Isra a Mi'raj jsou dvě části příběhu, který muslimové vyprávějí o Mohamedovi. Říkají, že v roce 621, když odpočíval v Kaabě v Mekce, přišel k němu anděl se zvířetem zvaným burak. Burak Mohameda odnesl do vzdálené mešity a pak ho vzal do nebe. V nebi se Mohamed setkal s Adamem, Mojžíšem a Alláhem (Bohem) a poté se vrátil zpět na zem.
Muslimové každoročně pořádají svátek Isra a Mi'raj. Přivádějí své děti do mešit, kde si děti mohou vyslechnout příběh a poté se spolu s dospělými pomodlit. Poté se koná hostina a všichni se mohou najíst.
Co znamenají pojmy Isra a Mi'raj
Isra označuje noční cestu proroka Mohameda z Mekky do vzdálené mešity (tradičně se tím rozumí mešita v Jeruzalémě, často ztotožňovaná s Masjid al‑Aqsa). Mi'raj je vzestup do nebes, během něhož prorok podle tradice vystoupal na nebe a setkal se s Bohem a předchozími proroky. Tyto události se v islámské tradici považují za zázrak a mají silný náboženský význam.
Průběh příběhu podle tradice
- Podle hadíthů a raných životopisů Mohameda anděl (v tradičním podání archanděl Gabriel) přivedl Buraka – zvláštní stvoření popisované jako rychlý, křídlatý tvor – který proroka dopravil do vzdálené mešity.
- Odtud prý následoval vzestup do nebes, během něhož Mohamed potkal řadu proroků a nakonec vstoupil do přítomnosti Boha. V některých vyprávěních došlo k rozhovoru týkajícímu se modliteb a náboženských povinností.
- Podle tradiční výpovědi byla při Mi'raji stanovena povinnost denních modliteb (salát). Původně byla podle tradice nařízena padesátka modliteb denně, ale po radu proroka Mojžíše byla tato povinnost postupně snížena na pět povinných modliteb, přičemž odměna zůstala jako za padesát.
Texty a prameny
V Koránu je zmiňována tzv. nocní cesta v souře Al‑Isra (17:1). Podrobnější popis vzestupu do nebes (Mi'raj) najdeme hlavně v hadíthech (ústních tradicích o Mohamedově životě) a v raných sira‑literatuře (biografiích proroka). Protože jsou podrobnosti převážně v hadíthech, existují v některých bodech různé verze a rozdílné interpretace.
Význam a interpretace
Příběh má pro muslimy řadu významů:
- Teologický: potvrzuje Mohamedovo prorocké poslání a Boží moc nad přírodou (zázračné přemístění a vzestup).
- Liturgický: s Mi'rajem je spojena instituce denních modliteb, které jsou jedním z pěti pilířů islámu.
- Duchovní: událost poukazuje na blízkost člověka k Bohu a na možnost mystického prožitku a obrácení k osobní modlitbě.
Slavení a různé zvyky
Tradiční datum připomínky Isra a Mi'raj se liší mezi muslimskými komunitami; často se slaví 27. noci měsíce radžab podle islámského lunárního kalendáře. Způsob oslavy také závisí na místních zvycích a náboženských školách: v některých komunitách jde o výrazné veřejné setkání s kázáním, zvláštními modlitbami a společným jídlem, jinde se událost připomíná skromněji nebo se více zaměřují na studium textů.
Různé pohledy
Mezi muslimy je shoda, že se Isra a Mi'raj stalo, avšak liší se v chápání detailů: někteří vnímají událost jako fyzický, doslovný zázrak, jiní ji chápou spíše jako duchovní vidění nebo symbolickou zkušenost. V akademickém výzkumu se příběh zkoumá také jako součást rané islámské literatury a jeho historický kontext.
Závěr
Isra a Mi'raj jsou jedním z nejvýznamnějších a nejčastěji zmiňovaných zázraků v islámské tradici. Příběh spojuje prvky zázraku, teologie a duchovního poučení a dodnes hraje důležitou roli v náboženském životě mnoha muslimů po celém světě.

