Středozem je fiktivní fantasy svět, který vymyslel J. R. R. Tolkien. Odehrává se v něm několik jeho knih, například Hobit a Pán prstenů. Má se jednat o dávno minulou mytologickou dobu naší Země — Tolkien sám označoval své příběhy jako „umělou mytologii“ pro Anglii.
Ačkoli je Středozem v Tolkienově světě pouze jedním kontinentem, v běžném užívání se pojem „Středozem“ často používá pro celý fiktivní svět a všechny příběhy, které pro něj Tolkien vymyslel. Tolkien tvořil a pracoval na Středozemi po většinu svého života; právě tato tvorba ho proslavila nejvíce. Jeho práce zahrnují nejen romány, ale i rozsáhlé mýty, genealogie, mapy a jazyky.
Původ a koncepce
Tolkien byl profesorem anglického jazyka a filologie; jeho znalost jazyků a starších mýtů značně ovlivnila vznik Středozemě. Svět vybudoval postupně — od jazyků, přes příběhy až po kompletní kosmologii zahrnující božstva (Ainur a Valar), stvoření světa a dlouhou historii. Středozem je tedy výsledkem kombinace lingvistického zájmu, inspirace severskou a anglosaskou mytologií a vlastní fantazie.
Geografie a hlavní lokace
Středozem má vlastní geografii s rozmanitými krajinami: hory, říční nivy, lesy, moře a pouště. Mezi nejznámější místa patří:
- Shire (Kraj) — domov hobitů
- Rivendell (Rivendel) — útočiště elfů a moudrých
- Moria — stará trpasličí pevnost v horách
- Gondor, Rohan — významná lidská království
- Mordor — sídlo Temného pána Saurona
- Temné hvozdy (Mirkwood) a Lothlórien — elfí lesy
Rasy, jazyky a kultura
Středozem obsahuje několik základních ras a národů: druhů a národů, jako jsou elfové, trpaslíci, lidé a hobiti, ale i tvory jako orkové, entové či trolové. Každá z těchto skupin má vlastní kulturu, historii a často i jazyk. Tolkien, jako filolog, vytvořil komplexní jazyky (nejznámější jsou elfské jazyky quenya a sindarin) a rozvinul jejich gramatiku a slovní zásobu.
"Středozem" se ve fiktivních elfských jazycích quenya a sindarin nazývá Endor (nebo Endóre) a Ennor. Mnohé názvy míst a osobností v Tolkienových dílech mají etymologii odvozenou právě z těchto jazyků.
Dějiny a věky
Příběhy Středozemě se odehrávají v jednotlivých „věcích“ (Plných dějinných obdobích) — nejčastěji se setkáme s Prvním, Druhým a Třetím věkem. Nejznámější události knih jako Hobit a Pán prstenů se odehrávají v Třetím věku, kdy vyvrcholí boj proti Sauronovi. Silmarillion a jiné sbírky pokrývají starší události, včetně vzniku světla a prvních konfliktů mezi mocnostmi Valar a temnými silami.
Hlavní díla a prameny
Kromě nejznámějších románů existuje rozsáhlá souborová literatura:
- Hobit — dobrodružný příběh Bilba Pytlíka
- Pán prstenů — trilogie sledující osud Prstenu moci
- Silmarillion — mýtus a dějiny raných věků Středozemě
- Unfinished Tales, The History of Middle-earth — edice a rozpracované texty, které doplňují a rozšiřují Tolkienův svět
Dědictví a adaptace
Středozem měl obrovský vliv na žánr fantasy a populární kulturu. Jeho příběhy byly adaptovány do filmů (nejvíce známá je filmová trilogie Petera Jacksona), televizních seriálů, hraných a videoher, deskových her a řady doplňkových materiálů. Tolkienův přístup k tvorbě jazyků, komplexní historie a propracovaná mythologie se staly vzorem pro mnoho pozdějších autorů fantasy.
Proč číst Tolkienovu Středozem
Středozem nabízí kombinaci epické mytologie, osobních příběhů a hlubokého jazykového a kulturního kontextu. Čtenáři zde najdou napětí i filozofické motivy — otázky moci, přátelství, odvahy a ztráty. Pro zájemce o jazyky, historii a mapy jde o bohatý svět, který odmění pozorné čtení detaily a souvislostmi.