Let Japan Airlines 123

Let 123 společnosti Japan Airlines byl pravidelný vnitrostátní let z tokijského letiště Haneda (známého také jako mezinárodní letiště Tokio) na mezinárodní letiště Osaka (známé také jako letiště Osaka Itami). Dne 12. srpna 1985 se u letadla Boeing 747-146SR 12 minut po startu objevily mechanické problémy. Letadlo se pak po 32 minutách zřítilo na horu Takamagahara v prefektuře Gunma poté, co se piloti pokusili letadlo ovládat, ale nepodařilo se jim to. Zahynulo 520 lidí a pouze 4 přežili. Příčinou havárie byla nesprávná oprava po incidentu s ocasní částí letadla, která způsobila únavu kovu a nakonec selhání konstrukce za letu, při němž se od letadla oddělila celá ocasní část.

Tato havárie byla nejhorší leteckou nehodou, které se zúčastnilo pouze jedno letadlo. Byla také druhou nejhorší leteckou havárií, horší než ona byla pouze havárie na letišti Tenerife.

Zapojené letadlo

Letadlo, které se zřítilo, byl Boeing 747-146SR (SR znamená krátký dolet) s číslem JA8119. Letadlo bylo používáno k letům na krátkých vnitrostátních linkách v rámci Japonska. Letadlo poprvé vzlétlo 28. ledna 1974. Mělo 4 motory Pratt & Whitney JT9D-7A. Před havárií nalétalo 25030 hodin a vzlétlo a přistálo 18835krát.

Dne 2. června 1978 se letoun JA8119 stal na mezinárodním letišti v Ósace účastníkem nehody s nárazem do ocasu. Při přistání narazil ocas letadla do dráhy. Při nehodě byla poškozena zadní tlaková přepážka a také zadní část letadla. Později, během 17. června a 11. července, opraváři společnosti Boeing letadlo opravili, a to výměnou spodní části zádě a části přepážky. Letadlo se později vrátilo do provozu.

Při vyšetřování nehody vyšetřovatelé zjistili, že oprava provedená 7 let před nehodou společností Boeing byla nesprávná. Zatímco pro instalaci spojovací desky v přepážce byly nutné dvě řady nýtů, opravář použil pouze jednu řadu. To zvýšilo pravděpodobnost únavy kovu o 70 % a také způsobilo následnou nehodu.

Trasa letu 123 společnosti Japan AirlinesZoom
Trasa letu 123 společnosti Japan Airlines

Cestující a posádka

Toho dne letadlo řídila tříčlenná posádka. Devětačtyřicetiletý kapitán Masami Takahama byl velmi zkušený pilot. Měl nalétáno 12423 hodin, z toho 4842 hodin na letounech 747. Devětatřicetiletý druhý pilot Yutaka Sasaki se na kapitána teprve připravoval. Při tomto letu seděl na levém sedadle (které je obvykle určeno pro kapitány). Má nalétáno 3963 hodin, z toho 2665 hodin na letounech 747. Poslední člen posádky, 46letý letový inženýr Hiroši Fukuda, má nalétáno 9831 hodin, z toho 3846 hodin na 747. V letadle bylo také 12 členů palubního personálu. Země, ze kterých cestující a posádka pocházeli, jsou uvedeny níže.

Konečný součet státních příslušností cestujících

Státní příslušnost

Cestující

Posádka

Celkem

 Japonsko

483

15

498

 Čína

1

0

1

 Západní Německo

2

0

2

 Hongkong

4

0

4

 Indie

3

0

3

 Itálie

2

0

2

 Jižní Korea

3

0

3

 Spojené království

1

0

1

 Francie

1

0

1

 Kanada

1

0

1

 Španělsko

1

0

1

 Peru

1

0

1

 Spojené státy americké

6

0

6

Celkem

509

15

524

Nehoda

Odpoledne v den nehody již JA8119 absolvoval dva zpáteční lety, JL503/504 do a ze Sappora a JL363/366 do a z Fukuoky. V 17:17 letadlo právě dokončilo let JL366 a stálo na místě 18 na mezinárodním letišti v Tokiu a připravovalo se na let JL123 do Ósaky.

V 18:04 začalo letadlo pojíždět směrem k ranveji. Vzlet se uskutečnil v 18:12 a letadlo vystoupalo do cestovní výšky 24 000 stop (asi 7300 metrů). Do té doby bylo vše v pořádku.

V 18:24 se náhle ozval hlasitý zvuk, který byl ve skutečnosti způsoben poruchou tlakové přepážky. To způsobilo explozivní dekompresi. Z letadla se vyvalil vzduch a odlétl od ocasu letadla. Protože všechna čtyři hydraulická vedení, která ovládají letadlo, jsou umístěna v ocasní části, stalo se letadlo neovladatelné. O 46 sekund později piloti zahlásili 7700 (což znamená, že se nacházejí v nouzové situaci) a požádali o návrat na mezinárodní letiště v Tokiu. Přestože však řídící letového provozu schválil, aby se letadlo otočilo směrem k Tokiu, letadlo podivně začalo směřovat severozápadním směrem. V 18.28 hodin požádal tokijský řídící letového provozu piloty, aby zatočili doleva, ale od pilotů obdržel zprávu: "Nyní je letadlo neovladatelné." V 18.30 hodin se letadlo vrátilo do letadla. Do té doby se letadlo pohybovalo způsobem zvaným fugoidní pohyb, stoupalo, dokud neztratilo rychlost a nezastavilo se, pak příď klesla a nabírala rychlost, dokud letadlo nebylo schopno opět stoupat. Fugoidní pohyb se opakoval až do konce letu.

V 18:31 se řídící letového provozu zeptal letadla, zda může přistát na letišti Nagoja, které bylo od letadla vzdáleno 72 mil (asi 133 km). Piloti se však chtěli vrátit do Tokia. Mezi 18:35 a 18:56 se piloti snažili ovládat letadlo bez ocasu. To se nepodařilo, protože letadlo letělo nekontrolovatelně směrem k horám.

V 18:56 narazilo letadlo pravým křídlem na hřeben. Letadlo pak letělo dál, narazilo do druhého hřebene a explodovalo. Zahynulo 520 osob, 4 přežily.

Doba, za kterou se letadlo po selhání přepážky zřítilo, je 32 minut. Nehoda byla nejhorší v historii letectví, při níž došlo k explozivní dekompresi.

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaký byl let 123 společnosti Japan Airlines?


A: Let 123 společnosti Japan Airlines byl pravidelný vnitrostátní let z tokijského letiště Haneda na mezinárodní letiště v Ósace.

Otázka: Kdy se u Boeingu 747-146SR objevily mechanické problémy?


Odpověď: U Boeingu 747-146SR se mechanické problémy objevily 12 minut po startu.

Otázka: Co se stalo s letadlem poté, co se ho piloti pokusili ovládnout?


Odpověď: Letadlo narazilo do hory Takamagahara v prefektuře Gunma o 32 minut později poté, co se ho piloti pokusili ovládnout, ale nepodařilo se jim to.

Otázka: Kolik lidí při havárii zahynulo?


Odpověď: Při havárii zemřelo 520 lidí.

Otázka: Kolik lidí havárii letadla přežilo?


Odpověď: Byli hlášeni pouze 4 přeživší.

Otázka: Co bylo příčinou havárie?


Odpověď: Příčinou havárie byla nesprávná oprava po incidentu s nárazem do ocasu, která způsobila únavu kovu a nakonec selhání konstrukce za letu, při kterém se od letadla oddělil celý ocas.

Otázka: Byla tato havárie nejhorší leteckou nehodou, které se zúčastnilo pouze jedno letadlo?


Odpověď: Ano, tato havárie byla podle počtu obětí nejhorší leteckou havárií s jedním letadlem.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3