Lezcovití
Blatnice jsou druh ryby. Patří do čeledi ryb známé jako žábronožky. Jsou to obojživelné ryby: mohou používat prsní ploutve k "chůzi" po souši. Jsou přizpůsobeny mezipřílivovým stanovištím. Jedná se o místa, kam přichází a odchází příliv a odliv z oceánu. Většina ryb, které žijí v těchto biotopech, se schovává pod mokrými chaluhami nebo v přílivových tůňkách, aby zůstaly vlhké nebo mokré, když je příliv a odliv. Bahňáci jsou aktivní, když jsou mimo vodu. Živí se a komunikují mezi sebou. Brání svá teritoria.
Blatnice se vyskytují v tropických, subtropických a mírných oblastech. Žijí u břehů Indopacifiku a na atlantickém pobřeží Afriky.
Adaptace
Blatnice se v mnoha ohledech liší od svých příbuzných, žábronožek. Skřivani žijí pouze v moři, ale bahenní žijí na souši i ve vodě. Pro život na souši si vytvořili mnoho adaptací. Patří mezi ně:
- Anatomické (tělesné) a behaviorální adaptace jim umožňují lepší pohyb na souši i ve vodě. Tyto ryby používají ploutve k pohybu ve skocích. Odtud pochází i jejich název "bahenní skokan". Dokážou také přetočit své silné tělo a vyskočit až 2 stopy (60 cm) do vzduchu.
- Blatnice dýchají kůží a sliznicí úst (sliznice) a hrdla (hltan). Mohou tak činit pouze tehdy, když jsou mokré. To znamená, že blatnice mohou žít pouze na vlhkých místech.
Tento způsob dýchání se podobá dýchání obojživelníků. Nazývá se kožní dýchání. Další důležitou adaptací, která pomáhá dýchat mimo vodu, jsou zvětšené žaberní komory. Udržují v nich bublinu vzduchu. Tyto velké žaberní komory se těsně uzavřou, když je ryba nad vodou. To udržuje žábry vlhké a umožňuje jim to fungovat. Fungují jako potápěčské válce. Poskytují kyslík k dýchání i na souši.
- Vyhrabávají si hluboké nory v měkkých sedimentech nebo na dně oceánu či jezera. To rybám umožňuje termoregulaci neboli udržování stejné tělesné teploty. Když se zahrabou pod vodu, mohou se také během přílivu vyhnout oceánským predátorům. Do těchto nor také kladou jikry.
I když je jejich nora pod vodou, mají v ní bahňáci vzduchovou kapsu. To jim umožňuje dýchat tam, kde je ve vodě málo kyslíku.
Mudskipper
Periophthalmus gracilis, druh bahňáka. Žije od Malajsie po severní Austrálii.
Druh
Rod (skupina blízce příbuzných druhů) Periophthalmus je zdaleka nejrozmanitější a nejrozšířenější skupinou bahňáků. Existuje osmnáct různých druhů. Periophthalmus argentilineatus je jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších druhů. Vyskytuje se v mangrovových ekosystémech a bahnitých náplavech východní Afriky a Madagaskaru na východ přes bengálské Sundarbany, jihovýchodní Asii až po severní Austrálii, jihovýchodní Čínu a jižní Japonsko, až po ostrovy Samoa a Tonga. Dorůstá délky asi 9,5 cm a je to masožravý oportunista, což znamená, že sežere vše, na co narazí. Živí se drobnou kořistí, jako jsou malí krabi a další členovci. Další druh, Periophthalmus barbarus, je jediným žábronožkou, která žije v pobřežních oblastech západní Afriky.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co jsou to bahenní sopky?
Odpověď: Bahňáci jsou druh ryb, které mohou používat prsní ploutve k "chůzi" po souši.
Otázka: Do jaké čeledi ryb patří bahňáci?
A: Bahenní ryby patří do čeledi ryb známé jako žábronožky.
Otázka: Co znamená, když se řekne, že bahňáci jsou obojživelné ryby?
Odpověď: Znamená to, že blatnice mohou přežívat jak ve vodě, tak na souši.
Otázka: Kde se bahňáci vyskytují?
Odpověď: Blatnice se vyskytují v tropických, subtropických a mírných oblastech. Žijí u břehů Indopacifiku a na atlantickém pobřeží Afriky.
Otázka: Jak většina ryb, které žijí v přílivových biotopech, přežije, když odliv ustane?
Odpověď: Většina ryb, které žijí v přílivových biotopech, se schovává pod mokrými chaluhami nebo v přílivových tůních, aby zůstaly vlhké nebo mokré, když odliv ustane.
Otázka: Co dělají bahňáci, když jsou mimo vodu?
Odpověď: Bahňáci jsou aktivní, když jsou mimo vodu. Přijímají potravu, komunikují mezi sebou a brání svá teritoria.
Otázka: Jakému typu prostředí jsou bahňáci přizpůsobeni?
Odpověď: Blatnice jsou přizpůsobeny přílivovým stanovištím, což jsou místa, kam přichází a odchází mořský příliv.
