Tudorovské období

Finanční vývoj tudorovské vlády, 1536-53

Dopad zrušení
klášterůVláda Tudorovců získala ze zrušení klášterů obrovské množství příjmů. Příjmy duchovních z prvotin a desátků, které dříve plynuly papeži, nyní připadly králi.

Částečně kvůli novým příjmům získaným ze zrušení klášterů Cromwell zřídil příjmové soudy, které měly správně rozdělovat královské příjmy různým resortům. Jednalo se o šest dvorů neboli státních departementů, z nichž každý byl plně organizován, měl své specializované úředníky, pečetidla a stanoviště a odpovídal za určitý druh příjmů.

Úloha
WinchesteruRostoucí počet oddělení znamenal nárůst počtu úředníků, což způsobilo, že správa příjmů byla obtížná a nákladná. V letech 1540-58 se
objevily další finanční a správní potíže.

Dopad válkyHenryho
válka s Francií a Somersetova válka s Francií a Skotskem stály Anglii obrovské částky peněz. Královská mincovna se snažila získat příjmy výrobou méně kvalitních
 mincí.

Významné události daného období

Bitva u Stoke (1487)

V roce 1487 nepřátelé Jindřicha VII. z rodu Yorků korunovali pretendenta a vylodili se s malou armádou u pobřeží Cumbrie s úmyslem ukrást korunu. Jindřich VII. je porazil u East Stoke. Jednalo se pravděpodobně o poslední bitvu v období válek růží.

Anglická reformace

Jednalo se pravděpodobně o nejvýznamnější sérii událostí, které se odehrály v tudorovském období. Začalo to v důsledku sporu Jindřicha VIII. s papežem Klementem VII. ohledně jeho odmítnutí udělit rozvod.

Norfolkské povstání (1549)

Od roku 1549 se jednalo o největší lidové povstání v tudorovském období. Zpočátku bylo zamýšleno jako demonstrace proti ohrazování společné půdy. Vůdce Robert Kett byl oběšen za velezradu.

Život

Chudoba

Přibližně třetina obyvatel žila v chudobě a od bohatých se očekávalo, že budou dávat almužny na pomoc chudým. Tudorovské zákony byly přísné vůči těm, kteří si nemohli najít práci. Ti, kteří opustili své farnosti, aby si našli práci, byli nazýváni tuláky a mohli být potrestáni bičováním.

Myšlenka chudobince byla poprvé navržena v roce 1576.

Zdraví

Průměrná délka života byla 35 let. Důvodem bylo nedostatečné množství léků a lékařů v té době. Vysoké míry dětské úmrtnosti se dožilo pouze 33-50 % obyvatelstva.

Ačkoli v tudorovských obcích žila jen malá část obyvatelstva, byly přelidněné a nehygienické. Většina obcí byla nezpevněná, i když ve větších městech se to lišilo.

Neexistovala žádná kanalizace ani stoky a odpadky se prostě odhazovaly na ulici. V těchto podmínkách se dařilo zvířatům, například krysám. Ve větších městech, například v Londýně, se v důsledku nedostatečných hygienických podmínek vyskytovaly běžné nemoci, jako jsou neštovice, spalničky, malárie, tyfus, záškrt, spála a plané neštovice.

Pandemie černé smrti propukla v letech 1498, 1535, 1543, 1563, 1589 a 1603. Důvodem rychlého šíření nemoci byl nárůst počtu krys infikovaných blechami přenášejícími nákazu.

Jídlo a strava

V tomto období se potrava bohatých obyvatel skládala převážně ze zvěřiny a často z kosů a skřivanů. Ovoce a zeleninu jedli Tudorovci pouze v sezóně. Brambory se však na stůl ve větší míře nedostaly, protože je zemědělci teprve začali pěstovat, ačkoli je do Británie přivezli objevitelé jako sir Walter Raleigh.

Domy a obydlí

Většina obyvatel žila v malých vesnicích. Jejich obydlí tvořily stejně jako v dřívějších staletích slaměné chýše s jednou nebo dvěma místnostmi. Nábytek byl základní, běžné byly spíše stoličky než židle.

Na sídlech bylo mnoho komínů pro mnoho krbů, které byly nutné k udržení tepla v rozlehlých místnostech. Tyto ohně byly také jediným způsobem přípravy jídla. Velmi rozsáhlé domy byly často navrženy v symetrických tvarech, jako jsou "E" a "H".

Vzdělávání

Chudší děti nikdy nechodily do školy. Děti z lépe situovaných rodin měly učitele, kteří je učili číst a francouzsky. Chlapci však byli často posíláni do škol, které patřily klášterům, a tam se učili hlavně latinu ve třídách až pro 60 chlapců. Školy byly přísné a nechybělo ani trestání rákoskou.

Zábavy

Bohatí lidé chodili na lovy, aby zabili jeleny a divoká prasata pro své hostiny. Rádi se také účastnili šermířských a rytířských klání. Většina bohatých lidí sledovala medvědí zápasy.

Móda

V tudorovské době byla móda projevem toho, jak jste bohatí. Bohatí lidé si mohli dovolit mít oblečení z jemného plátna nebo hedvábí. Nechávali si je také vyšívat zlatými nitěmi a šperky. Dámy musely nosit korzety, které se vyráběly z kostí a zmenšovaly břicho a pas, takže vypadaly hubenější. Chudší lidé nosili jednoduché oblečení z vlny - muži tuniku a kalhoty, ženy dlouhé šaty se zástěrou navrch.

Monarchové

Z rodu Tudorovců vzešlo pět anglických panovníků, kteří vládli v tomto období.

• Jindřich VII (1485 až 1509)
• Jindřich VIII (1509 až 1547)
• Eduard VI (1547 až 1553)
• Lady Jane Greyová (1553) - devět dní jmenovaná královnou v neúspěšné snaze zabránit nástupu Marie I. Nebyla členkou rodu Tudorovců.
• Marie I. (1553 až 1558)
• Alžběta I. (1558 až 1603)

Související stránky

• Anglická reformace