Popírání arménské genocidy

V roce 1990 dostal psycholog Robert Jay Lifton dopis od tureckého velvyslance ve Spojených státech. V dopise se velvyslanec Liftona ptal, jak mohl v jedné ze svých knih mluvit o genocidě Arménů (protože velvyslanec věřil, že se genocida nikdy nestala). Omylem velvyslanec přiložil také koncept dopisu vědce Heatha Lowryho, který mu radil, jak zabránit tomu, aby se o arménské genocidě mluvilo v knihách. Lowry byl později jmenován na katedru (významnou pozici) na Princetonské univerzitě. Princeton dostal od Turecké republiky grant ve výši 750 000 dolarů. To vyvolalo mnoho sporů o etiku ve vědecké práci[1][2].

Odborník z izraelské Otevřené univerzity Yair Auron hovořil o různých způsobech, jakými se turecká vláda snaží vyvolat dojem, že ke genocidě Arménů nikdy nedošlo:

• "Od 80. let 20. století turecká vláda podporuje zakládání "institutů" při respektovaných univerzitách, jejichž zdánlivým cílem je další výzkum turecké historie a kultury, ale které mají tendenci působit i způsobem, který podporuje popírání." (Auron říká, že turecká vláda platila peníze dobrým univerzitám s tím, že peníze jsou určeny na studium turecké historie a kultury, ale že "instituty" vytvořené za tyto peníze napomáhají dalšímu popírání genocidy).

Vědec z Kalifornské univerzity v Los Angeles Leo Kuper v recenzi na knihu Ervina Stauba "Kořeny zla: původ genocidy a jiného skupinového násilí" píše:

• "Arménská genocida je aktuálním tématem současnosti, vzhledem k tomu, že turecká vláda tento zločin vytrvale agresivně popírá, a to navzdory vlastnímu rozsudku vojenských soudů po první světové válce, že její vedoucí ministři záměrně naplánovali a provedli vyhlazení Arménů za účasti mnoha regionálních správců." (Kuper říká, že turecká vláda neustále tvrdí, že ke genocidě nikdy nedošlo. Ale u válečných soudů po první světové válce turecká vláda přiznala, že genocidu Arménů organizovala, plánovala a prováděla).

Postavení mimo zákon

Některé země, včetně Argentiny^[] , Švýcarska a Uruguaye^[] , vytvořily zákony, které trestají osoby popírající arménskou genocidu. Francie přijala zákon, který popírání arménské genocidy označil za trestný čin, ale poté jej zrušila.

První osobou, kterou soud uznal vinnou z popírání arménské genocidy, je turecký politik Doğu Perinçek. Švýcarský okresní soud v Lausanne ho uznal vinným v březnu 2007. Perinçek se proti rozhodnutí soudu odvolal. Ferai Tinç, autor tureckých novin Hurriyet, řekl: "Tento typ [zákonů] proti svobodě názoru považujeme za nebezpečný, protože v naší zemi bojujeme za svobodu myšlení." Po rozhodnutí soudu Perinçek řekl: "Hájím své právo na svobodu projevu."

Reklama

Obchodní komora v Ankaře zařadila k placeným turistickým inzerátům ve vydání časopisu TIME Europe z 6. června 2005 DVD s obviněním Arménů ze zabíjení Turků. Časopis Time Europe se později omluvil za to, že umožnil zařazení DVD, a zveřejnil dopis, v němž se uvádí, že DVD jsou nesprávná, podepsaný pěti francouzskými organizacemi. Ve vydání časopisu TIME Europe z 12. února 2007 byla zařazena stránka, na níž se uvádí, že arménská genocida se skutečně stala. Součástí bylo také DVD s dokumentárním filmem francouzského režiséra Laurence Jourdana o genocidě.

• Arménská genocida
• Genocida
• Popírání holocaustu