William H. Prescott

Raný život

William H. Prescott se narodil 4. května 1796 v Salemu ve státě Massachusetts. Byl nejstarší ze sedmi dětí, ale čtyři z jeho sourozenců zemřeli v útlém věku. Jeho rodiči byli právník William Prescott mladší a jeho manželka Catherine Greene Hicklingová. Jeho dědeček William Prescott sloužil během americké revoluční války jako plukovník.

Prescott šel poprvé do školy, když mu bylo sedm let. V roce 1808 se rodina přestěhovala do Bostonu ve státě Massachusetts. Prescott nastoupil na Harvardovu univerzitu v roce 1811, když mu bylo 15 let. Byl dobrý v latině a řečtině, ale matematika mu dělala potíže. Harvard absolvoval v roce 1814.

Po ukončení studia Prescott odcestoval na ostrov São Miguel na Azorech, kde žil jeho dědeček a portugalská babička. Po dvoutýdenním pobytu tam odjel do Londýna, kde pobýval u slavného chirurga Astleyho Coopera a očního experta Williama Adamse. Prescottovi se kvůli špatnému zraku špatně psalo, a tak mu Adams dal na pomoc přístroj zvaný noktograf.

Navštívil palác Hampton Court s Johnem Quincy Adamsem, který byl diplomatem v Londýně. Adams se později stal prezidentem Spojených států. V roce 1816 Prescott cestoval po Francii a Itálii. V Paříži se setkal s americkým akademikem Georgem Ticknorem. Ticknor se stal Prescottovým velmi dobrým přítelem. Prescott se vrátil do Ameriky v prosinci 1816. Následující čtyři roky strávil studiem italské a španělské literatury. Dne 4. května 1820 se oženil se Susan Amoryovou, dcerou Thomase Coffina Amoryho a Hannah Rowe Linzeeové.

Kariéra

Ve 20. letech 19. století napsal Prescott dvě eseje do amerického akademického časopisu North American Review. Oba se týkaly italské poezie. Prescott se však začal zajímat o dějiny Španělska díky svému příteli Georgi Ticknorovi, který se stal profesorem španělských studií na Harvardově univerzitě. V lednu 1826 se Prescott rozhodl, že chce napsat knihu o Ferdinandovi a Isabele, kteří byli španělským králem a královnou na počátku roku 1500. Po shromáždění pramenného materiálu začal Prescott v říjnu 1829 psát Dějiny Ferdinanda a Isabely. Dokončil ji v červenci 1836. Vyšla na Vánoce roku 1837 v nakladatelství American Stationary Company se sídlem v Bostonu v nákladu 500 výtisků. Prescott knihu věnoval svému otci. Kniha se velmi dobře prodávala a v roce 1838 vyšla v Londýně. Prescott později vytvořil zkrácenou verzi díla. Za toto dílo mu byly uděleny tři čestné doktoráty, a to Kolumbijskou univerzitou, College of William and Mary a South Carolina College.

Prescott napsal tři další knihy o španělské říši. První z nich, Dějiny dobytí Mexika, byla napsána v letech 1838 až 1842 a vydána v roce 1843. Je považována za jednu z nejdůležitějších knih o starověké Mezoamerice. Ve své době byla tak populární, že John Y. Mason, ministr námořnictva Spojených států, nechal umístit jeden výtisk do knihovny každé bojové lodi. Dnes je stále nejznámějším a nejoblíbenějším Prescottovým dílem. Po Dobytí Mexika následovalo Dobytí Peru, které bylo napsáno v letech 1843 až 1847 a vydáno v březnu 1847. Byla podobně úspěšná. Poslední Prescottova kniha, Dějiny vlády Filipa II. nebyla nikdy dokončena a nepovažuje se za stejně kvalitní jako jeho ostatní díla. Prescott na ní začal pracovat v roce 1842, ale po mrtvici v roce 1858 práci přerušil.