Popírání arménské genocidy

Popírání arménské genocidy znamená, že se genocida Arménů nestala nebo že to, co se stalo, nebyla genocida.

V letech 1915-1917 se osmanská vláda v Osmanské říši snažila zbavit části arménského obyvatelstva. Vláda to provedla vyvražděním 800 000 až 1 500 000 Arménů. Mnoho Arménů také donutila opustit své domovy (tomu se říká přesídlení).

Lidé, kteří popírají arménskou genocidu, tvrdí, že se tyto věci staly částečně nebo nikdy. Říkají také, že osmanská vláda se nikdy organizovaně nepokusila spáchat genocidu na arménském národě. Například Spojené státy americké a Turecká republika neuznávají, že se osmanská vláda snažila zbavit všech Arménů v říši.

Studie o popírání arménské genocidy

V roce 1990 dostal psycholog Robert Jay Lifton dopis od tureckého velvyslance ve Spojených státech. V dopise se velvyslanec Liftona ptal, jak mohl v jedné ze svých knih mluvit o genocidě Arménů (protože velvyslanec věřil, že se genocida nikdy nestala). Omylem velvyslanec přiložil také koncept dopisu vědce Heatha Lowryho, který mu radil, jak zabránit tomu, aby se o arménské genocidě mluvilo v knihách. Lowry byl později jmenován na katedru (významnou pozici) na Princetonské univerzitě. Princeton dostal od Turecké republiky grant ve výši 750 000 dolarů. To vyvolalo mnoho sporů o etiku ve vědecké práci[1][2].

Odborník z izraelské Otevřené univerzity Yair Auron hovořil o různých způsobech, jakými se turecká vláda snaží vyvolat dojem, že ke genocidě Arménů nikdy nedošlo:

"Od 80. let 20. století turecká vláda podporuje zakládání "institutů" při respektovaných univerzitách, jejichž zdánlivým cílem je další výzkum turecké historie a kultury, ale které mají tendenci působit i způsobem, který podporuje popírání." (Auron říká, že turecká vláda platila peníze dobrým univerzitám s tím, že peníze jsou určeny na studium turecké historie a kultury, ale že "instituty" vytvořené za tyto peníze napomáhají dalšímu popírání genocidy).

Vědec z Kalifornské univerzity v Los Angeles Leo Kuper v recenzi na knihu Ervina Stauba "Kořeny zla: původ genocidy a jiného skupinového násilí" píše:

"Arménská genocida je aktuálním tématem současnosti, vzhledem k tomu, že turecká vláda tento zločin vytrvale agresivně popírá, a to navzdory vlastnímu rozsudku vojenských soudů po první světové válce, že její vedoucí ministři záměrně naplánovali a provedli vyhlazení Arménů za účasti mnoha regionálních správců." (Kuper říká, že turecká vláda neustále tvrdí, že ke genocidě nikdy nedošlo. Ale u válečných soudů po první světové válce turecká vláda přiznala, že genocidu Arménů organizovala, plánovala a prováděla).

Otázky týkající se popíračů

Postavení mimo zákon

Některé země, včetně Argentiny^[] , Švýcarska a Uruguaye^[] , vytvořily zákony, které trestají osoby popírající arménskou genocidu. Francie přijala zákon, který popírání arménské genocidy označil za trestný čin, ale poté jej zrušila.

První osobou, kterou soud uznal vinnou z popírání arménské genocidy, je turecký politik Doğu Perinçek. Švýcarský okresní soud v Lausanne ho uznal vinným v březnu 2007. Perinçek se proti rozhodnutí soudu odvolal. Ferai Tinç, autor tureckých novin Hurriyet, řekl: "Tento typ [zákonů] proti svobodě názoru považujeme za nebezpečný, protože v naší zemi bojujeme za svobodu myšlení." Po rozhodnutí soudu Perinçek řekl: "Hájím své právo na svobodu projevu."

Reklama

Obchodní komora v Ankaře zařadila k placeným turistickým inzerátům ve vydání časopisu TIME Europe z 6. června 2005 DVD s obviněním Arménů ze zabíjení Turků. Časopis Time Europe se později omluvil za to, že umožnil zařazení DVD, a zveřejnil dopis, v němž se uvádí, že DVD jsou nesprávná, podepsaný pěti francouzskými organizacemi. Ve vydání časopisu TIME Europe z 12. února 2007 byla zařazena stránka, na níž se uvádí, že arménská genocida se skutečně stala. Součástí bylo také DVD s dokumentárním filmem francouzského režiséra Laurence Jourdana o genocidě.

Další stránky ke čtení

Arménská genocida
Genocida
Popírání holocaustu

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to popírání arménské genocidy?

Odpověď: Popírání arménské genocidy je tvrzení, že k arménské genocidě buď nedošlo, nebo že to, co se stalo, nebyla genocida.

Otázka: Kdy se osmanská/kemalistická vláda pokusila zbavit části arménského obyvatelstva v říši?

Odpověď: Osmanská/kemalistická vláda se snažila zbavit části arménského obyvatelstva v říši v letech 1915-1923.

Otázka: Jak se osmanská/kemalistická vláda snažila zbavit některých Arménů?

Odpověď: Osmanská/kemalistická vláda se snažila zbavit části arménského obyvatelstva tím, že zabila 800 000 až 1 800 000 Arménů a mnoho dalších přinutila opustit své domovy přesídlením.

Otázka: Co je to přesídlení v kontextu arménské genocidy?

Odpověď: Přemístění v kontextu arménské genocidy označuje akt, kdy Arméni museli opustit své domovy.

Otázka: Co tvrdí lidé, kteří popírají arménskou genocidu?

Odpověď: Lidé, kteří popírají arménskou genocidu, tvrdí, že se tyto věci částečně nebo nikdy nestaly. Tvrdí také, že osmanská vláda se nikdy nepokusila organizovaně spáchat genocidu na arménském národě.

Otázka: Které dvě země neuznávají, že se osmanská vláda snažila zbavit všech Arménů v říši?

Odpověď: Spojené státy americké a Turecká republika neuznávají, že se osmanská vláda pokusila zbavit všech Arménů v říši.

Otázka: Kolik Arménů bylo zabito během arménské genocidy?

Odpověď: Během arménské genocidy bylo zabito 800 000 až 1 800 000 Arménů.