Existují dva druhy žab korálovek, korálovka jižní (Pseudophryne corroboree) a korálovka severní (Pseudophryne pengilleyi). Korálovka jižní je velmi malá žába s výstražným zbarvením. Má černé a žluté pruhy, někdy se zelenkavým nádechem. Je to jedna z nejjasnějších žab na světě.

Žije pouze na území o rozloze asi 10 km2 v národním parku Kosciusko na jihovýchodě Austrálie. Vědci se domnívají, že celková populace žab korálovek čítá méně než 250 jedinců. Za posledních deset let se počty těchto žab snížily o 80 %, a proto Mezinárodní svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů (IUCN) zařadil korálovku jižní na seznam kriticky ohrožených druhů.

Popis

Korálovka jižní je drobná žába (délka těla obvykle jen několik centimetrů) s nápadným pruhováním černé a jasně žluté barvy, které slouží jako výstraha před predátory. Na rozdíl od většiny australských žab vylučuje z kůže toxické sloučeniny, které jí poskytují určitou ochranu před konzumací. Její tělo je zploštělé a oči jsou relativně velké, přizpůsobené životu v chladnějším horském prostředí.

Rozšíření a stanoviště

Tento druh je endemický — žije pouze v malém pásu horských rašelinišť, mokřadů a podhorských luk v národním parku Kosciusko. Preferuje vlhké, chladné a rašelinné oblasti s bohatou vrstvou rašeliníku a nízkou vegetací. Kvůli omezenému areálu výskytu je velmi citlivá na změny prostředí.

Rozmnožování a vývoj

  • Rozmnožování: Korálovky kladou vejce na souš, obvykle v blízkosti vlhkých rašelinných políček a v mezerách rašeliníku. Samci vytvářejí volání, aby přilákali samice, a poté dohlíží na snůšky.
  • Vývoj: Vejce se vyvíjejí na souši a při silných deštích nebo tání sněhu jsou pulci splaveni do vodních tůní a rašelinných kaluží, kde pokračují ve vývoji. Vývoj může být závislý na vlhkosti a dostupnosti vody; v chladných horských podmínkách může být vývoj pomalejší než u nížinných druhů.

Strava a chování

Korálovky se živí drobnými bezobratlými — hmyzem, roztoči a drobnými pavouky. Jsou převážně noční a skryté během dne, aktivní jsou v chladnějším počasí a za vlhka. Díky svému zbarvení a toxickým kožním sekretům mají menší riziko predace ze strany ptáků a savců.

Hlavní hrozby

  • Chytridiomykóza: Plíseň Batrachochytrium dendrobatidis (chytrid) je považována za jednu z hlavních příčin úbytku korálovek. Infekce poškozuje kůži žab a vede k úhynu populací.
  • Změna klimatu: Oteplování, změny v množství sněhu a dešťů a sušší období ohrožují rašeliniště, na nichž žába závisí.
  • Požáry a změny v požárním režimu: Intenzivní požáry mohou zničit vhodná stanoviště a fragmentovat populaci.
  • Fragmentace a ztráta vhodného habitatu: I drobné změny v hydrologii rašelinišť mohou zmenšit plochy vhodné pro kladení vajec a vývoj pulců.

Ochrana a opatření

Korálovka jižní patří mezi druhy, u kterých probíhají intenzivní ochranné programy. Mezi hlavní opatření patří:

  • chov v zajetí a programy pro opětovné vysazování (např. v zoologických zahradách a specializovaných chovných stanicích),
  • monitoring volně žijících populací a výzkum vlivu chytridní houby,
  • obnova a ochrana rašelinišť a kontrola hydrologických podmínek,
  • řízení požárů tak, aby se zabránilo velkým škodám na kritických stanovištích,
  • vzdělávací a osvětlové programy pro veřejnost a místní komunity.

Význam a budoucnost

Korálovka jižní je důležitým indikátorem zdraví horských ekosystémů a symbolem ochrany ohrožených druhů v Austrálii. Díky kombinaci vědeckého výzkumu, chovu v zajetí a ochranných opatření existuje naděje na stabilizaci a dlouhodobé obnovení populací, ale úspěch bude záviset na zvládnutí chytridiomykózy, ochraně stanovišť a zmírnění dopadů změny klimatu.