Čeng Mao-jün (čínsky: 程懋筠; pinyin: Chéng Màoyún; Wade-Giles: Ch'eng Mao-yün), 25. srpna 1900 – 31. července 1957, byl čínský hudebník, skladatel a významný pedagog. Působil jako profesor na Národní centrální univerzitě a na Společenské univerzitě v Chang-čou (杭州社會大學). Je autorem hudby k "Národní hymně Čínské republiky" (melodie k textu Sunjatsenova „Tří principů lidu“), která se stala oficiálním symbolem Čínské republiky a dodnes je používána na Tchaj-wanu.
Život
Čeng se narodil 25. srpna 1900 v Sin-ťienu v provincii Ťiang-si v rodině úředníka. Studoval hudbu na vyšší normální škole v provincii Ťiang-si, kde získal základy teorie, sborového vedení a hudební pedagogiky. Ve své pedagogické dráze vychoval řadu studentů a významně ovlivnil rozvoj hudebního školství v období Republiky Číny.
Dílo a odkaz
Čeng Mao-jün se věnoval jak skladbě, tak výuce. K jeho nejznámějším počinům patří:
- hudební nastudování a autorství melodie k národní hymně Čínské republiky („San Min Zhu Yi“), která se stala oficiální hymnou a je důležitým symbolem moderní čínské státnosti;
- oficiální univerzitní píseň Národní centrální univerzity, jejíž verze a tradice se zachovaly i po přesunu univerzity a která je součástí institucionální identity (univerzita dnes sídlí na Tchaj-wanu);
- výuka hudební teorie, sborového zpěvu a kompozice na vysokých školách, kde prosazoval kombinaci tradičních čínských hudebních prvků s metodami západní hudební pedagogiky.
Jeho melodie pro národní hymnu měla zásadní vliv na utváření hudebního symbolu moderní Číny a upevnila jeho postavení mezi významnými hudebníky 20. století v čínsky mluvícím světě. Jako pedagog přispěl k rozvoji hudebního vzdělávání a jeho dílo je připomínáno na akademické i veřejné úrovni. Čeng zemřel 31. července 1957; jeho skladby a pedagogická činnost zůstávají součástí hudební historie Číny a Tchaj-wanu.