Atentát na Abrahama Lincolna byl jednou z posledních událostí americké občanské války a odehrál se na Velký pátek 14. dubna 1865. Prezident Lincoln byl zastřelen při sledování divadelní hry Náš americký bratranec ve Fordově divadle ve Washingtonu. K útoku došlo přibližně v 22:15; Lincoln byl zasažen střelou do hlavy, odvezen do sousedního Petersenova domu a zemřel brzy ráno následujícího dne, 15. dubna 1865, kolem 7:22. Jeho smrt vyvolala celonárodní šok a několikidenní smutek po celé zemi.

Lincolnův vrah John Wilkes Booth byl herec a stoupenec Konfederace, který spolu s dalšími muži zosnoval spiknutí s cílem zabít ministra zahraničí Williama H. Sewarda a viceprezidenta Andrewa Johnsona. Booth doufal, že tím vyvolá nepokoje a svrhne vládu Severu. Boothovi se podařilo Lincolna zabít, ale Seward a Johnson přežili. Lincoln byl prvním americkým prezidentem, na kterého byl spáchán atentát.

Průběh atentátu

Večer 14. dubna 1865 si Booth, dobře známý herec, vybral okamžik představení, kdy měl prezidentský lóže být obsazen. Do lůžka ve Fordově divadle vnikl zezadu a jednou střelou z malého derringeru (.44 kalibr) zasáhl Lincolna do hlavy. Podle svědků Booth vykřikl údajně „Sic semper tyrannis!“ (takto vždy tyranům) a údajně přidal něco ve smyslu „Jih je pomstěn“; přesné znění výkřiku se liší v různých svědectvích. Po činu Booth bodl nožem Lincolnovu stráž a poté přeskočil na jeviště, kde si při skoku zlomil lýtko. Ze scény utekl na úprk na koni a začal útěk na jih směrem do Marylandu a Virginii.

Útoky na Sewarda a pokus o atentát na Johnsona

Současně s atentátem na Lincolna měl spiknutí zahrnovat i atentáty na vysoké představitele vlády. Do domu ministra Sewarda v noci vtrhl Lewis Powell (též Payne) a pokusil se Sewarda zabít; Seward těžce zraněn přežil, i když jeho zranění byla vážná. George Atzerodt dostal za úkol zabít viceprezidenta Andrewa Johnsona, avšak nakonec se nezmohl na akci a atentát neuskutečnil. Tyto pokusy ukázaly, že šlo o koordinované spiknutí, nikoli o izolovaný čin.

Pronásledování a dopadení

Po atentátu vypuklo rozsáhlé pátrání. Booth uprchl přes hranice Washingtonu a skrýval se řadu dní na jihu Marylandu; pomáhal mu mimo jiné lékař Dr. Samuel Mudd, který mu ošetřil poraněnou nohu. Po více než dvoutýdenním pronásledování byl 26. dubna 1865 Booth objeven v stodole na plantáži vlastněné rodinou Garrettů ve Virginii. Když se odmítl vzdát, byla stodola zapálena; Booth byl zraněn střelou do hrudi (autentické okolnosti střely jsou předmětem debat) a později zemřel. Jeho komplic David Herold se vzdal a byl zajat.

Soudy a potrestání spiklenců

V následujících týdnech a měsících byli mnozí účastníci spiknutí zatčeni. Případ projednával vojenský tribunál. Někteří byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni, jiní dostali vězení. Jednou z nejkontroverznějších postav byla Mary Surratt, první žena v americké historii, která byla po odsouzení pověšena za spoluúčast na spiknutí.

Následky a historický význam

Atentát měl hluboké politické i sociální důsledky. Smrt prezidenta odstranila jednoho z hlavních zastánců umírněné poválečné politiky a změnila kurz rekonstrukce. Národní smutek a zlost zároveň posílily mocné proudy veřejného mínění; diskuse o tom, jak se má Spojené státy po válce znovu sjednotit, získala na intenzitě. Atentát také zanechal trvalé místo v americké paměti jako symbol tragédie a násilí na prahu nové éry.

Pohřeb a památka

Tělo Abrahama Lincolna bylo přepraveno pohřebním vlakem přes několik měst až do rodného Springfieldu v Illinois, kde byl 4. května 1865 pohřben na hřbitově Oak Ridge. Jeho památka, dílo a vedení v kritickém okamžiku dějin USA jsou dodnes předmětem rozsáhlého historického zájmu, výzkumu a veřejných diskuzí.