Memfis (starší český tvar Memfida, egyptsky Ineb Hedj nebo Men-nefer) byla starověkým hlavním městem prvního nomu Dolního Egypta a centrem Staré egyptské říše od svého založení počátkem dynastického období až do konce Staré říše (kolem roku 2200 př. n. l.). Město zůstalo i později důležitým správním a náboženským střediskem během celé éry starověkých dějin Egypta a občas bylo používáno i v pozdějších obdobích, například v některých fázích Nové říše.
Jeho staroegyptský název Ineb Hedj znamená doslova „Bílé zdi“. Jméno „Memfis“ (řecky Μέμφις) je řeckou adaptací původního názvu pyramidy Pepiho I. z 6. dynastie, která zněla Men-nefer; v koptštině se tento název později proměnil v Menfe. Moderní sídla Mit Rahina, Dahšúr, Sakkára, Abúsír, Abú Goráb a Zawjet el'Árján, jižně od Káhiry, leží ve správních hranicích historické Memfidy ().
Memfis byl ve starověkém Egyptě někdy také označován jako Ankh Tawy („To, co spojuje dvě země“), což odráží jeho strategickou polohu na rozhraní Horní a Dolního Egypta. Zříceniny města leží přibližně 20 km jižně od Káhiry, na západním břehu Nilu.
V hebrejských a řeckých pramenech, včetně některých pasáží v Bibli se, je Memfis označován jako Moph nebo Noph.
Historie a funkce města
Podle tradice byl vznik města spojen se sjednocením Horního a Dolního Egypta; zakladatelem je v pozdějších pramenech jmenován Meni (Menes), kterého někteří badatelé identifikují s králem Narmerem. Jako hlavní město prvního nomu Dolního Egypta se Memfis stal politickým, administrativním a ekonomickým centrem – sídlem královské správy, státních dílen a střediskem obchodu a řemesel.
Během Staré říše (přibližně 27.–22. stol. př. n. l.) byla Memfis de facto centrem říše: odsud se organizovala výstavba pyramid a státní správa. Po pádu Staré říše město sice dočasně oslabilo, ale nikdy neztratilo svůj náboženský význam a v mnoha obdobích zůstalo důležitým administrativním i kulturním pólem.
Náboženství a kultury
Hlavním bohem Memfidy byl bůh Ptah, řemeslník a stvořitel, uctívaný jako ochránce řemeslníků a tvůrců. V Memfisu stál velký chrám zasvěcený Ptahovi, v jehož areálu působila vlivná kněžská vrstva. Dalším významným kultem byl kult posvátného buvola či býka Apise; jeho hrobky (serapeum) se nacházely v okolí, zejména na nekropolích nedaleko města.
Památky a archeologie
Okolí Memfidy zahrnuje některé z nejvýznamnějších egyptských pohřebišť. Nejbližší a archeologicky nejdůležitější je Sakkára se slavnou stupňovitou pyramidu Džosera (autorem projektu byl Imhotep) a rozsáhlými hrobkami a mastabami. Dále do správního obvodu historické Memfidy patří Dahšúr, Abúsír, Abú Goráb a další lokality s pyramidami a hrobkami fázi raných i pozdních dynastií.
Archeologické výzkumy v oblasti probíhají nepřetržitě od 19. století — mezi průkopníky patřili zejména Auguste Mariette a Flinders Petrie — a pokračují i dnes díky řadě egyptských i zahraničních expedic. Mezi nálezy z Memfidy je i několik monumentálních soch a fragmentů, z nichž některé jsou vystaveny v místním muzeu v Mit Rahině (například kolosální socha Ramesse II.).
Celá oblast je součástí světového dědictví UNESCO pod názvem „Memphis and its Necropolis – the Pyramid Fields from Giza to Dahshur“, což zdůrazňuje globální význam památek rozprostřených od Gízy po Dahšúr.
Úpadek a současný stav
Po přesunu politických center do Théby v průběhu Nové říše a v pozdějších obdobích postupně poklesl politický význam Memfidy, avšak město si udrželo náboženskou roli a zůstalo osídlené i v řecko‑římském období. Dnes jsou v místě rozsáhlé zříceniny a archeologické komplexy, část nálezů je vystavena v malém muzeu Mit Rahina; současnému stavu památek však škodí faktory jako urbanizace, zemědělství, zvyšující se hladina podzemní vody a eroze.
Význam
Memfis byl po tisíciletí jedním z klíčových center staroegyptské civilizace — politicky, hospodářsky i nábožensky. Jeho pozůstatky a přilehlé nekropole poskytují archeologům neocenitelné informace o státním uspořádání, náboženství, umění a každodenním životě starověkého Egypta.
