Jindřich Mladý (28. února 1155 – 11. června 1183 poblíž Limoges ve Francii) byl korunovaný mladší král svého otce Jindřicha II. anglického. Narodil se jako nejstarší přeživší syn Jindřicha II. a Eleonory z Akvitánie a byl symbolem snahy otce zajistit nástupnictví. Formálně byl v roce 1170 korunován jako spolukráľ (tzv. junior king), avšak tato korunovace mu v praxi nedala samostatnou moc ani správní pravomoci nad rozsáhlými panstvími, která držel jeho otec (část severní Francie, Anglie a Irsko). Korunován byl navíc bez účasti arcibiskupa z Canterbury, protože Thomas Becket odmítl korunovat králova syna; ceremonii tehdy vykonal arcibiskup Yorku.

Život, chování a vychování

Jindřich Mladý byl od dětství vychováván v rytířských ideálech. Podle jeho vychovatele Viléma Maršála trávil mnoho času na turnajích a v rytířském družinovém životě, což z něj udělalo oblíbeného lídra mezi šlechtici, ale nikoli konstruktivního správce království. Formální titul „krále“ měl spíše symbolický význam – měl potvrzovat pořadí následnictví a zastupovat otce při některých právních úkonech nebo ceremonii, když byl Jindřich II. ve Francii.

Povstání proti otci a občanská válka

V politicky složité atmosféře rodinných sporů se Jindřich Mladý zapojil do povstání namířeného proti Jindřichovi II. Spolu se svou matkou Eleonorou a některými z jeho sourozenců (včetně bratra Richarda) se přidal k povstání, které vyústilo v rozsáhlou občanskou válku v letech 1173–1174. Povstání podpořili i zahraniční spojenci, zejména francouzský král Ludvík VII. a skotský král. Nakonec Jindřich II. povstání potlačil; mnoho účastníků bylo poraženo nebo potrestáno a Eleonora byla poté na dlouhá léta uvězněna. Jindřich Mladý sice nadále nesl titul krále, ale nezískal samostatnou vládu ani reálnou moc, kterou očekával.

Rodinné a politické sňatky

Jako dítě byl Jindřich zasnouben a později oddán za Markétu Francouzskou (1158–1197), dceru francouzského krále Ludvíka VII.. Sňatek měl posílit spojenectví a upevnit diplomatické vztahy mezi anglickou a francouzskou korunou, avšak rodinné spory to nedokázaly zastřít. Manželé spolu neměli potomka, a jelikož Jindřich Mladý zemřel před svým otcem, nepozůstalo z něj žádné dědictví, které by přešlo na další generaci.

Smrt a dědictví

Jindřich Mladý zemřel 11. června 1183 poblíž Limoges, pravděpodobně na úplavici. Protože předcházel smrti svého otce, nikdy se skutečně nestal samostatným panovníkem. Jeho předčasná smrt změnila pořadí nástupnictví: po smrti Jindřicha II. v roce 1189 usedl na anglický trůn jeho bratr Richard I. (Richard Lví srdce).

Význam

  • Symbolický král: Jindřich Mladý ilustruje praxi středověkých vládců korunovat syny za života, aby zajistili kontinuitu dynastie, aniž by jim dali skutečnou moc.
  • Rodinné konflikty: Jeho účast v povstání proti otci ukazuje, jak ostré a nebezpečné byly rodinné spory v plantagenetské dynastii.
  • Kultura rytířství: Osobnost a způsob života Jindřicha Mladého (turnaje, rytířské ideály) zanechaly stopy v dobových pramenech, zejména ve vzpomínkách jeho družiníků jako byl Vilém Maršál.

Jindřich Mladý tak zůstává historicky zajímavou postavou: korunovaný jako král, ale bez skutečné moci, účastník rodinné války a příklad úskalí dynastického plánování ve 12. století.