSA — obecně dvouletá promlčecí doba, u úmyslných porušení až tříletá; navíc zákon Lilly Ledbetter Fair Pay Act (2009) upravil pravidla počítání lhůt u opakujících se plateb a tím zlepšil možnosti stíhání dlouhodobých diskriminačních praktik.

Historie a význam

EPA byl jedním z prvních federálních právních kroků proti platové diskriminaci mezi pohlavími. Podepsáním prezidenta Kennedyho v roce 1963 vznikl právní základ pro požadavek „stejná mzda za stejnou práci“. I přesto, že zákon významně přispěl k právní ochraně zaměstnankyň, platové rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají a problém je i nadále předmětem politiky a soudních sporů.

Související judikatura a legislativní změny

Některé významné soudní případy a legislativní zásahy měnily způsob, jakým se odměňovací diskriminace vyhodnocuje — např. rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Ledbetter v roce 2007 a následné přijetí Lilly Ledbetter Fair Pay Act v roce 2009, které ovlivnily běh promlčecích lhůt v případech týkajících se opakovaných diskriminačních plateb.

Doporučení pro zaměstnavatele a zaměstnance

Pro zaměstnavatele:

  • provádět pravidelné audity mezd a platových struktur;
  • vypracovat objektivní popisy pracovních pozic a kritéria pro odměňování;
  • dokumentovat rozhodnutí o platech a uplatňovat konzistentní zásady hodnocení;
  • školit vedení a personální oddělení v oblasti nediskriminace.

Pro zaměstnance:

  • uchovávat dokumenty o mzdách, pracovních popisech a komunikaci o platech;
  • porovnávat svou práci s kolegy stejného podniku podle kritérií práce;
  • využít interní stížnosti, kontaktovat EEOC nebo konzultovat právníka specializovaného na pracovní právo.

Závěr

Zákon o rovném odměňování z roku 1963 položil důležitý právní základ rovnosti v odměňování pohlaví. Praktická účinnost zákona závisí na jeho vymahatelnosti, průběžném vylepšování pracovních postupů a na aktivitě zaměstnanců i orgánů dohlížejících nad dodržováním právních předpisů. I dnes je EPA základním nástrojem v boji proti platové diskriminaci, doplněným dalšími právními a organizačními opatřeními.