Naturalismus je filozofický směr, který učí, že mimo přirozený svět neexistuje nic dalšího a že vše, co existuje, patří do přírody. Termín se v angličtině začal používat od poloviny 18. století; naturalismus se obvykle rozebírá jako kapitola v rámci filozofie.
Podstata a pojetí
Obvykle se rozlišují dvě hlavní podoblasti naturalismu:
- Metafyzický naturalismus — stanovisko, že veškerá realita je přírodní; tento směr bývá označován za metafyzické tvrzení a shrnuje se myšlenkou, že příroda je vše, co existuje.
- Metodologický naturalismus — pracovní zásada vědy a zkoumání, podle níž se vysvětlení hledají mezi přírodními příčinami a mechanismy, aniž by se předpokládaly nadpřirozené entity.
Hlavní rysy
- Omezení ontologie na přírodní jevy a procesy.
- Preferování empirických a testovatelných vysvětlení.
- Odmítání nebo nepotřebnost toho, co se označuje jako nadpřirozené, při tvoření vysvětlení světa.
- Konkrétní důsledky: pojmy jako Bůh, duše nebo rituální a magické praktiky včetně čarodějnictví nejsou podle naturalistického postoje nutné k vysvětlení přírodních jevů.
Význam pro vědu a společnost
Vědecká praxe často vychází z metodologického naturalismu — ne proto, že věda tvrdí, že nadpřirozeno nelze existovat, ale proto, že pro zkoumání přírodních jevů jsou vhodná vysvětlení založená na pozorování, opakovatelnosti a testech. Naturalismus proto ovlivňuje:
- filozofii vědy (postoj k teoriím a empirii),
- debatu o vztahu mezi náboženstvím a vědou,
- etické a společenské diskuse tam, kde se řeší, jaké základy pro morálku považovat za relevantní.
Kritika a omezení
Proti naturalismu jsou uváděny různé výhrady:
- někteří tvrdí, že naturalismus jako metafyzické tvrzení není empiricky ověřitelný a tak sám vyžaduje filozofickou obhajobu;
- jiní upozorňují, že metodologický naturalismus je pragmatická strategie vědy, nikoli definitivní ontologické odmítnutí čehokoli nadpřirozeného;
- diskuse často směřují k otázkám, zda přírodní vysvětlení dokážou plně obsáhnout vědomí, hodnoty nebo subjektivní prožitky.
Naturalismus je tedy široký a různorodý proud myšlení v rámci filozofie, s odlišnými formami a důsledky pro vědu, náboženství i každodenní pohled na svět.

