Manetho: staroegyptský kněz a autor královských seznamů
Manetho byl ptolemaiovský kněz a historik ze Sebennytu, autor ztracené Aegyptiaca. Jeho rozdělení vládců do dynastií ovlivnilo moderní egyptologii, přesto jsou jeho údaje dodatečně korigovány archeologií.
Přehled
Manetho byl egyptský kněz a historik z města Sebennyt, který působil v ptolemaiovské době. Jeho činnost se obvykle datuje do 3. století př. n. l., kdy Egypt spravovali řečtí Ptolemaiovci (ptolemaiovské éře). Napsal rozsáhlé dějiny země v řečtině, jejichž latinský název známý v literatuře je Aegyptiaca; psaný text se proto často zmiňuje jako Aegyptiaca.
Galerie obrázků
3 Obrázky
Obsah díla a hlavní myšlenky
Hlavním přínosem Manetha bylo systematické rozdělení egyptských vládců do dynastií a uvedení délky vlády jednotlivých panovníků. V Aegyptiace zahrnul jak mytologické období bohů a polobohů, tak historické seznamy králů. Používal egyptské prameny, pravděpodobně chrámové záznamy, ale jména králů byla řecky znějícími tvary, což později komplikovalo jejich identifikaci s archeologickými doklady.
Zachování a prameny
Původní text Aegyptiaca se nedochoval; známe jej pouze z fragmentů a citací v dílech pozdějších autorů. Nejstarší dochovaná zmínka o Manethově díle se nachází v židovském historikovi Proti Apionovi. Dále jej citují a parafrázují křesťanští kronikáři a historikové, a archeologové jej porovnávají s místními seznamy jako Abydosský nebo Turínský královský papyrus.
- Josefus – Proti Apionovi
- moderní egyptologové používají zbytky Manetha
- fragmenty v kronikách a lexikonech citují jeho pořadí dynastií
Význam a kritika
Dílo Manetha hrálo zásadní roli při stavbě chronologie starověkého Egypta a jeho dělení na dynastie je v egyptologii nadále užíváno. Současní badatelé však jeho údaje ověřují a korigují podle písemných památek, nápisů a archeologických dat. Mezi hlavní problémy patří zkomolení jmen při přepisu do řečtiny, smíchání mýtických a historických období a možné chyby v počtech let vlády, které mohly být ve starších kopiích přepsány nebo záměrně upraveny.
Pro koho je Manetho důležitý
Manetho zůstává klíčovou postavou pro historiky, egyptology i zájemce o starověk. Jeho práce slouží jako most mezi egyptskými lokálními prameny a helénistickým světem, takže i když ji nelze brát doslovně, poskytuje základní kostru, kterou věda doplňuje a upřesňuje.
Více informací naleznete v odborné literatuře a přehledech věnovaných kronikářům starověku; o Manethově díle se diskutuje v pracích soudobých chronologických studií i publikacích egyptologů. Jeho spojení s Sebennytem a ptolemaiovská doba zůstávají důležitými indiciemi pro pochopení, proč psal v řečtině a jaké prameny mohl mít k dispozici.
Název
Název
Život a práce
Nevíme, kdy se narodil ani kdy zemřel. Jeho kniha mohla být napsána za vlády Ptolemaia I. Sotera (323-283 př. n. l.) a Ptolemaia II. Filadelfa (285-246 př. n. l.). Papyry z Hibehu, datované do roku 241/40 př. n. l., naznačují, že mohl psát za vlády Ptolemaia III Euergetese (246-222 př. n. l.). Psal řecky. Mezi jeho další díla patří Proti Hérodotovi, Posvátná kniha, O antice a náboženství, O slavnostech, O přípravě kyf a Digesta o fyzice. Jeho dílem může být také Sóthisova kniha o astrologii.
Byl pravděpodobně knězem boha slunce Ra v Heliopoli. Věděl hodně o Sarapisově kultu založeném na Osirisovi a Apisovi. Sarapis byl řecko-makedonskou verzí egyptského kultu pocházejícího z doby Alexandra Velikého. Tacitus a Plútarchos napsali, že Ptolemaios (pravděpodobně Ptolemaios Soter) dovezl sochu tohoto boha.
Život a práce
Nevíme, kdy se narodil ani kdy zemřel. Jeho kniha mohla být napsána za vlády Ptolemaia I. Sotera (323-283 př. n. l.) a Ptolemaia II. Filadelfa (285-246 př. n. l.). Papyry z Hibehu, datované do roku 241/40 př. n. l., naznačují, že mohl psát za vlády Ptolemaia III Euergetese (246-222 př. n. l.). Psal řecky. Mezi jeho další díla patří Proti Hérodotovi, Posvátná kniha, O antice a náboženství, O slavnostech, O přípravě kyf a Digesta o fyzice. Jeho dílem může být také Sóthisova kniha o astrologii.
Byl pravděpodobně knězem boha slunce Ra v Heliopoli. Věděl hodně o Sarapisově kultu založeném na Osirisovi a Apisovi. Sarapis byl řecko-makedonskou verzí egyptského kultu pocházejícího z doby Alexandra Velikého. Tacitus a Plútarchos napsali, že Ptolemaios (pravděpodobně Ptolemaios Soter) dovezl sochu tohoto boha.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl Manetho?
Odpověď: Manetho byl staroegyptský historik a kněz ze Sebennytosu, který žil v ptolemaiovské éře, přibližně v roce 300 př. n. l..
Otázka: Co napsal?
A: Napsal Aegyptiaca (Dějiny Egypta).
Otázka: Jak se jeho kniha používá dnes?
Odpověď: Jeho knihu používají egyptologové k určení dat událostí ve starověkém Egyptě.
Otázka: Kdy se objevila první zmínka o Manetově knize Aegyptiaca?
Odpověď: Nejstarší zmínka o Manetově knize Aegyptiaca je v knize židovského historika Josefa "Proti Apionovi".
Otázka: Kde Manetho žil?
Odpověď: Manetho žil v Sebennytu v době Ptolemaiovců, asi 300 let před naším letopočtem.
Otázka: V jakém období žil?
Odpověď: Žil v ptolemaiovské době, tedy kolem roku 300 př. n. l.
Otázka: Jak se jmenovala Josefova kniha, která se odvolávala na Manethovu Aegyptaku?
Odpověď: Kniha, která odkazovala na Manethovu Aegyptiaku, se jmenovala "Proti Apionovi" a napsal ji židovský historik Josefus.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Manetho: staroegyptský kněz a autor královských seznamů Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/61265