Money – píseň Pink Floyd (The Dark Side of the Moon, 1973) — historie a hudba

Jedním z Gilmourových nápadů pro sólovou sekci bylo, že při druhém refrénu sóla budou všechny speciální efekty zcela vypnuty (tzv. "na sucho"), což vytvoří pocit, že v malé místnosti hrají jen čtyři hudebníci. Pro tento "suchý" refrén hráli všichni hudebníci tiše a decentně, přičemž Gilmourovo sólo, nyní jedna jediná kytara, hrálo velmi málo. Poté, při třetím refrénu, se dynamika náhle zvyšovala, přičemž se hojně využíval dozvuk a ozvěna ("mokrý" zvuk), v pozadí se objevovaly další rytmicko-kytarové party a bicí začaly být těžké a téměř chaotické.

Základem not a akordů je pravidelné dvanáctitaktové blues v hudební tónině h moll, přičemž zpívaná melodie a téměř celé Gilmourovo sólo jsou založeny na pentatonických a bluesových stupnicích. Po dvou dvanáctitaktových slokách následuje dvacetitaktová instrumentální část, která obsahuje bluesové sólo tenorsaxofonu (v podání Dicka Parryho) spolu s klávesami, basou a bicími a další dvoutaktové intro ve 4/4, které vede ke kytarovému sólu, jež je strukturováno jako dvanáctitaktové blues, ale zdvojené do délky čtyřiadvaceti taktů.

O textech se rychle mluví ve filmu Pink Floyd The Wall, když je hlavní hrdina Pink přistižen učitelem, jak ve třídě píše básně. Učitelka mu báseň vezme a předčítá ji velice sprostě, chce, aby se Pinkovi spolužáci smáli. Báseň je součástí textu písně Money.

První hrubé nahrávky písně, včetně některých zvukových efektů, byly pořízeny v malém nahrávacím studiu, které měl Roger Waters ve své zahradní kůlně. V podobě, v jaké ji nahrála kapela, působí píseň smutným dojmem, na rozdíl od Watersovy původní verze, o které později mluvil jako o "prudérní a velmi anglické". Jak je slyšet na albech Classic Albums: Na rozdíl od h moll finální verze je demo verze v g moll, jak ji známe z Pink Floyd - The Making of The Dark Side of the Moon. Na instrumentální části pracovali jak Gilmour, tak Waters, přičemž Gilmour dohlížel na změnu času i na vlastní kytarovou a hlasovou práci a Richard Wright a Nick Mason si vymýšleli vlastní party. Dick Parry dodal sólo na tenorsaxofon, které přichází před kytarovým sólem. Gilmourovy rady jsou patrné i v konečném mixu, který obsahuje "mokré" a "suché" sekce. Pro vytvoření zvláštních vysokých tónů, které tvoří závěrečný refrén jeho sóla, hrál Gilmour na speciální kytaru Lewis se čtyřiadvaceti pražci, což umožňovalo velkou škálu tónů.

Jedním ze zvláštních prvků písně Money jsou zvukové efekty, kterými píseň začíná. Ty vznikly spojením Watersových nahrávek cinkání mincí, zvonění pokladny, trhání papíru, cvakání počítacího stroje a dalších věcí.

Ve videu Klasická alba: Nahrávání první doprovodné skladby pro píseň Pink Floyd: The Making of The Dark Side of the Moon, inženýr Alan Parsons hovořil o nahrávání první doprovodné skladby pro píseň: Parsons mluvil o tom, že smyčka na magnetofonovém pásku se zvukovým efektem sloužila jako jakýsi metronom, ale Parsons smyčku před začátkem vokálů postupně vypnul. Jak píseň pokračovala, kapela pomalu zrychlovala, nicméně později, mezi druhou slokou a saxofonovým sólem, Parsons na chvíli zvýšil hlasitost efektové smyčky a jen shodou okolností se ukázalo, že to sedí do rytmu. Po tomto okamžiku už smyčka není slyšet.

Píseň byla znovu nahrána pro album Pink Floyd A Collection of Great Dance Songs z roku 1981, protože společnost Capitol Records odmítla vydavatelství Columbia Records tuto skladbu v USA vydat. S pomocí producenta Jamese Guthrieho Gilmour píseň znovu nahrál, poskytl vokály a hrál na všechny nástroje kromě saxofonu (výsledkem byl mnohem jednodušší part bicích). Parry opět přidal saxofonové sólo, čímž si zopakoval svou roli na původní nahrávce.

Videoklip k písni "Money" obsahuje scény různých způsobů vydělávání a utrácení peněz a krátké záběry na točící se mince.

• David Gilmour - kytary, zpěv
• Roger Waters - hudba, texty, basová kytara, magnetofonové efekty
• Richard Wright - elektrické piano Wurlitzer
• Nick Mason - bicí

s:

• Dick Parry - tenorsaxofon