Dynastie Maratha
Čhátrapathí Šivádží Mahárádž byl největším vládcem maráthské říše. Po Šivádžího smrti v roce 1680 zabil mughalský vládce Aurangzeb Šivádžího syna Šambhadžího a zajal Šamabádžího malého syna Šahu. Aurangzebovi nástupci propustili Šahu, který usedl na maráthský trůn.
Pešva je (premiér) mu pomohl řídit jeho říši. Postupně se Pešva stal skutečným vládcem Maráthů a jeho funkce se stala dědičnou.
Za Šahuovy vlády byla Satara hlavním městem Marathů. Po jeho smrti bylo hlavní město přesunuto do Pune. Za vlády Pešvů Maráthové rozvíjeli velmi úspěšná vojenská tažení. V letech 1720-1761 se maráthská říše rozrostla.
Po nájezdu na Dillí v roce 1737 se hranice maráthské nadvlády rozšířily do Rádžasthánu, Paňdžábu, Bengalúru a Odišy. Tato vojenská tažení však také vyvolala nepřátelský postoj ostatních vládců vůči Maráthům, kteří je v důsledku toho nepodpořili ve třetí bitvě u Panipatu.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl Čhátrapathí Šivádží Mahárádž?
Odpověď: Čhatrapathi Šivádží Maharadž byl největším vládcem maráthské říše.
Otázka: Co se stalo po Šivádžího smrti?
Odpověď: Po Šivádžího smrti v roce 1680 zabil mughalský vládce Aurangzeb Šivádžího syna Šambhadžího a zajal Šambhadžího malého syna Šahu.
Otázka: Kdo pomáhal Šahuovi vládnout říši?
Odpověď: Říši mu pomáhal řídit Pešva, předseda vlády.
Otázka: Jaký význam má Satara v maráthských dějinách?
Odpověď: Za Šahuovy vlády byla Satara hlavním městem Marathů.
Otázka: Jakou roli hráli v maráthských dějinách Pešvové?
Odpověď: Za vlády Pešvů Maráthové rozvíjeli úspěšná vojenská tažení a Pešva se stal skutečným vládcem Maráthů.
Otázka: Jak se maráthská říše za vlády Pešvů rozšířila?
Odpověď: Za vlády Pešvů se maráthská říše v letech 1720 až 1761 rozšířila a po nájezdu na Dillí v roce 1737 se hranice maráthské nadvlády rozšířily do Rádžasthánu, Paňdžábu, Bengálúru a Odišy.
Otázka: Proč se ostatní panovníci stali vůči Maráthům nepřátelskými?
Odpověď: Ostatní vládci se stali vůči Maráthům nepřátelskými kvůli jejich vojenským tažením, v důsledku čehož nepodpořili Maráthy ve třetí bitvě u Panipatu.
