Roger Joseph Boscovich (18. května 1711 - 13. února 1787) byl chorvatský polyhistor a jezuita z města Dubrovník v Raguské republice (dnešní Chorvatsko). Studoval a žil v Itálii a Francii, kde vydal řadu svých děl.

Vytvořil předchůdce atomové teorie a mnoho přispěl k astronomii. V roce 1753 zjistil, že na Měsíci není atmosféra.

V roce 1758 vydal ve Vídni první vydání svého slavného díla Philosophiæ naturalis theoria redacta ad unicam legem virium in natura existentium (Teorie přírodní filozofie odvozená k jedinému zákonu sil, které existují v přírodě). Obsahovala jeho atomovou teorii a teorii sil. Druhé vydání vyšlo v roce 1763 v Benátkách a třetí opět ve Vídni v roce 1764. V roce 1922 vyšlo v Londýně a v roce 1966 ve Spojených státech. Další vydání vyšlo v Záhřebu v roce 1974.

Ruđer Bošković (často uváděný i pod latinským nebo anglickým zněním jména Roger Joseph Boscovich) patří mezi nejvýznamnější intelektuály 18. století v oblasti přírodních věd. Původem z Dubrovníku, vystudoval jezuitské školy a následně působil v Itálii jako profesor matematiky a astronomie; řadu let strávil také ve Francii, Anglii a jinde po Evropě. Byl klasickým polyhistorem — zabýval se matematikou, fyzikou, astronomií, geodézií, optikou, filozofií a praktickým navrhováním vědeckých přístrojů.

Hlavní vědecké příspěvky

  • Teorie přírodní filozofie (Theoria): Ve svém hlavním díle formuloval představu, že základní součásti hmoty jsou bodové centra, mezi nimiž působí síly, které mění směr (přitažlivost a odpuzování) v závislosti na vzdálenosti. Tato koncepce předcházela některým pozdějším modelům atomismu a pokoušela se vysvětlit soudržnost těles bez předpokladu rozměrných elementárních částic.
  • Astronomie: Bošković prováděl pečlivá pozorování hvězd a planet, zabýval se určitými otázkami týkajícími se pohybu komet a přesností astronomických měření. Na základě pozorování zákrytů hvězd Měsícem v roce 1753 dospěl k závěru, že Měsíc postrádá hustou atmosféru (protože zákryty probíhaly ostře, bez rozmazání způsobeného refrakcí atmosféry).
  • Geodézie a metrologie: Podílel se na měřeních a odborných posudcích týkajících se tvaru Země a přesnosti měření; navrhoval i zdokonaloval některé přístroje pro astronomická a geodetická pozorování.
  • Optika a přístroje: Navrhoval vědecké přístroje a experimentální postupy, které měly zlepšit přesnost měření v různých oborech.

Život a působení

Boškovićova vědecká dráha byla provázena intenzivní korespondencí s předními evropskými vědci jeho doby a s různými dvořany a akademiemi. Jako jezuita byl zároveň mužem církve i vědy — to mu umožňovalo působit v univerzitním prostředí, ale někdy vedlo i ke střetům s autoritami. Ve své době byl uznáván jako vynikající matematik i praktik, psal odborné a populární práce, které měly velký vliv na rozvoj fyzikální teorie v 18. a 19. století.

Odkaz a pocty

Jeho jméno nese řada institucí a památníků, například významný vědecký ústav v Chorvatsku Ruđer Bošković Institute. Na jeho počest byl pojmenován i měsíční kráter Boscovich. Boškovićův přístup — syntéza precizního matematického myšlení s důrazem na experimentální ověření — ovlivnil další generace přírodovědců a filosofů přírody.

Ruđer Bošković zemřel 13. února 1787; jeho dílo zůstává studováno historiky vědy i současnými fyziky a filozofy jako významný mezník ve vývoji atomistických představ a teorie sil.