Molly Pitcher

Historie legendy

Příběhy o americké revoluci se nejprve vyprávěly ústně. To vypravěčům umožňovalo historii zveličovat nebo si ji dokonce vymýšlet. Tyto příběhy se vyprávějí dodnes, i když nedávné vědecké poznatky prokázaly, že nejsou autentické. Molly Pitcherová je složeninou více než jedné osoby. Během revoluční války pomáhalo vojákům na bojištích velké množství žen. Většinou šlo o manželky a děti vojáků. Podle legendy "Molly Pitcher" převzala palbu z děla poté, co byl její manžel zraněn. Nejpravděpodobnějším zdrojem vzniku této legendy je bitva u Monmouthu. Její příběh začali psát spisovatelé a umělci až mnoho let po válce. V roce 1848 se objevil Currierův a Ivesův tisk "kapitánky Molly". První písemná zmínka o Molly Pitcher se objevila až v roce 1859. Teprve v roce 1876 někdo zveřejnil rodokmen, v němž tvrdil, že skutečnou Molly Pitcherovou je místní žena. Poté kult Molly Pitcherové rostl a rostl.

 

Kandidáti

V každé legendě je často jádro pravdy. Molly Pitcher není výjimkou. Molly Pitcher je populární jako vždy a dostala se i do učebnic pro základní a střední školy. Mnoho dalších zdrojů pouze opakuje tu či onu verzi legendy. Internetové zdroje se dokonce přou, zda byla Molly Pitcherová feministka. Existuje několik žen, jejichž příběh může tvořit část legendy o Mary Pitcherové:

• Mary Ludwig Hayesová (též Mary Ludwig Hayes McCauleyová) je oblíbenou volbou několika historiků. V záznamech se objevuje 28. června 1778. Tehdy se přihlásila do služby u pensylvánského dělostřelectva. Možná si vysloužila přezdívku "Molly Pitcher", když v bitvě u Monmouthu zásobovala vojáky pitnou vodou v mimořádném horku. Když její manžel utrpěl úpal (některé zdroje uvádějí, že byl zraněn), Mary zaujala jeho místo u dělostřelectva. Stejně jako mnoha dalším vlasteneckým legendám jí prý osobně poděkoval George Washington. I zde může být jádro pravdy. Washington během bitvy pronesl poznámku, kterou zaznamenal Dr. William Read. Washington řekl, že obdivoval způsob, jakým Proctor zacházel s jejich právem. Měl na mysli dělostřeleckou rotu kapitána Francise Proctora. Mary Haysová byla manželkou jednoho z dělostřelců této roty. Bitva u Monmouthu odstartovala mýtus o Mary Pitcherové. Stát Pensylvánie jí asi čtyřicet let po bitvě přiznal za její hrdinství penzi ve výši čtyřiceti dolarů.
• Margaret Corbinová sloužila se svým manželem ve Fort Washington v dnešním New Yorku. Její manžel John padl smrtelně zraněný, když zaujala jeho místo u děla. Do paže ji zasáhly tři střely grapefruitu. V zajetí Britů byla předána Američanům ve filadelfské nemocnici. Nadále sloužila jako invalida a dělala, co mohla. Ruka se jí nikdy neuzdravila a v roce 1779 jí byla přiznána poloviční vojenská penze do konce života.
• Deborah Sampsonová měřila metr osmdesát a byla to vysoká žena. Převlečená za muže sloužila u 4. massachusettského pluku. Její světlé rysy vedly k tomu, že jí ostatní muži (v domnění, že je také muž) říkali "Molly". Sloužila po zbytek války. Sampsonová byla jedinou další ženou, která dostala federální důchod za vojenskou službu. Již jednou se pokusila vstoupit do armády v roce 1782, když se převlékla za muže. Pobírala odměnu za to, že se přihlásila jako "Timmothy Thayer". Následující den byla udána a peníze musela vrátit.

Molly Pitcherová nebyla jen jedna osoba. Byla inspirována činy několika žen, které k revoluční válce skutečně přispěly. Sloužily v mnoha funkcích s vlastenectvím a odvahou. Revoluční válka byla spíše válkou malých potyček než plnohodnotných bitev. Nebylo vůbec neobvyklé, že se do bitev zapojily i ženy. Ženy plnily mnoho rolí, o nichž se tradičně myslelo, že je plní pouze muži.

 
George Washington 2 centová známka, přetisk "Molly Pitcher"  

Písemná zpráva

Joseph Plumb Martin byl vojákem kontinentální armády. O svých zážitcích si vedl vyprávění. Historici se o něm dozvěděli v 50. letech 20. století. Martin popisuje incident z bitvy u Monmouthu, do kterého byla zapletena nejmenovaná žena:

"

Žena, jejíž manžel patřil k dělostřelectvu a která byla v té době nasazena u jednoho z útvarů, byla po celou dobu se svým manželem u útvaru; zatímco se natahovala po náboji a měla jednu nohu co nejdále před druhou, prošla jí přímo mezi nohama dělová střela nepřítele, aniž by jí způsobila jinou škodu než to, že jí odnesla celou spodní část spodničky, - při pohledu na ni se zjevnou bezstarostností poznamenala, že měla štěstí, že neprošla o něco výš, protože v tom případě by mohla odnést ještě něco dalšího a ukončit její zaměstnání.

"

Tento popis byl v jiných zdrojích pozměněn tak, že jí dal jméno, ačkoli to ve skutečnosti neudělal.