Dekánská plošina

Název je anglikanizací z prákrtského slova dakkhin, které pochází ze sanskrtského slova dakṣiṇa- (sanskrt: दक्षिण), což znamená "Jih" nebo "Jih".

Dekkánské pasti jsou hlavní příčinou zvláštní geografie a geologie jižní Indie. Jsou rozsáhlou vyvřelou provincií na Dekanské plošině v západní a střední Indii (mezi 17-24 s. š. a 73-74 v. d.) a jedním z největších vulkanických útvarů na planetě. Skládají se z několika vrstev utuhlého povodňového čediče, které jsou silné více než 2 000 m a pokrývají plochu 500 000 km2 (190 000 km2). Termín "trap", který se v geologii používá pro tyto skalní útvary, je odvozen od nizozemského slova pro schody a označuje stupňovité kopce, které tvoří krajinu této oblasti.

Historie

Dekánské pasti vznikly před 60 až 68 miliony let, na konci křídy. Většina sopečných erupcí proběhla v oblasti Západního Ghátu (poblíž dnešní Bombaje) asi před 66 miliony let. Tato série erupcí mohla trvat celkem méně než 30 000 let. Plyny, které se při ní uvolnily, mohly hrát roli při křídově-třetihorním vymírání, jehož součástí bylo i vymírání neptačích dinosaurů. Vědecká komunita se shoduje na tom, že vymírání bylo vyvoláno impaktem Chicxulubu ve Střední Americe, ale že klima planety narušily také erupce Dekanu.

Předtím, než se oblast Dekkánských pastí vlivem eroze a deskové tektoniky zmenšila na současnou rozlohu, se odhaduje, že původní plocha pokrytá lávovými proudy byla velká až 1,5 milionu km², což je přibližně polovina rozlohy dnešní Indie. Současná plocha přímo pozorovatelných lávových proudů se odhaduje na přibližně 512 000 km² (198 000 km²).

Uvolňování sopečných plynů, zejména oxidu siřičitého, během vzniku pastí přispělo k současným změnám klimatu. Údaje ukazují na průměrný pokles teploty v tomto období o 2 °C.