Zipfův zákon je empirický zákon formulovaný pomocí matematické statistiky, pojmenovaný po lingvistovi Georgi Kingsleym Zipfovi, který jej poprvé navrhl.
Zipfův zákon říká, že při velkém vzorku použitých slov je četnost jakéhokoli slova nepřímo úměrná jeho pořadí v tabulce četností. Slovo číslo n má tedy frekvenci úměrnou 1/n.
Nejfrekventovanější slovo se tedy bude vyskytovat přibližně dvakrát častěji než druhé nejfrekventovanější slovo, třikrát častěji než třetí nejfrekventovanější slovo atd. Například v jednom vzorku slov v anglickém jazyce tvoří nejčastěji se vyskytující slovo "the" téměř 7 % všech slov (69 971 z něco málo přes 1 milion). V souladu se Zipfovým zákonem je na druhém místě slovo "of", které tvoří něco přes 3,5 % slov (36 411 výskytů), následované slovem "and" (28 852). K tomu, aby se ve velkém vzorku vyskytla polovina slov, je zapotřebí jen asi 135 slov.
Stejný vztah se objevuje i v mnoha dalších žebříčcích, které nesouvisejí s jazykem, jako jsou žebříčky počtu obyvatel měst v různých zemích, velikosti společností, žebříčky příjmů atd. Výskytu rozdělení v žebříčcích měst podle počtu obyvatel si poprvé všiml Felix Auerbach v roce 1913.
Není známo, proč Zipfův zákon platí pro většinu jazyků.