Zívání

Nakažlivost

Již dlouho je pozorováno, že zívací reflex je nakažlivý. V roce 1508 Erasmus napsal: "Zívnutí jednoho člověka způsobí zívnutí druhého." a Francouzi tuto myšlenku příslovečně přejmenovali na "Un bon bâilleur en fait bâillier deux". ("Jeden dobrý zívající způsobí, že dva další zívají"). Často se stává, že pokud zívne jedna osoba, může to způsobit, že "empaticky" zívne i druhá osoba. Pozorování zívajícího obličeje (zejména očí) jiné osoby, dokonce i čtení nebo přemýšlení o zívání či pohled na zívající obrázek může u člověka vyvolat zívnutí.

Bezprostřední příčinou nakažlivého zívání mohou být zrcadlové neurony v čelní kůře některých obratlovců, které po vystavení podnětu aktivují stejné oblasti v mozku. Zrcadlové neurony byly navrženy jako hnací síla pro napodobování, které je základem mnoha lidských učení, například osvojování jazyka. Zívání může být odnoží stejného imitačního impulzu.

Důvody, funkce

Charles Darwin ve své knize The Expression of the Emotions in Man and Animals tvrdil, že pokud se určité chování vyskytuje v mnoha kulturách, musí být (zcela nebo částečně) dědičné. Všechny znaky, které se objevují u široké škály živočichů, musí mít nějakou funkci, která je (nebo byla) podporována přírodním výběrem. Ve většině případů je tato funkce zřejmá, ale u zívání nevíme, jaká je to funkce. Byly vysloveny určité návrhy, ale nezdá se, že by vysvětlovaly jeho široký výskyt u savců a možná i u jiných obratlovců.

Ostatní obratlovci

Protože savci mají podobné emoce a dokážou je dát velmi zřetelně najevo, platí, že když vypadají, jako by zívaly, je to zívání v každém smyslu. Důvody pro to jsou podobné důvodům, proč si myslíme, že ostatní lidé cítí totéž co my, když projevují stejné znaky.