Pyre
Pohřební hranol, známý také jako pohřební hranol, je stavba, která slouží ke spálení těla. Slovo pyra pochází z řeckého slova pro oheň. Pyry se stavějí venku. Obvykle se vyrábějí ze dřeva. Tělo je umístěno na vrchol hranostaje nebo pod něj. Poté se hranici zapálí. V některých částech světa se k pohřbům stále používají pyré. Používají se také při jiných typech obřadů. Při těchto obřadech se rozdělává velký oheň, ale tělo se nespálí. Historicky se pyré používaly také k usmrcování lidí upálením zaživa.
Hinduistická pohřební hranice v Indonésii
Žároviště používaná při pohřbech
V hinduistickém, sikhském a buddhistickém náboženství se ke kremaci mrtvých stále používají hranoly. Tato forma pohřbu je stará tisíce let. V mnoha zemích však již není legální. Pohřební hranici používali již staří Řekové a staří Římané. Používali je také Vikingové. Vikingové pohřební hranici obvykle stavěli na lodích plovoucích v moři.
Další použití pro ohniště
Lidé někdy používají hranici k rozdělání velkého ohně nebo táboráku, ale nespalují skutečné tělo. Tyto typy ohňů se používají při oslavách nebo na památku nějaké osoby či zvláštní události. Pyré se často používají při oslavách Noci Guye Fawkese ve Spojeném království a některých zemích Commonwealthu. V Dánsku a Německu zapalují lidé hranici na oslavu letního slunovratu (nejdelšího dne v roce). Ve Švýcarsku se zapalují ohně na oslavu státního svátku.
Zemědělci někdy používají k likvidaci těl uhynulých zvířat hranici. Používají je zejména tehdy, když zvířata uhynula na nějakou nemoc. Tím se zabrání šíření nemoci na další zvířata.
V minulosti se k popravám někdy používaly i hranoly. Lidé byli upalováni ještě zaživa. Často byl člověk přivázán ke kůlu (velmi velkému klacku) na vrcholu hranice. Tento způsob popravy byl znám jako "upálení na hranici". Tímto způsobem zemřela i Johanka z Arku.
Obrázky
· 
Vikingská pohřební hranice na lodi
· 
Ohňostroj na letním festivalu v Německu
· 
Johanka z Arku hořící na hranici
