Menes: legendární faraon sjednotitel Egypta — Narmer nebo Hor-Aha?

Menes — legendární sjednotitel Egypta: zjistěte, zda šlo o Narmera nebo Hor‑Aha, jeho spojení s Memfisem, dvojitou korunou a archeologickými důkazy.

Menes byl tradičně uváděn jako první panovník sjednotitel první dynastie starověkého Egypta. Žil přibližně v letech 3100–3000 př. n. l. Podle tradiční podoby legendy spojil Horní a Dolní Egypt v jediný raně dynastický stát a stal se jeho prvním faraonem. Symbolicky nosil pšentskou – dvojitou korunu skládající se z bílé koruny Horního Egypta a červené koruny Dolního Egypta. Tradičně je mu také připisováno založení města Memfis a jeho učinění hlavním městem nově vzniklého státu.

Kdo byl Menes — legenda versus archeologie

V historické a archeologické literatuře existuje rozpor mezi starými písemnými prameny a dochovanými materiálními památkami. Existují rozsáhlé archeologické důkazy o existenci panovníka pojmenovaného Narmer, zejména slavná Narmerova paleta a pečetní otisky a nápisy, které naznačují akt sjednocení. Naproti tomu přímé důkazy o existenci konkrétní osoby jménem Menes jsou vzácné nebo nejednoznačné. Z toho důvodu dnes mnoho egyptologů předpokládá, že jméno Menes může být řeckou či pozdější tradiční podobou jména skutečného raně dynastického panovníka – buď Narmer, nebo jeho následníka Hor‑Aha, který vládl po něm.

Archeologické doklady

Nejvýznamnějším materiálním dokladem, který podporuje teorii o raném sjednocení Egypta, je Narmerova paleta – kamenná reliéfní deska na které je panovník zobrazen s oběma korunami a provádějící symbolické činy sjednocení. Dále jsou známy pečetní otisky a serechové nápisy s jmény Narmera i Hor‑Aha z lokalit jako Abydos nebo Naqada. Tyto nálezy dávají silnější empirický důkaz existence konkrétních vládců rané první dynastie než pozdější historické prameny, které pracují s tradovanými jmény jako Menes.

Manetho a pozdější tradice

O více než dva tisíce let později egyptský kněz a historik Manetho ve své práci Aegyptiaca uvádí podrobnosti o rané době Egypta. Manetho uvádí, že Menes vládl 62 let a že zemřel po střetu s hrochem (legenda uvádí, že ho prý zabil hrochem). Tyto narrativní prvky mají spíše ráz tradičního nebo mýtického vyprávění než přesného kronikářského záznamu, přesto silně ovlivnily pozdější řecké a středověké vnímání počátků egyptské historie.

Menes v umění a paměti

Postava Menese se objevuje i v pozdějších uměleckých či symbolických ztvárněních. Například na některých moderních reliéfech a vlysech bývá zobrazován jako archetypický zakladatel egyptské civilizace; na vlysu na jižní stěně budovy Nejvyššího soudu USA je vyobrazen Menes držící kotník. (v některých interpretacích jde u podobných zobrazení o egyptský symbol života ankh, což může vést k rozdílným výkladům ikonografie).

Dědictví a závěr

Menes zůstává důležitou postavou egyptské tradice: symbolizuje počátek centralizované egyptské státnosti, sjednocení dvou zemí a počátek dynastické historie, která ovlivnila politiku, náboženství i kulturu na tisíciletí. Moderní věda rozděluje tradiční legendu a konkrétní archeologické poznatky – přičemž převažuje názor, že „Menes“ mohl být buďto přímo Narmer, nebo Hor‑Aha, případně že jde o souhrnné či částečně mýtické jméno zapsané pozdějšími kronikáři.

Stručně řečeno: Menes je klíčovou a ikonickou postavou egyptské tradice sjednocení, ale identita reálného historického panovníka, který stál za tímto činem, je v současní egyptologii spíše připisována Narmerovi nebo Hor‑Aha na základě archeologických nálezů.

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo byl Menes a kdy žil?

Otázka: Čím se Menes proslavil?

Otázka: Jak se jmenoval pšent neboli dvojitá koruna, kterou Menes nosil?

Otázka: Kde Menes vybudoval hlavní město své říše?

Otázka: Existují pádné důkazy, které potvrzují existenci Menese jako faraona?

Otázka: Kdo jsou faraóni, o nichž se předpokládá, že Menes je jedním z nich?

Otázka: Jaký význam má obraz Menese držícího ankh na vlysu na jižní stěně budovy Nejvyššího soudu USA?

Hledání podle dopisu