Deuterokanonický spis

Autor: Leandro Alegsa

20-10-2021

Deuterokanonické knihy znamenají v řečtině "druhý kánon". Obvykle se tak označují části Bible, které používají pouze některé křesťanské církve (především římskokatolická a pravoslavná). Tyto knihy byly původně napsány v řeckém jazyce a pocházejí z doby asi 250-150 let před Kristem.

Tyto knihy nejsou součástí židovského Tanachu (nazývaného také Hebrejská bible), protože jejich původním jazykem není hebrejština, ale řečtina. Některé knihy, které katolíci považují za deuterokanonické, jsou:

Kniha Tóbit
Kniha Judita
První kniha Makabejská, nazývaná také 1. kniha Makabejská
Druhá kniha Makabejská, nazývaná také 2 Makabejská.
Moudrost Šalamounova, nazývaná také Kniha moudrosti
Kniha Sirachovcova, zvaná též Kazatel.
Kniha Baruchova s poslední kapitolou Jeremiášova dopisu.

Kniha Daniel a kniha Ester jsou v katolických biblích delší než v protestantských, protože obsahují více příběhů.

Většina protestantských křesťanských církví si nemyslí, že deuterokanonické knihy byly inspirovány Bohem. Tyto knihy nazývají apokryfy. Martin Luther považoval tyto knihy za velmi dobrou a užitečnou četbu, Jan Kalvín je považoval za dílo Satanovo.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co znamená "deuterokanonický"?

Odpověď: Deuterokanonický znamená v řečtině "druhý kánon" a obvykle označuje části Bible, které používají pouze některé křesťanské církve (většinou římskokatolická a pravoslavná).

Otázka: Kdy byly deuterokanonické knihy napsány?

Odpověď: Deuterokanonické knihy byly sepsány v řeckých rukopisech židovskými obyvateli řecky mluvících oblastí Středozemního moře mezi lety 250 a 50 př. n. l., stejně jako všechny knihy Starého zákona.

Otázka: Kdy byl Starý zákon známý v židovském a protestantském náboženství napsán v hebrejštině?

Odpověď: Starý zákon známý v židovském a protestantském náboženství byl napsán v hebrejštině až kolem roku 900 n. l. a omezil se na to, co se dnes označuje jako "kánony".

Otázka: Jsou deuterokanonické knihy součástí židovského Tanachu (hebrejské Bible)?

Odpověď: Ne, nejsou součástí židovského Tanachu (nazývaného také Hebrejská bible), ačkoli byly citovány jako Písmo svaté dlouho do středověku, jak lze nalézt v židovské Mišně a pozdějších rabínských spisech, dokonce až do 6. století našeho letopočtu. Současný židovský kánon byl uzavřen v 10. století n. l.

Otázka: Jaké jsou příklady deuterokanonických knih?

Odpověď: Mezi příklady deuterokanonických knih patří Kniha Tóbit, Kniha Judit, První kniha Makabejská (1. Makabejská), Druhá kniha Makabejská (2. Makabejská), Moudrost Šalamounova (Kniha moudrosti), Kniha Sirachovcova (Kazatel), Kniha Baruchova, jejíž poslední kapitolou je Jeremiášův list, Daniel, Ester.

Otázka: Proč jsou tyto knihy delší než ty, které se nacházejí v protestantských biblích? Odpověď: Tyto knihy jsou delší než ty, které se nacházejí v protestantských biblích, protože obsahují více příběhů.

Otázka: Jak se na tyto knihy dívají protestanti? Odpověď: Mnoho protestantů tyto knihy neuznává jako inspirované Bohem a používá pro ně hanlivý výraz - apokryfy. Martin Luther je považoval za dobré ke čtení, zatímco Jan Kalvín je četl a studoval, ale nemyslel si, že by měly být součástí Bible.