Neith byla jednou z nejstarších a nejvýznamnějších bohyň starověkého Egypta. Byla patronkou města Sais v deltě Nilu a její jméno nesly i některé egyptské královny první dynastie. Obyvatelé dolního Egypta se k jejím sochám obraceli v nemoci a prosili ji o ochranu před újmou. Každoročně se konala velká slavnost, které se říkalo Svátek lamp — během nočních obřadů pod širým nebem se zapalovalo mnoho svítilen a pochodní.

Původ a kultovní centra

Neith patřila k božstvům s kořeny v prehistorickém období a její uctívání bylo silné především v deltě Nilu, zejména v Sais. Měla však stoupence po celém Egyptě a ve Staré egyptské říši hrála významnou roli i v okolí Memfidě. Její význam kolísal: během Střední a rané Nové říše slabší, ale v 19. dynastii zažila renesanci a dočkala se obnoveného uctívání. Její chrám v Sais byl aktivní až do helénistické a římské doby.

Role a atributy

Neith zastávala řadu funkcí, což z ní činilo božstvo mnohostranné a univerzální. Mezi její hlavní role patřily:

  • bohyně války a lovu — často byla vyobrazována s lukem a šípy, egyptští válečníci věřili, že bez její přízně nelze zvítězit;
  • stvořitelka a bohyně mateřství — v některých mýtech je zmiňována jako původní tvůrkyně nebo jako ta, která spoluvytváří svět a dává život bohům;
  • patronka tkalcovství a řemesel — byla spojována s tkáním a s textilní výrobou (symbolika tkaniny a vazby vedla k představám o její schopnosti „proplétat“ osudy);
  • ochránkyně a bohyně pohřbů — hrála důležitou roli v pohřebních obřadech a byla spojována s mumiifikačními praktikami i ochranou zemřelých.

Podoby a symbolika

Neith bývala zobrazována jako žena nosící červenou korunu Dolního Egypta (Deshret). Jako atributy mávala luk a šípy, někdy také předměty související s tkalcovstvím (špulku či člunek), což odráží její dvojí povahu bojovnice a tkalkyně osudů. V umění se objevuje rovněž pod epitetony jako „bohyně bojovnice“, „bohyně stvořitelka“, „bohyně matka“, „bohyně dolního Egypta“ nebo „bohyně pohřbů“.

Mýty a vnímání

V egyptských textech je Neith někdy představována jako pramáti bohů a tvůrkyně světa — působí tvůrčím slovem a vůlí. Její role byla flexibilní: mohla být jak mateřsky ochraňující, tak neúprosnou bojovnicí. Díky svému starobylému postavení byla později řeckými osadníky a učenci často ztotožňována s bohyní Athénou (Athéna) pro podobnost v atributu války a řemesel a pro obdobnou roli ochránkyně města.

Kult a dědictví

Neith měla uctívače po celém Egyptě a její kult přežíval v různých podobách po staletí. Chrámy zasvěcené Neith se stávaly centry rituálů, které zahrnovaly modlitby za vítězství, ochranu rodiny i obřady spojené s pohřbíváním. Svátek lamp a noční oslavy jsou jedním z příkladů šíře jejího kultovního vlivu. Její mnohostranný charakter — ochránkyně, stvořitelka, válečnice i tkadlena — z ní učinil jednu z nejtrvalejších a nejuctívanějších postav egyptské náboženské tradice.

Neith tak představuje komplexní bytost egyptského panteonu: starobylou bohyni s širokým spektrem funkcí, která spojovala aspekty boje, tvoření, ochrany a péče o mrtvé a jejíž kult formoval náboženský život zejména v deltě Nilu.