Palermská deska

Popis

Stéla z Královských análů, jejíž součástí je Palermský kámen, byla pravděpodobně vysoká asi 60 cm a široká 2,1 m. Zbylé kusy jsou typu tvrdého černého kamene, pravděpodobně čediče.

Samotný kámen Palermo má tvar štítu. Je 43,5 cm vysoký, 25 cm široký a 6,5 cm silný. Písmo na přední straně kamene tvoří šest řádků hieroglyfů. V prvním řádku jsou uvedena jména králů Dolního Egypta z raného dynastického období, kteří nosili červenou korunu ). Na druhém a dalších řádcích jsou části královských análů faraonů první až čtvrté dynastie. Tyto letopisy jsou seznamy klíčových událostí v jednotlivých letech vlády jednotlivých králů, seřazené podle data. Druhý řádek na Palermském kameni začíná posledními údaji pro krále První dynastie. Jméno se ztratilo, ale mohl to být buď Narmer, nebo Aha. Zbytek druhého řádku obsahuje prvních devět ročních záznamů pro dalšího krále. Jméno se opět ztratilo, ale je to buď Aha, nebo jeho nástupce Džer. Zbytek zápisu na této straně má královské letopisy až po krále čtvrté dynastie.

Na zadní straně kamene z Palerma je nápis. Ten uvádí události z doby vlády faraonů až po Neferirkare Kakai, třetího vládce páté dynastie. Z dochovaných fragmentů není jasné, zda královské anály pokračovaly i po tomto okamžiku. Tam, kde je král jmenován, je zaznamenáno také jméno jeho matky, například Betrest, matka krále Semercheta z první dynastie, a Meresankh I., matka krále Seneferu ze čtvrté dynastie.

Podrobnosti zaznamenané v královských análech zahrnují výšku každoroční nilské záplavy (viz Nilometer), inundaci, podrobnosti o slavnostech (např. o slavnosti Sed), daních, sochařství, stavbách a válčení.

Archeologická historie

Není známo, odkud stéla pochází. Žádný ze sedmi kusů nemá řádnou archeologickou historii. Jeden kus v Káhiře údajně pochází z archeologického naleziště v Memfidě. Další tři kusy v Káhiře byly údajně nalezeny ve Středním Egyptě. Nikdo nikdy neřekl, kde byl nalezen kámen z Palerma.

Palermský kámen koupil sicilský právník Ferdinand Guidano v roce 1859. V Palermu se nachází od roku 1866. Dne 19. října 1877 jej rodina Guidano darovala palermskému archeologickému muzeu.

V Egyptském muzeu v Káhiře se nachází pět částí Královských análů. Čtyři z nich byly do muzea umístěny v letech 1895-1914. Pátý byl zakoupen v roce 1963. Jeden malý kus se nachází v Petrieho muzeu na University College v Londýně a tvoří součást sbírky archeologa sira Flinderse Petrieho.

V roce 1895 si jeden z francouzských archeologů uvědomil, že kámen z Palerma je důležitý. Písmo na kameni přeložil v roce 1902 Heinrich Schäfer.

Královské anály Egypta, které ukazují, jak mohl vypadat a jaká byla pozice sedmi dílů. P je palermský kámen, č. 1-5 jsou káhirské dílky a L je londýnský dílek.


Část Královských análů vystavená v Petrieho muzeu v Londýně.

Problémy

O dataci Palermského kamene a královských análů, které zaznamenává, se vedou spory. Historikové se neshodují, zda byl zápis proveden najednou, nebo byl v průběhu času doplňován. Shoda nepanuje ani ohledně datace zápisu; byl sepsán přibližně v době, kterou popisuje, nebo vznikl mnohem později? Tvrdí se, že stéla byla vytvořena mnohem později, snad za dvacáté páté dynastie (747-656 př. n. l.). Z podrobností se zdá být zřejmé, že i když Královské letopisy na Palermském kameni a dalších dílech nebyly napsány brzy po době, kterou popisují, vycházejí z předlohy ze Staré říše.

Vedou se také spory o to, zda jsou všechny části součástí jedné stély, nebo pocházejí z různých kopií. Objevily se názory, že některé části v Káhiře nejsou pravé.

Písmo se špatně čte. Důvodem je jednak špatný stav některých částí, jednak jeho velké stáří. Pokud je písmo pozdější kopií, která nepochází z páté dynastie, existuje také možnost, že při kopírování došlo k chybám.

Význam

Palermský kámen a další části královských análů jsou velmi důležité pro dějiny Staré říše. Jsou v nich například uvedena jména členů královských rodin za prvních pěti dynastií, která nejsou nikde jinde uvedena.

Seznamy egyptských králů z Nové říše, jako je Turínský kánon (13. století př. n. l.) a Abydoský seznam králů (vláda Setiho I., 1294-1279 př. n. l.), uvádějí, že prvním králem první dynastie byl Menes (pravděpodobně Narmer) (asi 3100 nebo 3000 př. n. l.). Říká se, že to byl on, kdo sjednotil Egypt. V horním řádku Královských análů jsou však uvedeni někteří dřívější vládci Horního a Dolního Egypta. Ti musí pocházet z doby před sjednocením Egypta. O spojení jmen těchto králů s historickými osobami se stále vedou spory.

Starověký historik Manetho musel při psaní svých dějin prvních egyptských dynastií použít něco jako stélu Královských análů. Ta byla napsána ve třetím století před naším letopočtem. Seznam králů, který nejlépe odpovídá jeho dílu, je Turínský kánon.

Související stránky

• Seznam faraonů
• Seznam králů Abydosu
• Seznam králů Karnaku
• Turínský král Seznam