Přehled
Manetho byl egyptský kněz a historik z města Sebennyt, který působil v ptolemaiovské době. Jeho činnost se obvykle datuje do 3. století př. n. l., kdy Egypt spravovali řečtí Ptolemaiovci (ptolemaiovské éře). Napsal rozsáhlé dějiny země v řečtině, jejichž latinský název známý v literatuře je Aegyptiaca; psaný text se proto často zmiňuje jako Aegyptiaca.
Obsah díla a hlavní myšlenky
Hlavním přínosem Manetha bylo systematické rozdělení egyptských vládců do dynastií a uvedení délky vlády jednotlivých panovníků. V Aegyptiace zahrnul jak mytologické období bohů a polobohů, tak historické seznamy králů. Používal egyptské prameny, pravděpodobně chrámové záznamy, ale jména králů byla řecky znějícími tvary, což později komplikovalo jejich identifikaci s archeologickými doklady.
Zachování a prameny
Původní text Aegyptiaca se nedochoval; známe jej pouze z fragmentů a citací v dílech pozdějších autorů. Nejstarší dochovaná zmínka o Manethově díle se nachází v židovském historikovi Proti Apionovi. Dále jej citují a parafrázují křesťanští kronikáři a historikové, a archeologové jej porovnávají s místními seznamy jako Abydosský nebo Turínský královský papyrus.
- Josefus – Proti Apionovi
- moderní egyptologové používají zbytky Manetha
- fragmenty v kronikách a lexikonech citují jeho pořadí dynastií
Význam a kritika
Dílo Manetha hrálo zásadní roli při stavbě chronologie starověkého Egypta a jeho dělení na dynastie je v egyptologii nadále užíváno. Současní badatelé však jeho údaje ověřují a korigují podle písemných památek, nápisů a archeologických dat. Mezi hlavní problémy patří zkomolení jmen při přepisu do řečtiny, smíchání mýtických a historických období a možné chyby v počtech let vlády, které mohly být ve starších kopiích přepsány nebo záměrně upraveny.
Pro koho je Manetho důležitý
Manetho zůstává klíčovou postavou pro historiky, egyptology i zájemce o starověk. Jeho práce slouží jako most mezi egyptskými lokálními prameny a helénistickým světem, takže i když ji nelze brát doslovně, poskytuje základní kostru, kterou věda doplňuje a upřesňuje.
Více informací naleznete v odborné literatuře a přehledech věnovaných kronikářům starověku; o Manethově díle se diskutuje v pracích soudobých chronologických studií i publikacích egyptologů. Jeho spojení s Sebennytem a ptolemaiovská doba zůstávají důležitými indiciemi pro pochopení, proč psal v řečtině a jaké prameny mohl mít k dispozici.