Maráthská říše (1674–1818) – indická konfederace z Maháráštry, 17.–18. století
Maráthská říše (1674–1818): konfederace z Maháráštry pod Šivádžím, jež svrhla Mughalskou říši a formovala politiku a kulturu moderní Indie.
Maráthská říše nebo Maráthská konfederace bylo uskupení indických států, které v 17. a 18. století ovládalo velkou část indického subkontinentu. Říše formálně existovala od roku 1674 do roku 1818. Maráthové mají velkou zásluhu na ukončení vlády Mughalů v Indii.
Maráthové byli válečníci ze západní Dekkánské plošiny (dnešní Maháráštra), kteří se proslavili nastolením "samosprávy hinduistického/indického lidu" ve svém regionu. Maráthové se stali významnými v 17. století pod vedením Šivádžího, který povstal proti dynastii Ádil Šáhí a Mughalské říši a vytvořil království s hlavním městem Raigad. Maráthové, známí svou pohyblivostí, dokázali během mughalsko-maráthských válek upevnit své území a později ovládli velkou část indického subkontinentu. Jejich moc nakonec ukončila série válek, které vedli proti Britům.
Vznik a rozmach
Zakladatelem maráthské říše byl Šivádží (1630–1680), který byl korunován v roce 1674 a zformoval centrální stát založený na pevnostech, rychlé jízdě a regionální administrativě. Po Šivádžího smrti se Maráthové rozšířili dál, zejména za vlády peshwů (ministrů a později faktických vládců) v 18. století. Významným expanzivním obdobím byl servis peshwy Bajirao I., kdy maráthská moc pronikla do severních oblastí Indie.
Politická organizace
- Centrum a konfederace: Po smrti silných panovníků se maráthská říše postupně proměnila ve volnější konfederaci. Formálně existoval stát s titulárním šáhádží (chhatrapati), ale faktickou moc často vykonávali peshwové z Púny.
- Hlavní rodiny a státy: Do konfederace patřily silné lokální dynastie jako Bhonsle (Nagpur), Scindia/Šinde (Gwalior), Holkar (Indore), Gaekwad (Baroda) a další. Tyto rody si udržely značnou autonomii a zároveň uznávaly společné zájmy konfederace.
- Daňový systém: Maráthové vybírali tribut a daně, známé například jako chauth (čtvrtina výnosů) a sardeshmukhi (přídavné 10 %), což jim umožnilo financovat armádu a správu bez centralizované byrokracie Mughalů.
Vojenská síla a taktiky
Maráthská armáda byla proslulá lehkou jízdou (kavalérií), rychlými nájezdy, znalostí terénu a využíváním pevností. Taktika gerily (guerilla) byla klíčová v období odporu proti Mughalské říši. Důležitou součástí moci bylo i námořnictvo, vedené osobnostmi jako Kanhoji Angre, které bránilo pobřeží před evropskými mocnostmi a podporovalo obchodní i válečné operace.
Kultura, jazyk a společnost
Maráthská vláda podporovala rozvoj jazyka Marathi, místní administrativy a hinduistických náboženských institucí. Pod Šivádžim a později peshwami vznikla státní správa založená na místních elitách a brahmanství v pozici peshwů. Maráthové také obnovovali či zakládali pevnosti, chrámy a budovali síť místních panských rolnických vazeb.
Krizové momenty a pád
Jedním z největších zlomů pro maráthskou expanzi byla bitva u Panipatu v roce 1761, kde konfederační síly utrpěly těžkou porážku od Ahmeda Šáha Durráního. Přesto se Maráthové po Panipatu vzpamatovali a obnovili vliv, ale rostoucí evropský vliv a vzestup Britské východoindické společnosti nakonec vedly k sérii konfliktů:
- První anglo-maráthská válka (1775–1782) — skončila dohodou (např. Smlouva ze Salbai), která dočasně urovnala vztahy.
- Druhá anglo-maráthská válka (1803–1805) — vedla k výrazným ztrátám území a vlivu významných maráthských rodů.
- Třetí anglo-maráthská válka (1817–1818) — po ní Britové definitivně zlomili maráthskou moc; roku 1818 byla konfederace fakticky rozpuštěna a řada místních vládců byla přinucena uzavřít protektorátní smlouvy nebo byli sesazeni.
Osobnosti
- Šivádží — zakladatel maráthské říše
- Sambhaji a Rajaram — jeho následovníci v 17. století
- Kanhoji Angre — významný maráthský námořní velitel
- Bajirao I. (peshwa) — rozšíření moci na sever v 18. století
- Vedoucí rody: Bhonsle, Scindia (Šinde), Holkar, Gaekwad a další
Dědictví
Maráthská konfederace měla dlouhodobý dopad na politickou mapu Indie: oslabila mughalskou centrální moc, podporovala rozmach regionálních států a přispěla k rozšíření místních jazyků a administrativních forem. Jejich vojenské a správní praktiky ovlivnily pozdější indické vlastní hnutí a národní paměť v Maháráštrě. Přesto konečné porážky v prvních desetiletích 19. století znamenaly nástup britské nadvlády v mnoha částech dnešní Indie.
Stručně: Maráthská říše byla v 17.–18. století jednou z klíčových sil v Indii — vznikla pod Šivádžim, rozšířila se díky peshwům a regionálním dynastiím, zlomila moc Mughalů, ale nakonec padla před rostoucí britskou expanzí do roku 1818.
Související stránky
Vyhledávání