Dekánská plošina
Dekanská plošina je rozsáhlá náhorní plošina, která pokrývá většinu jižní Indie. Má trojúhelníkový tvar a je obklopena třemi horskými pásmy. Rozkládá se na území osmi indických států (hlavně Telangana, Maháráštra, Ándhrapradéš, Karnátaka, Kérala a Tamilnádu).
Náhorní plošina má rozlohu 422 000 km², což je 43 % rozlohy Indie.
Vysočiny, tedy oblasti s vyšší pevninou, tvoří trojúhelník, který je zasazen do známého trojúhelníku pobřeží indického subkontinentu směřujícího dolů. Na jihu Indie se náhorní plošiny rozkládají převážně v nadmořské výšce nad 1 000 metrů. Na severu je většinou ve výšce kolem 500 metrů nad mořem. Náhorní plošina je nesmírně rozlehlá a nachází se zde mnoho stanovišť: různé ekosystémy s různými druhy vegetace, podnebí, geologie a živočichů. Lesy na náhorní plošině jsou starší než himálajské hory.
Na západě náhorní plošiny se rozkládá Západní Ghát a na východě Východní Ghát. Tato pohoří se zvedají z nedalekých pobřežních rovin a téměř se setkávají na jižním cípu Indie. Pohoří tvoří k jihu směřující vrchol trojúhelníku. Severní hranici trojúhelníku tvoří pohoří Satpura Range a Vindhya Range. Tato severní pohoří oddělují náhorní plošinu od hustě osídlených říčních rovin severní Indie.
Dekkánská náhorní plošina
Kopce žulových balvanů jsou běžným rysem krajiny na Dekkánské plošině. Nachází se poblíž Hajdarábádu ve státě Telangana.
Původ názvu
Název je anglikanizací z prákrtského slova dakkhin, které pochází ze sanskrtského slova dakṣiṇa- (sanskrt: दक्षिण), což znamená "Jih" nebo "Jih".
Dekkánské pasti
Dekkánské pasti jsou hlavní příčinou zvláštní geografie a geologie jižní Indie. Jsou rozsáhlou vyvřelou provincií na Dekanské plošině v západní a střední Indii (mezi 17-24 s. š. a 73-74 v. d.) a jedním z největších vulkanických útvarů na planetě. Skládají se z několika vrstev utuhlého povodňového čediče, které jsou silné více než 2 000 m a pokrývají plochu 500 000 km2 (190 000 km2). Termín "trap", který se v geologii používá pro tyto skalní útvary, je odvozen od nizozemského slova pro schody a označuje stupňovité kopce, které tvoří krajinu této oblasti.
Historie
Dekánské pasti vznikly před 60 až 68 miliony let, na konci křídy. Většina sopečných erupcí proběhla v oblasti Západního Ghátu (poblíž dnešní Bombaje) asi před 66 miliony let. Tato série erupcí mohla trvat celkem méně než 30 000 let. Plyny, které se při ní uvolnily, mohly hrát roli při křídově-třetihorním vymírání, jehož součástí bylo i vymírání neptačích dinosaurů. Vědecká komunita se shoduje na tom, že vymírání bylo vyvoláno impaktem Chicxulubu ve Střední Americe, ale že klima planety narušily také erupce Dekanu.
Předtím, než se oblast Dekkánských pastí vlivem eroze a deskové tektoniky zmenšila na současnou rozlohu, se odhaduje, že původní plocha pokrytá lávovými proudy byla velká až 1,5 milionu km², což je přibližně polovina rozlohy dnešní Indie. Současná plocha přímo pozorovatelných lávových proudů se odhaduje na přibližně 512 000 km² (198 000 km²).
Uvolňování sopečných plynů, zejména oxidu siřičitého, během vzniku pastí přispělo k současným změnám klimatu. Údaje ukazují na průměrný pokles teploty v tomto období o 2 °C.
Deccan Traps u Matheranu, východně od Bombaje
Dekkánské pasti u Pune
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Dekánská plošina?
Odpověď: Dekánská plošina je velká náhorní plošina, která pokrývá většinu jižní Indie. Rozkládá se na území osmi indických států a má rozlohu 422 000 km² (163 000 km²).
Otázka: Jaká tři pohoří obklopují Dekkánskou plošinu?
Odpověď: Dekkánskou náhorní plošinu obklopují tři pohoří: Západní Ghát na západě, Východní Ghát na východě a pohoří Satpura Range a Vindhya Range na severu.
Otázka: Jak velkou část indické pevniny pokrývá?
Odpověď: Dekanská plošina pokrývá 27,7 % rozlohy Indie.
Otázka: Jak vysoko se nachází nad hladinou moře?
Odpověď: Na jihu Indie je většinou v nadmořské výšce přes 1 000 metrů, zatímco na severu je většinou v nadmořské výšce kolem 500 metrů.
Otázka: Jaké typy stanovišť se na této náhorní plošině vyskytují?
Odpověď: Na této náhorní plošině se nachází mnoho různých stanovišť s různými ekosystémy, které obsahují různé druhy vegetace, podnebí, geologie a živočichů.
Otázka: Jak staré jsou tyto lesy v porovnání s jinými indickými horami?
Odpověď: Lesy na této náhorní plošině jsou starší než lesy v himálajských horách.
Otázka: Jaký tvar má tento trojúhelník při pohledu na mapu?
Odpověď: Při pohledu na mapu z leteckého pohledu nebo satelitního snímku tvoří náhorní plošiny v rámci indického pobřeží trojúhelník směřující dolů.
