Vilém Maréchal

Dětství

Otcem Williama Marshala byl John Marshal, zvaný John Marshal. Byl pánem hradu Newbury v hrabství Berkshire v Anglii. Když byl Vilém ještě malý chlapec, probíhala v Anglii zuřivá občanská válka mezi králem Štěpánem, vnukem Viléma I., zvaným také Vilém Dobyvatel, a dcerou Jindřicha I., císařovnou Matyldou. Když Vilém I. zemřel, Štěpán i Matylda věřili, že jsou pravými následníky koruny. Toto historické období bylo známé jako doba Anarchie, protože v království panovalo velké bezpráví a násilí. Mnoho baronů a hrabat "měnilo strany", když jim to bylo výhodné, a Jan Maršál nebyl výjimkou. Nejprve slíbil věrnost či loajalitu králi Štěpánovi, ale později ji změnil na císařovnu Matyldu. Tento čin pomohl zvrátit průběh občanské války.

Raný život rytíře

V raném věku byl William poslán k Vilémovi de Tancarville, aby se naučil rytířským dovednostem. Do rytířského stavu byl povýšen v roce 1166. Poté se vydal přes kanál La Manche do Normandie a sloužil pod svým strýcem Patrikem, hrabětem ze Salisbury. V roce 1168 bojoval v Ponthieu, kde byl jeho strýc při velké přesile zabit a Vilém byl zajat. Maršálových velkých schopností a statečnosti si všimla anglická královna Eleonora a vykoupila ho.

V mládí se Maršál zúčastnil mnoha turnajů. Byly to soutěže a imitace válek, kde rytíři soutěžili o skvělé ceny. Turnaje byly pro rytíře příležitostí, jak získat cenný majetek, například peníze, koně, zbroj a zbraně. Byly nebezpečné a nebylo neobvyklé, že rytíř byl během turnaje zabit.

Vilém a Jindřich, mladý král

Vilém se stal velmi zdatným rytířem a po své beraní smrti se stal součástí domácnosti Jindřicha II. a učil muže bojovat. Stal se vychovatelem, opatrovníkem, ochráncem a přítelem syna Jindřicha II. historicky známého jako Jindřich Mladý král. Když byl mladý Jindřich korunován, byl Maršál pověřen, aby mu sloužil jako kapitán stráže a velitel rytířů. Byl to právě Maršál, kdo měl mladého krále Jindřicha pasovat na rytíře. Maršál také doprovázel mladého Jindřicha na mnoha turnajích. V roce 1173 se mladý Jindřich pohádal se svým otcem. Chtěl nastoupit na anglický trůn, přestože jeho otec stále žil. Opustil Anglii a vzal s sebou svého bratra Richarda na matčiny pozemky v Akvitánii. V roce 1174 Jindřich II. a jeho syn uzavřeli mír. Vilém se i nadále proslavoval na turnajích. Mladý král onemocněl a 11. června 1183 zemřel na náhlou nemoc v Martelu.

O křížové výpravě a bojích za Jindřicha II.

Na smrtelné posteli mladý Jindřich nařídil Maršálovi, aby se jeho jménem vydal na křížovou výpravu. Se svolením Jindřicha II. se Vilém vydal na dvouletou křížovou výpravu a jeho vynikající bojové schopnosti byly templáři uznány. Když se vrátil, Jindřich II. ho ihned přijal do své velké přízně a učinil ho členem své domácnosti. Maršál pak bojoval za Jindřicha II. proti francouzskému králi Ludvíku VII. a v potyčkách proti dalším Jindřichovým synům, kteří se nyní vzbouřili.

Richard (zvaný Lví srdce) byl druhým synem Jindřicha II. a také se chtěl stát anglickým králem a nechtěl čekat, až jeho otec zemře. Po potyčce se Maršál dostal k Richardovi a místo aby ho zabil, zabil jeho koně. Krátce poté Jindřich II. onemocněl a uchýlil se do Chinonu, kde v roce 1189 zemřel.

Vilém s Richardem I.

Richard nezapomněl na Maršálův statečný čin a věrnost, a když se stal králem, vzal Maršála do boje proti francouzskému králi. Po nějaké době se Richard rozhodl odjet na křížovou výpravu a Marshal zůstal v Anglii jako anglický justiciár, který zastupoval krále v jeho nepřítomnosti a předsedal královským soudům v době jeho nepřítomnosti.

Richard I. potvrdil slib svého otce Vilémovi a daroval mu dědičku hrabství Pembroke, Striguil a s ní spojené pozemky, jak mu krátce před Jindřichovou smrtí slíbil Jindřich II. Maršál se okamžitě stal jedním z nejbohatších mužů v království. Získal majetek ve čtyřech zemích.

Maršál statečně bojoval za Richarda proti francouzskému králi a byl u uzavření mírové smlouvy. V roce 1199 byl král Richard zraněn a na následky zranění zemřel. V té době došlo k dalšímu sporu o to, kdo bude dalším anglickým králem, zda Artuš, nebo Jan.

Geoffrey II., bretaňský vévoda, byl dalším synem Jindřicha II. a měl být dalším v pořadí na královský trůn, ale zemřel buď 19., nebo 21. srpna 1186 ve věku 27 let. Obvyklejší verze je, že byl ušlapán k smrti při rytířském turnaji. Geoffrey měl syna Artura I., který se stal dalším bretaňským vévodou. Artuš se cítil být také dědicem anglického trůnu. Maršál se domníval, že jako bratr krále Richarda a v souladu s normanskými zvyklostmi by se příštím králem měl stát Jan, Geoffreyho bratr. Bylo rozhodnuto v Janův prospěch a on se stal příštím anglickým králem.

Vilém a král Jan

Vilém bojoval po boku krále Jana a ten ho po čase jmenoval maršálem Anglie. Král Jan byl muž, kterého mnozí baroni a hrabata neměli rádi. Věděl to a nedůvěřoval jim. Když se Maršál vydal chránit jeho pozemky v Irsku, král ho přinutil dát jednoho ze svých synů jako rukojmí, aby se ujistil, že Maršál vůči němu nebude neloajální. Král Jan někdy Maršálovi pozemky odebral, jindy mu je zase vrátil. Po celou dobu vlády krále Jana docházelo ke sporům, ale Maršál zůstal králi po celou dobu věrný.

Král Jan zemřel 18. října 1216. Jeho syn Jindřich III. byl v té době příliš mladý na to, aby mohl vládnout království. Maršál byl jmenován regentem Jindřicha III. a rozhodoval za něj, dokud nedosáhne plnoletosti.

Vilém a Jindřich III.

Maršál byl v té době již poměrně starý, ale jako regent řídil záležitosti Jindřicha III. a dokonce bojoval v bitvě u Lincolnu. Bylo mu přibližně 70 let. Maršál zemřel 14. května 1219 v Cavershamu.

Úmrtí Williama Marshala

Když věděl, že umírá, oblékl si templářské roucho a po smrti byl pohřben v Templářském kostele v Londýně. Podobiznu Viléma Maršála lze dodnes spatřit v londýnském Templovém kostele, vedle ní stojí jeho syn.