Nīkau (Rhopalostylis sapida) je palma endemická pro Nový Zéland. Je to jediná původní (endemická) palma tohoto souostroví — zatímco jiné palmy se na Nový Zéland dostaly jako introdukované druhy, nīkau je jediná, která je zde přirozeně rozšířená.

Nīkau je maorské slovo. V jazycích tichomořských tropů znamená listy kokosové palmy, což odráží podobnost mohutných listů nīkau s listy kokosové palmy.

Popis

Nīkau je středně velká až vysoká palma, která obvykle dorůstá do výšky 5–10 m (v optimálních podmínkách i výše). Má štíhlý hladký kmen s pravidelnými jizvami po odpadlých listech a korunou z mnoha velkých, peřeně členěných listů, jež mohou dosahovat délky několika metrů. Květenství jsou bohatá, s drobnými krémově-bílými květy uspořádanými v hroznovitých latách, po odkvětu vznikají kulovité plody (drupe) červené až oranžové barvy, oblíbené u místního ptactva.

Stanoviště a rozšíření

Nīkau roste především v pobřežních a nížinných lesích, často v polostínu až v hlubším stínu vlhčích lesních porostů. Je známa svou odolností vůči chladnějším a vlhkým podmínkám, díky čemuž je považována za jednu z nejjižněji rostoucích palm na světě. Je rozšířená na Severním ostrově a v některých částech Jižního ostrova Nového Zélandu, kde vytváří nápadné porosty zejména v blízkosti pobřeží a údolních partií.

Využití

Maorové měli pro palmu nīkau mnoho praktických využití. Nīkau byla důležitou rostlinou v denním životě:

  • Báze vnitřních listů a mladé květy se konzumovaly syrové nebo vařené jako zdroj škrobu a cukrů.
  • Listy se používaly k balení potravin určených k vaření, například při pečení v zemi, protože dobře držely tvar a odolávaly vlhkosti.
  • Ze starých, tužších listů se vyráběly koše, koberce a nepromokavé doškové střechy na budovy. Díky pevnosti vláken byly listy vhodné i pro další drobné tkalcovské práce a obaly.

Pěstování a ochrana

Nīkau se pěstuje i v zahradách a parcích na Novém Zélandu i jinde v mírnějším podnebí, kde se cení pro dekorativní vzhled a stínivou korunu. Preferuje vlhkou, dobře propustnou půdu a polostín; nesnáší dlouhé sucho ani silné mrazové podmínky. Semena klíčí pomalu a mladé rostliny rostou relativně pomalu. Stav populací je obecně stabilní, avšak místní úbytky mohou být způsobeny odlesňováním, změnou využití půdy a konkurencí invazních druhů. Ochrana původních lesních stanovišť a podpora přirozené obnovy jsou důležité pro zachování tohoto ikonického druhu.

Nīkau je nejen botanicky zajímavá, ale i kulturně významná rostlina Nového Zélandu — symbol spojení místního obyvatelstva s přírodním prostředím pobřežních a lesních ekosystémů.