Medusa
Medúza je postava z řecké mytologie. Její příběh vyprávěli a převyprávěli starověcí i moderní vypravěči, spisovatelé a umělci.
Latinský básník Ovidius ve čtvrté knize svých Proměn píše, že Poseidon znásilnil Medúzu v Athénině chrámu. Bohyně byla rozhořčena a proměnila Medúzu v netvora s hady místo vlasů.
Medúza je ve výtvarném umění zobrazována již po staletí. Mýtus je obklopen mnoha interpretacemi, včetně té od Sigmunda Freuda. Pro starověké lidi bylo zobrazení Medusiny hlavy prostředkem k odvrácení zla. Tento obraz se nazýval Gorgoneion. Gorgoneion byl velmi děsivý a rozplakal všechny děti, ale působil pouze proti Medúze, nikoli proti jejím sestrám.
Perseus s hlavou Medúzy, Benvenuto Cellini (1554)
Mýtus
Medúza byla jednou ze tří sester. Byly známé jako Gorgony. Medusiny sestry byly Stheno a Euryale. Medúza byla smrtelná, ale její sestry byly nesmrtelné. Všechny byly dětmi mořského božstva Forkýse a jeho sestry Keto. Než se staly netvory, byly všechny tři sestry krásné mladé ženy, zejména Medúza; byla však kněžkou v Athénině chrámu a byla vázána slibem celibátu.
Každý člověk nebo zvíře, které se na ni přímo podívalo, zkamenělo.
Hrdina Perseus sťal Medúzu, když spatřil její odraz ve svém leštěném štítu. Poté, co strašlivou hlavu použil k porážce svých nepřátel, daroval ji Athéně a ta ji připevnila na svůj štít.
Medúza byla v době své smrti těhotná s Poseidonem. Z její krve vzešli okřídlený kůň Pegas a zlatý obr Chrysaor.
Gorgona na černofigurové amfoře z Řecka (520-510 př. n. l.)
Perseus zabíjí Medúzu, obraz k Ovidiovým Metamorfózám od Antonia Tempesty (1630)
Medusa v umění
Medúza byla námětem pro antické malíře váz, mozaikáře a sochaře. Objevuje se na náprsním štítu Alexandra Velikého v Alexandrově mozaice ve Faunově domě v Pompejích v Itálii (kolem roku 200 př. n. l.).
Římská kopie Fidiovy Medúzy (vlevo) se nachází v Glyptotéce v Mnichově.
Mezi renesanční vyobrazení patří socha Persea s hlavou Medúzy od Benvenuta Celliniho (1554) a olejomalba Medúzy od Caravaggia (1597).
K barokním vyobrazením patří Hlava Medúzy od Petera Paula Rubense (1618), mramorová busta Medúzy od Berniniho (30. léta 16. století) a olejomalba Perseus obracející Finea a jeho následovníky v kámen od Luky Giordana z počátku 80. let 16. století.
Mezi romantická a moderní vyobrazení patří Perseus s hlavou Medúzy od Antonia Canovy (1801) a Perseus, socha Salvadora Dalího. Mezi umělce dvacátého století, kteří se tématem Medúzy zabývali, patří Paul Klee, John Singer Sargent, Pablo Picasso, Pierre et Gilles a Auguste Rodin.
Medúza, římská kopie řeckého originálu od Fidiaa
Perseus bojuje s Fíneem a jeho společníky, Luca Giordano (kolem 1670)
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo ve starověku psal o Medúze?
Odpověď: O Medúze psal latinský básník Ovidius ve svých Metamorfózách.
Otázka: Co udělal Poseidon Medúze?
A: Poseidon znásilnil Medúzu v Athénině chrámu.
Otázka: Jak Athéna Medúzu za tento zločin potrestala?
Odpověď: Athéna za trest proměnila Medúzu v netvora s hady místo vlasů.
Otázka: Jak umělci Medúzu v průběhu času zobrazovali?
Odpověď: Umělci vytvářeli sochy a obrazy Medúzy po tisíce let a staří Řekové a další starověcí lidé malovali její tvář na hrnce, dveře a další věci. V řeckém umění z této doby umělci obvykle malovali nebo vyřezávali lidi, kteří se dívali do strany, ale téměř vždy vyřezávali obrazy Medúzy, která se dívala z obrazu směrem k divákovi. Tyto obrázky se nazývají Gorgoneiony.
Otázka: Jaký je důvod, proč je Medúza zobrazována právě takto?
Odpověď: Účelem jejího takového zobrazování bylo, aby mohla odhánět zlé věci, stejně jako ji Perseus používal proti svým nepřátelům.
Otázka: O čem je čtvrtá kniha Ovidiových Metamorfóz?
Odpověď: Čtvrtá kniha Ovidiových Metamorfóz je o tom, jak Poseidon znásilnil Medúzu v Athénině chrámu a jak ji Athéna potrestala tím, že ji proměnila v netvora s hady místo vlasů.
