Přejít na obsah
Domů

Ruđer Bošković — chorvatský polyhistor a průkopník atomové teorie

Poznejte Ruđera Boškoviće: chorvatského polyhistora a průkopníka atomové teorie, jeho práce o sílách v přírodě, objevy v astronomii a vliv na moderní vědu.

Autor: Vytvořeno: Aktualizováno:

Roger Joseph Boscovich (18. května 1711 - 13. února 1787) byl chorvatský polyhistor a jezuita z města Dubrovník v Raguské republice (dnešní Chorvatsko). Studoval a žil v Itálii a Francii, kde vydal řadu svých děl.

Vytvořil předchůdce atomové teorie a mnoho přispěl k astronomii. V roce 1753 zjistil, že na Měsíci není atmosféra.

V roce 1758 vydal ve Vídni první vydání svého slavného díla Philosophiæ naturalis theoria redacta ad unicam legem virium in natura existentium (Teorie přírodní filozofie odvozená k jedinému zákonu sil, které existují v přírodě). Obsahovala jeho atomovou teorii a teorii sil. Druhé vydání vyšlo v roce 1763 v Benátkách a třetí opět ve Vídni v roce 1764. V roce 1922 vyšlo v Londýně a v roce 1966 ve Spojených státech. Další vydání vyšlo v Záhřebu v roce 1974.

Ruđer Bošković (často uváděný i pod latinským nebo anglickým zněním jména Roger Joseph Boscovich) patří mezi nejvýznamnější intelektuály 18. století v oblasti přírodních věd. Původem z Dubrovníku, vystudoval jezuitské školy a následně působil v Itálii jako profesor matematiky a astronomie; řadu let strávil také ve Francii, Anglii a jinde po Evropě. Byl klasickým polyhistorem — zabýval se matematikou, fyzikou, astronomií, geodézií, optikou, filozofií a praktickým navrhováním vědeckých přístrojů.

Galerie obrázků

10 Obrázky
File:Boscovich_-_Philosophiae_naturalis_theoria_redacta_ad_unicam_legem_virium_in_natura_existentium,_1758_-_4699554.tif
simple.wikipedia.org · Public domain

Hlavní vědecké příspěvky

  • Teorie přírodní filozofie (Theoria): Ve svém hlavním díle formuloval představu, že základní součásti hmoty jsou bodové centra, mezi nimiž působí síly, které mění směr (přitažlivost a odpuzování) v závislosti na vzdálenosti. Tato koncepce předcházela některým pozdějším modelům atomismu a pokoušela se vysvětlit soudržnost těles bez předpokladu rozměrných elementárních částic.
  • Astronomie: Bošković prováděl pečlivá pozorování hvězd a planet, zabýval se určitými otázkami týkajícími se pohybu komet a přesností astronomických měření. Na základě pozorování zákrytů hvězd Měsícem v roce 1753 dospěl k závěru, že Měsíc postrádá hustou atmosféru (protože zákryty probíhaly ostře, bez rozmazání způsobeného refrakcí atmosféry).
  • Geodézie a metrologie: Podílel se na měřeních a odborných posudcích týkajících se tvaru Země a přesnosti měření; navrhoval i zdokonaloval některé přístroje pro astronomická a geodetická pozorování.
  • Optika a přístroje: Navrhoval vědecké přístroje a experimentální postupy, které měly zlepšit přesnost měření v různých oborech.

Život a působení

Boškovićova vědecká dráha byla provázena intenzivní korespondencí s předními evropskými vědci jeho doby a s různými dvořany a akademiemi. Jako jezuita byl zároveň mužem církve i vědy — to mu umožňovalo působit v univerzitním prostředí, ale někdy vedlo i ke střetům s autoritami. Ve své době byl uznáván jako vynikající matematik i praktik, psal odborné a populární práce, které měly velký vliv na rozvoj fyzikální teorie v 18. a 19. století.

Odkaz a pocty

Jeho jméno nese řada institucí a památníků, například významný vědecký ústav v Chorvatsku Ruđer Bošković Institute. Na jeho počest byl pojmenován i měsíční kráter Boscovich. Boškovićův přístup — syntéza precizního matematického myšlení s důrazem na experimentální ověření — ovlivnil další generace přírodovědců a filosofů přírody.

Ruđer Bošković zemřel 13. února 1787; jeho dílo zůstává studováno historiky vědy i současnými fyziky a filozofy jako významný mezník ve vývoji atomistických představ a teorie sil.

Philosophiae naturalis theoria (1758)
Philosophiae naturalis theoria (1758)

Život

Boscovich se narodil v Dubrovníku jako nejmladší ze sedmi dětí. V Dubrovníku vstoupil do jezuitské školy a v roce 1725 odešel do Říma. V Římě byl v péči dvou jezuitských kněží, kteří ho uvedli do Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1731 se zapsal do koleje v Sant'Andrea delle Fratte. Zde studoval matematiku a fyziku a v roce 1740 byl jmenován profesorem matematiky v koleji.

Boscovich se zabýval tranzitem Merkuru, polární září, postavou Země, pozorováním stálic, nerovnostmi v pozemské gravitaci, aplikací matematiky na teorii dalekohledu, hranicemi jistoty astronomických pozorování a různými problémy v geometrii těles a sférické trigonometrii.

V roce 1742 se s ním a s dalšími vědci radil papež Benedikt XIV., jak nejlépe zabezpečit konstrukci kopule chrámu svatého Petra v Římě, v níž byla objevena trhlina. Navrhl umístění pěti železných pásů a návrh byl přijat.

V roce 1758 popsal Roger Joseph Boscovich verzi atomové teorie. Odpor tvrdých těles vysvětloval spíše jako důsledek síly než "tvrdosti". "Primární prvky hmoty jsou podle mého názoru dokonale nedělitelné & neroztažitelné body".

Jako oddaný jezuita strávil Boscovich celý život bez manželství a dětí.

Související stránky

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo byl Roger Joseph Boscovich?

Odpověď: Roger Joseph Boscovich byl chorvatský polyhistor a jezuita z města Dubrovník v Raguské republice (dnešní Chorvatsko).

Otázka: Kde Boscovich studoval a žil?

Odpověď: Boscovich studoval a žil v Itálii a ve Francii, kde vydal mnoho svých děl.

Otázka: Jaké jsou Boscovičovy zásluhy o vědu?

Odpověď: Boscovich vytvořil předchůdce atomové teorie a mnoho přispěl k astronomii. V roce 1753 zjistil, že na Měsíci není atmosféra.

Otázka: Jaké je Boscovichovo nejslavnější dílo?

Odpověď: Boscovichovým nejslavnějším dílem je Philosophiæ naturalis theoria redacta ad unicam legem virium in natura existentium (Teorie přírodní filozofie odvozená k jedinému zákonu sil, které existují v přírodě), které vydal ve Vídni v roce 1758.

Otázka: Jakými tématy se Boskovič ve svém slavném díle zabýval?

Odpověď: Boscovichovo slavné dílo zahrnovalo jeho atomovou teorii a teorii sil.

Otázka: Kolik vydání Boscovichova slavného díla vyšlo?

Odpověď: Byla vydána tři vydání Boscovichova slavného díla: v roce 1758 ve Vídni, v roce 1763 v Benátkách a v roce 1764 opět ve Vídni. Později bylo vydáno v Londýně v roce 1922 a ve Spojených státech v roce 1966. Další vydání vyšlo v Záhřebu v roce 1974.

Otázka: Kde a kdy Boskovič zemřel?

Odpověď: V uvedeném textu nejsou žádné informace o tom, kde a kdy Boscovich zemřel.

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Ruđer Bošković — chorvatský polyhistor a průkopník atomové teorie

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/83703

Sdílet

Zdroje