Metis je v řecké mytologii bohyní moudrosti a obvykle je řazena mezi Titánů. Byla dcerou Oceána a Tethys a v mýtech bývá chápána jako zosobnění rozumu, rozvahy a prozíravé rady. Podle řeckých pramenů je matkou Athény, která zdědila části jejích vlastností — zejména rozum a strategické myšlení.
Původ a role
Jméno Metis v řečtině nese významy spojené s radou, rozvahou a chytrostí; v literárních pramenech se objevuje jako postava, která radí bohům i lidem. Neměla rozsáhlý kult jako některé jiné bohyně, avšak její funkce „poradkyně“ a zdroj moudrosti je klíčová pro pochopení narození Athény a následných božských vztahů.
Proroctví, spolubytí s Diem a narození Athény
Podle jedné z verzí mýtu Zeus Metis pohltil, protože se bál proroctví, že potomstvo Metis by mohlo ohrozit jeho vládu. Když byla Metis uvnitř Dia, přichystala svému dítěti přilbu a roucho. Podle vyprávění zvuky kovářova kladiva a bolest v hlava vedly k tomu, že Diovi museli otevřít lebku — anebo ji mu rozťali, aby mu ulevili. Kdo lebku rozsekl, se v různých verzích liší: může to být Prométheus, Héfaistos, Hermes nebo Palaemon. Použito bylo prý i minojskou sekerou. Z Diovy hlavy pak vyšla Athéna — plně dospělá a oblečená do zbroj.
V některých interpretacích Metis zůstává i po spolknutí součástí Dia jako jeho rozum či vnitřní porada, takže i nadále „radí“ a ovlivňuje dění, byť už není samostatně přítomná. Verze se liší podle pramenů (Hesiodos, pozdější řecké legendy a scholie).
Kult, interpretace a dědictví
Metis se v literatuře uplatňuje především jako symbol moudrosti, prozíravosti a rozumného poradenství. Je jednou z těch božstev, jejichž přítomnost v mýtech ilustruje, jak Řekové rozuměli původu moudrosti a její propojenosti s mocí (vztah mateřství, rady a vlády u Athény a Dia).
Po Metisovi je také pojmenován měsíc — Metis, jeden z vnitřních měsíců planety Jupiter, který nese její jméno jako odkaz na tuto mytologickou postavu.
Shrnutí: Metis je v řeckém mytologickém kontextu postava spojující moudrost, radu a mateřství. Jejím nejznámějším mýtickým činem je souvislost s narozením Athény — ať už jako skutečná matka, jejíž tělo Zeus spolkl, nebo jako symbolická váha rozumu, která vyšla z Diovy hlavy společně s Athénou.