Dárfúr

Geografie a podnebí

Dárfúr se rozkládá na ploše přibližně 493 180 km², což je o něco více než dvě třetiny rozlohy Francie a více než polovina rozlohy Keni. Jedná se z velké části o vyprahlou náhorní plošinu s pohořím Marra (Džebel Marra), pohořím sopečných vrcholů, které se tyčí do výšky až 3 000 m n. m. Ve středu regionu se nachází pohoří Marra. Hlavními městy regionu jsou Al Fashir, Nyala a Geneina.

Fyzická geografie má čtyři hlavní rysy. Celá východní polovina Dárfúru je pokryta rovinami a nízkými kopci s písčitými půdami, známými jako goz, a pískovcovými kopci. Na mnoha místech je goz bez vody a lze jej obývat pouze tam, kde jsou vodní nádrže nebo hluboké vrty. Na severu goz překrývají pouštní písky Sahary. Druhým rysem jsou vádí, sezónní vodní toky od malých říček, které se v období dešťů rozvodní jen občas, až po velká vádí, která se zaplavují po většinu dešťů a tečou ze západního Dárfúru stovky kilometrů na západ k Čadskému jezeru. V mnoha vádí se nacházejí naplaveniny s bohatou půdou, které se také obtížně obdělávají. Na západě Dárfúru převládá třetí prvek, čedičová hornina, někdy pokrytá tenkou vrstvou písčité půdy. Základové horniny jsou příliš neúrodné na to, aby se daly obdělávat, ale poskytují sporadické lesní porosty, které mohou být spásány zvířaty. Čtvrtým a posledním prvkem jsou hory Marrah, které se zvedají až k vrcholu u kráteru Deriba, kde se nachází malá oblast s mírným podnebím, vysokými srážkami a stálými prameny vody.

Období dešťů trvá od června do září a mění většinu území z prašné hnědé na zelenou. Vzhledem k tomu, že většina obyvatel Dárfúru se živí zemědělstvím, jsou deště životně důležité. V běžných letech je úroda připravena ke sklizni do listopadu. Po sklizni se suchá stébla mohou zkrmovat domácím zvířatům. V daleké severní poušti mohou mezi jednotlivými srážkami uplynout roky. Na dalekém jihu je průměrný roční úhrn srážek 700 mm a mnoho stromů zůstává zelených po celý rok.

Země Súdán

Hospodářství a demografie

Dárfúr má podle odhadů 7,4 milionu obyvatel. Hospodářství Dárfúru je založeno především na samozásobitelském zemědělství, kde se pěstují obiloviny, ovoce a tabák a na sušším severu také dobytek. Kromě toho trpí Dárfúr také častými suchy v létě a vydatnými srážkami v zimě. To způsobuje, že mnoho zemědělců poskytuje nedostatečnou úrodu, což způsobuje smrt tisíců lidí.

Umístění kožešinových lidí v Dárfúru

Konflikt v Dárfúru

Konflikt v Dárfúru je pokračujícím ozbrojeným konfliktem mezi milicemi Džandžavíd a kmeny v regionu. Organizace spojených národů odhaduje, že od počátku tohoto konfliktu přišlo o život více než 400 000 lidí.

Související stránky

• Konflikt v Dárfúru