Severoafrické tažení bylo součástí druhé světové války. Probíhala v severní Africe od 10. června 1940 do 13. května 1943. Tažení v severní Africe zahrnovalo boje v Libyjské a Egyptské poušti (Pouštní válka) a v Maroku a Alžírsku (operace Torch) a Tunisku (Tuniská kampaň).
O kontrolu nad Libyí a částí Egypta se odehrála řada bojů na houpačce. Obléhání Tobruku v roce 1941 bylo jedním ze zlomových bodů. Ve druhé bitvě u El Alameinu britské jednotky Commonwealthu pod velením generálporučíka Bernarda Montgomeryho rozhodujícím způsobem porazily Afrika Korps a další síly Osy a zatlačily je zpět do Tuniska.
Koncem roku 1942 se Spojenci vylodili v rámci operace Torch v severozápadní Africe, aby zlikvidovali zbývající nepřátelské síly. Došlo k bojům proti silám vichistické Francie, které pak změnily strany. Spojenci utrpěli vážnou porážku v bitvě v Kasserinském průsmyku. Později porazili síly Osy v jižním Tunisku (bitva u Marethu), poté obklíčili zbývající italské a německé jednotky v severním Tunisku a nakonec je donutili ke kapitulaci.
Po pádu Tunisu se jako poslední vzdali Italové generála Messe 13. května 1943 na severním tuniském poloostrově Cape Bon.
