Adice
V organické chemii probíhá adiční reakce, kdy se dvě molekuly spojí a vytvoří větší. K tomu může dojít pouze v případě, že jedna z molekul již má dvojnou nebo trojnou vazbu. Může se jednat o vazby uhlík-uhlík nebo dokonce uhlík-kyslík, uhlík-dusík a další. Jedna ze dvou molekul se nazývá nukleofil a je to ta, která předává elektrony druhé molekule, aby vznikla nová vazba. Druhá molekula se nazývá elektrofil a je to ta, která elektrony získává.
Adiční reakce je opakem eliminační reakce. Běžnými příklady adičních reakcí jsou adice vody přes dvojnou vazbu a nukleofilní útok na karbonyl.
Některé příklady adičních reakcí
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to adiční reakce v organické chemii?
Odpověď: Adiční reakce probíhá, když se dvě molekuly spojí za vzniku větší molekuly, a může k ní dojít pouze v případě, že jedna z molekul má dvojnou nebo trojnou vazbu.
Otázka: Jaké typy vazeb mohou mít adiční reakce?
Odpověď: Adiční reakce mohou probíhat ve vazbách uhlík-uhlík, uhlík-kyslík, uhlík-dusík a dalších.
Otázka: Co je nukleofil v adiční reakci?
Odpověď: Nukleofil je molekula, která odevzdává elektrony druhé molekule za vzniku nové vazby.
Otázka: Co je elektrofil v adiční reakci?
Odpověď: Elektrofil je molekula, která přijímá elektrony pro vytvoření nové vazby.
Otázka: Jak se liší adiční reakce od eliminační reakce?
Odpověď: Adiční reakce zahrnuje spojení dvou molekul za vzniku větší molekuly, zatímco eliminační reakce zahrnuje rozpad větší molekuly na dvě menší.
Otázka: Jaký je příklad adiční reakce?
Odpověď: Běžnými příklady adičních reakcí jsou adice vody přes dvojnou vazbu a nukleofilní útok na karbonyl.
Otázka: Mohou adiční reakce probíhat bez dvojné nebo trojné vazby?
Odpověď: Ne, adiční reakce vyžadují dvojnou nebo trojnou vazbu alespoň v jedné ze zúčastněných molekul.