Charlotte Corday: atentát na Marata a role ve Francouzské revoluci

Charlotte Corday: příběh ženy, která zavraždila Marata a otřásla Francouzskou revolucí — motivy, proces a dědictví jednoho atentátu.

Charlotte Cordayová (Marie-Anne Charlotte de Corday d'Armont, 27. července 1768 – 17. července 1793) byla významnou, a zároveň kontroverzní postavou francouzské revoluce. V roce 1793 byla odsouzena a popravena gilotinou poté, co zavraždila jakobínského vůdce Jeana-Paula Marata. Vinila Marata z radikalizace revoluce a z podílu na potlačení girondinských umírněnějších proudů; sama sympatizovala s girondiny a věřila, že jeho odstraněním lze zabránit dalším masakrům. V roce 1847 dal spisovatel Alphonse de Lamartine Cordayové přezdívku l'ange de l'assassinat (Anděl atentátu).

Původ a motivace

Charlotte pocházela z chudnoucí normandské šlechtické rodiny. Byla neprovdaná, dobře čtená a ovlivněná idejemi osvícenství i politickými událostmi doby. S rostoucí radikalizací revoluce a ničením girondinských odpůrců cítila, že je nutné jednat. Její motivací bylo podle vlastních slov zastavení „krveprolití“ a obnovení umírněnějšího směru revoluce.

Atentát na Marata

Dne 13. července 1793 odcestovala Cordayová z Caen do Paříže. Marat, známý novinář a pokrokový jakobínský vůdce, trpěl chronickým kožním onemocněním a často pracoval z vany. Charlotte si získala přístup do jeho bytu pod záminkou, že mu přináší seznam údajných výtržníků a zrádců. V jeho koupelně jej několika ranami nože smrtelně pobodala. Byla zadržena na místě činu okamžitě po útoku.

Proces a poprava

Proces s Cordayovou proběhl rychle. Při výslechu a soudu odmítla prosit o milost a obhajovala své činy jako nutné pro spásu republiky. Její údajná věta shrnující motivaci zní: „Zabila jsem jednoho muže, abych zachránila sto tisíc.“ Soud ji po krátkém procesu odsoudil k smrti. Byla popravena gilotinou 17. července 1793 ve věku necelých 25 let.

Důsledky a vnímání

Maratova smrt se pro jakobíny stala symbolem mučednictví; jeho obraz a památka byly intenzivně využity k upevnění jejich moci. Atentát Cordayové tak paradoxně posílil pozici radikálních kruhů, místo aby je oslabil. V očích příznivců girondinů a některých umělců byla Cordayová hrdinkou, u jiných se stala ztělesněním kontrarevolučního činu. Její čin a osobnost se staly předmětem četných literárních a výtvarných zpracování – nejznámějším uměleckým ztvárněním je obraz Jacques-Louise Davida zobrazující mrtvého Marata, který zvýraznil Maratovo mučednictví.

Dědictví

Postava Charlotte Cordayové zůstává v historii sporná: pro některé je symbolem odvážného odporu proti teroru, pro jiné demonstrací politického násilí s nepředvídatelnými následky. Její čin otevřel téma morální odůvodnitelnosti politických atentátů a nadále inspiruje diskuse i umělecká díla. Přezdívka, kterou jí dal Lamartine, podtrhuje romantizovanou představu o jejím činu, zatímco historické hodnocení zohledňuje i následky, které atentát přinesl revolučnímu vývoji.

Maratův atentát

Jean-Paul Marat byl členem radikální jakobínské strany, která vedla hrůzovládu. Psal významné a hojně čtené noviny s názvem L'ami du peuple (Přítel lidu). Cordayová také Marata obviňovala z občanské války, která podle ní ve Francii nastane. Věřila, že Marat je pro budoucnost Francie špatný a že jeho smrt zastaví násilí ve Francii. Domnívala se také, že Ludvík XVI. neměl být popraven.

9. července 1793 Cordayová opustila panství svého bratrance a odjela do Paříže, kde si koupila nůž. V hotelu napsala dopis francouzskému lidu. V dopise vysvětlila, proč Marata zabila. Nazvala jej Addresse aux Français amis des lois et de la paix ("Oslovení francouzského lidu, přátel práva a míru").

Nejprve plánovala zavraždit Marata před celým Národním shromážděním. Marat se však kvůli kožnímu onemocnění schůzí již neúčastnil. Změnila svůj plán a vydala se k němu domů. Když přišla poprvé, Maratova manželka Simonne Evrardová ji nepustila dovnitř. Když se večer vrátila, Marat ji pustil dovnitř. Dala mu jména girondinů v Caen a on si je zapsal. Pak ho bodla nožem, který si koupila. Marat zavolal: "Aidez-moi, ma chère amie! " ("Pomoz mi, můj drahý příteli!") své ženě a zemřel.

David, jeden z Maratových přátel, namaloval Maratovo tělo. Obraz se stal slavným.

Tento okamžik namaloval také Baudry.

 
Davidův obraz.


Baudryho obraz.  

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo byla Charlotte Cordayová?

Otázka: Proč byla Cordayová popravena?

Otázka: Jaký byl Cordayův motiv k atentátu na Marata?

Otázka: Jakou roli hrál Marat ve Francouzské revoluci?

Otázka: Jaká byla Cordayova přezdívka a kdo jí dal jméno?

Otázka: Kdy se Cordayová narodila a kdy byla popravena?

Otázka: Co bylo příčinou vzniku girondins?

Hledání podle dopisu