Chrupavčité ryby (Chondrichthyes): žraloci, rejnoci a chiméry

Chrupavčité ryby (Chondrichthyes): objevte žraloky, rejnoky a chiméry — jejich stavbu těla, ekologii a rozdělení na Elasmobranchii a Holocephali.

Autor: Leandro Alegsa

Chondrichthyes neboli chrupavčité ryby jsou čelistnaté ryby s párovými ploutvemi, párovými nozdrami, šupinami, dvoukomorovým srdcem a kostrou tvořenou spíše chrupavkami než kostmi. Dělí se na dvě podtřídy: Elasmobranchii (žraloci, rejnoci a rejnoci) a Holocephali (chiméry, někdy nazývané žraloci duchové).



 

Chrupavčité ryby představují starobylou skupinu paryb, která zahrnuje žraloky, rejnoky a chiméry. Jsou důležitou součástí mořských (a u některých druhů i říčních) ekosystémů a vykazují řadu anatomických a fyziologických zvláštností odlišujících je od kostnatých ryb (Osteichthyes).

Hlavní znaky a stavba těla

  • Kostra z chrupavky: většina kostry je tvořena chrupavčitými tkáněmi, což snižuje hmotnost a zvyšuje obratnost.
  • Plakoidní šupiny (denticles): malé ztvrdlé šupiny podobné zubům, které snižují tření vody a chrání kůži.
  • Ploutve: párové prsní a břišní ploutve, hřbetní a ocasní ploutev; u mnoha žraloků je ocas heterocerkální (horní lalok větší).
  • Ústní aparát a zuby: zuby jsou často řezané v řadách a průběžně se obnovují; u některých skupin (např. chimér) je horní čelist přirostlá k lebce.
  • Plovnost: chybí plovací měchýř; vzdušnost zajišťuje velká játra bohatá na oleje a dynamické plavání.
  • Dechací systém: žábry s několika štěrbinami; mnohé žraloky je nutné udržovat v pohybu, aby procházelo voda žábrami (ram ventilace); rejnoci často využívají spirákly k nasávání vody na dýchání při dně ležících způsobech života.

Senzory a chování

Chrupavčité ryby mají vyvinuté smyslové systémy vhodné pro lov a orientaci:

  • Ampuláty Lorenzini — elektroreceptivní orgány citlivé na elektrické signály kořisti.
  • Lateral line — postranní čára registrující tlakově-vlnové změny ve vodě.
  • Výborný čich a dobré vidění, často i za šera.

Rozmnožování

U chrupavčitých ryb se vyskytují tři hlavní strategie rozmnožování:

  • Oviparie (snášení vajec): vajíčka uzavřená v kožovitých schránkách – tzv. „mermaid's purse“.
  • Ovoviviparie: vajíčka se líhnou uvnitř samice a mláďata se rodí živá; vyživují se především žloutkovým váčkem.
  • Viviparie: živorodost s placentárním nebo placentě podobným spojením u některých žraloků; u některých druhů se vnitřní vývoj kombinuje s oofagií (vejcožravost) nebo intrauterinní kanibalizací.

Délka březosti může být u některých druhů velmi dlouhá (např. u žraloka spíš dlouhé trimestry až roky), a počet mláďat bývá relativně nízký — tyto rysy je činí náchylnými k přelovení.

Rozmanitost a příklady

Skupina zahrnuje přibližně tisíce druhů (žraloci a rejnoci tvoří většinu), včetně velmi rozdílných forem od drobných dnových paryb po největší žijící rybu — žraloka obrovského (Rhincodon typus), který se živí filtrováním planktonu. Mezi známé zástupce patří:

  • Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
  • Žralok tygří (Galeocerdo cuvier)
  • Žralok obrovský (Rhincodon typus)
  • Manta a rejnok mantový (rod Manta)
  • Rejnoci trnuchy (stingrays), plošné skates a další
  • Chiméry (Holocephali), např. rodu Hydrolagus nebo Callorhinchus, které mají jedinečnou anatomii — horní čelist srostlá s lebkou, jeden vchod žaber krytý kožním krytem připomínajícím operkulum.

Vývoj a paleontologie

Chrupavčité ryby mají hluboké evoluční kořeny — jejich předci se objevují v prvohorních sedimentech (silur až devon). Fosilní záznam, ač často založený na zubech a denticích, ukazuje bohatou diverzifikaci v průběhu geologického času.

Ekologický význam a ochrana

Žraloci a rejnoci hrají důležitou roli v mořských potravních sítích jako predátoři, kteří regulují populace kořisti a udržují ekologickou rovnováhu. Nicméně mnoho druhů je dnes ohroženo:

  • Hlavní hrozby: nadměrný rybolov (včetně odstraňování ploutví — finning), náhodný úlovek (bycatch), znečištění, ztráta stanovišť a změna klimatu.
  • Důsledky: pomalá reprodukce a nízký počet potomků znamenají, že populace se velmi pomalu zotavují.
  • Ochrana: mezinárodní dohody (např. CITES), regionální regulace rybolovu, vytváření mořských chráněných oblastí, monitorování populací a osvětové programy.

Celkově jsou chrupavčité ryby fascinující a ekologicky klíčovou skupinou obratlovců. Jejich udržení vyžaduje kombinaci vědeckého poznání, efektivního řízení rybolovu a mezinárodní spolupráce.

Taxonomie

  • Třída Chondrichthyes
    • Podtřída Elasmobranchii (žraloci, rejnoci a rejnoci)
      • Nadřád Batoidea (rejnoci a rejnokovití), který zahrnuje řády:
        1. Rajiformes (rejnoci a rejnoci)
        2. Pristiformes (Pilovité)
        3. Torpediniformes (elektrické rejnoky)
      • Nadřád Selachimorpha (žraloci), obsahující řády:
        1. Hexanchiformes Do tohoto řádu patří dvě čeledi. Druhy tohoto řádu se od ostatních žraloků liší tím, že mají další žaberní štěrbiny (šest nebo sedm). Příkladem z této skupiny je žralok kravský, žralok nařasený a dokonce i žralok, který na první pohled vypadá jako mořský had.
        2. Chobotnatci Do tohoto řádu patří tři čeledi a více než 80 druhů. Tito žraloci mají dvě hřbetní ploutve, často s ostny, a nemají řitní ploutev. V horní i dolní čelisti mají zuby určené k řezání. Příkladem z této skupiny jsou žraloci ostruhatí, psíci a drsnokožci.
        3. Pristiophoriformes V tomto řádu je jedna čeleď. Jedná se o pilaře s podlouhlým ozubeným rypcem, který používají k porcování ryb, jež pak požírají.
        4. Squatiniformes V tomto řádu je jedna čeleď. Jedná se o zploštělé žraloky, které lze od podobně vypadajících rejnoků a rejnoků odlišit tím, že mají žaberní štěrbiny po stranách hlavy jako všichni ostatní žraloci. Mají ocasní ploutev (ocas), jejíž spodní lalok je mnohem delší než horní, a běžně se jim říká žraloci andělští.
        5. Heterodontiformes V tomto řádu je jedna čeleď. Běžně se označují jako žraloci rohatí. Mají řadu zubů, které jim umožňují uchopit a následně rozdrtit korýše.
        6. Orectolobiformes Do tohoto řádu patří sedm čeledí. Běžně se jim říká žraloci kobercoví, patří sem žraloci zebrovaní, žraloci kojící, vobegongové a největší ze všech ryb, žraloci velrybí. Vyznačují se tím, že na okraji nozder mají ostny. Většina, ale ne všichni, jsou noční.
        7. Carcharhiniformes Do tohoto řádu patří osm čeledí. Je to největší řád, který obsahuje téměř 200 druhů. Běžně se označují jako žraloci obrovští a mezi některé druhy patří žraloci modří, tygří, býčí, útesoví a oceánští žraloci bělocípí (souhrnně nazývaní rekviem) spolu se žraloky honáckými, kočkovitými a kladivouny. Vyznačují se prodlouženým čenichem a nikotinovou blánou, která chrání oči při útoku.
        8. Lamniformes Do tohoto řádu patří sedm čeledí. Běžně se označují jako žraloci makreloví. Patří mezi ně žralok goblinový, žralok obrovský, žralok obrovský, žralok mlátička, žralok mako a velký bílý žralok. Vyznačují se velkými čelistmi a vejcorodým rozmnožováním. Do skupiny Lamniformes patří vyhynulý žralok megalodon (Carcharodon megalodon), který je stejně jako většina vyhynulých žraloků znám pouze podle zubů (jediné kosti těchto chrupavčitých ryb, a proto jsou často jedinými nalezenými fosiliemi). Reprodukce čelisti byla založena na některých z největších zubů (až téměř 7 palců dlouhých) a naznačovala, že ryba mohla dorůstat délky 120 stop. Ukázalo se, že čelist je nepřesná, a odhady byly revidovány směrem dolů na přibližně 50 stop.
    • Podtřída Holocephali (chimaera)



 



Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3