Kyselý déšť

Příčiny

Kyselé deště vznikají smícháním kyselin se vzduchem. Největším zdrojem kyselin je oxid siřičitý. Oxid uhličitý a různé oxidy dusíku také vytvářejí kyseliny v atmosféře. Tyto chemické látky jsou jak přírodní, tak umělé.

Existují různé přírodní příčiny, například plyny ze sopek. Předpokládá se však, že většinu kyselých dešťů dnes způsobuje znečištění ovzduší lidmi. Lidé začali produkovat více kyselých plynů, když začali stavět továrny a elektrárny. Tyto budovy, stejně jako domy a vozidla spalují uhlí nebo ropu, které obsahují síru. Tím se do ovzduší uvolňují plyny, které způsobují kyselé deště. Vlády se od 70. let 20. století snaží snížit množství síry vypouštěné do zemské atmosféry a zatím mají dobré výsledky. Čištění kouře z továren a elektráren je však nákladné. Ještě v roce 2001 produkovala Velká Británie ročně asi pět milionů tun těchto plynů a Čína 18 milionů tun. Spojené státy tehdy vyprodukovaly více než 20 milionů tun, což se v roce 2010 snížilo na 8,1 milionu tun.

Stromy jsou ničeny kyselými dešti. Kyselé deště ničí také ryby.

Kyselé deště mohou být způsobeny i přirozeně. Kyseliny mohou být například způsobeny sloučeninami dusíku, které vznikají při úderu blesku, a při sopečných erupcích se může do atmosféry uvolňovat oxid siřičitý.

Kyselé deště mají ničivý dopad na lesy, sladkou vodu a půdu. Ničí hmyz a vodní organismy, poškozuje budovy a má dopad na lidské zdraví. Vzhledem k žíravé povaze kyselin poškozuje neživé věci i živé organismy.

Účinky

Kyselé deště mají ničivý dopad na lesy, sladkou vodu a půdu. Ničí hmyz a vodní organismy, poškozuje budovy a má dopady na lidské zdraví. Vzhledem k žíravé povaze kyselin poškozuje neživé věci i živé organismy.

Kyselé deště otravují řeky a jezera. Ryby a další živočichové nemohou v kyselé vodě žít. Škodí také budovám, protože kyselina poškozuje uhličitan vápenatý. Kyselina ho rozpouští. Kyselé deště poškodily mnoho budov a památek.

Důsledky

Kyselý déšť zahrnuje usazování vodných kyselin, kyselých plynů a kyselých solí.

Kyselá depozice má dvě části: mokrou a suchou.

✓ Mokrá depozice se týká kyselého deště, mlhy a sněhu.

✓ Suchá depozice se týká kyselých plynů a částic.

✓ Polovina kyselin v atmosféře se dostává zpět na zem prostřednictvím suché depozice.

Kyselé deště jsou regionálním problémem znečištění ovzduší. Nejvíce postiženy jsou Kanada a severozápad USA. Průměrné pH srážek zaznamenaných v Torontu v únoru 1979 bylo 3,5. V roce 1989 měla mlha v Los Angeles pH až 2,2. Dosavadní rekord v nejkyselejším dešti však mají USA ve Wheelingu v Západní Virginii, kde bylo pH až 1,4.