Hayk (Hajk) — legendární zakladatel Arménie: původ, mýtus a historie

Hayk — legendární zakladatel Arménie: od mýtu k dějinám. Poznejte původ, epos o bitvě s Bélem, rodokmen a vznik Hayastanu.

Hayk (arménsky Հայկ, známý také jako Haik) je v arménské legendě ústřední postavou – považován za zakladatele arménského národa. Jeho příběh se dochoval především v díle Historie Arménie historika Mojžíše Chorenatsiho z 5. století, ale motivy související s jménem Hayk najdeme i v dalších pramenech a v lidové tradici.

Legendární rodokmen a spojení s biblickou tradicí

Podle Mojžíše Chorenatsiho je Hajk synem Torgoma (Togarma), syna Gomera, syna Jafetova. Tím je legendární postava zasazena do biblické genealogie, která arménský původ spojuje s potomky Jafeta. Hajk je také označován za zakladatele dynastie Hajkazunů (Haykazuni). V některých pozdějších pramenech, například u historika Juanšera, se objevuje představa Hajka jako "knížete sedmi bratrů" a jeho kontaktu s mocenskými centry starověkého světa – stojí prý ve službách obra Nimroda (v některých verzích ztotožňovaného s Bélem nebo Nebrovtem), který byl považován za mocného panovníka prvního věku.

Legendární příběh o rozkolu s Belem a bitvě u jezera Van

V Mojžíšově verzi, poté co se Hajk stal během pobytu v Babylóně otcem Arméneaka, rozhodne se kvůli odmítnutí podřídit se arogantnímu Titánovi Belovi (v kronikách často identifikovanému s Nimrodem) odejít se svou rodinou a asi 300 lidmi do oblasti Araratu. Zde zakládá vesnici nazvanou Hajkašen. Cestou ponechá jednu oblast svému vnukovi Kadmovi.

Bel pošle jednoho ze svých synů s výzvou, aby se Hajk vrátil do Babylonu, ale Hajk odmítá. Bel se pak vydá do boje proti němu s velkým vojskem. Kadmus varuje Hajka před blížícím se nebezpečím, a Hajk na břehu jezera Van shromáždí své muže a vyhlašuje, že buď porazí Bela, nebo zemře při pokusu o svobodu, aby se jeho lid nestal otrokem.

V den bitvy najdou Hajkovi muži Belovu armádu na hoře, kterou Mojžíš lokalizuje v Dastakertu. Uprostřed střetu Hajk prý zabije Bela přesným šípem a po smrti vůdce se bitva zvrátí ve prospěch Hajka – Belova vojska jsou zmatená a poražena. Po vítězství Hajk staví hrad Haykaberd a zakládá novou vesnici Haykashen.

Název země a historické paralely

Podle legendy pojmenuje Hajk na památku sebe krajinu, kde se bitva odehrála, "Hayk" – a toto jméno se v arménštině dochovalo až do dnešní podoby Hayastan (Arménie), přičemž obyvatelé sebe nazývají Hay. V některých starších pramenech a v práci historiků se také uvádí spojitost s oblastí zmiňovanou v asyrských a chetitských textech jako Hayasa (nebo podobnými názvy), což je často uváděno jako možná historická stopa dávných etnik v oblasti jihovýchodně od jezera Van.

Někteří autoři se pokoušejí legendu přesně datovat: podle jedné tradice se rozhodující střet odehrál roku 2501 př. n. l. u Dyutsaznamartu v okolí Julamerku, jihovýchodně od jezera Van. Tyto přesné roky však patří spíše do chronologických rekonstrukcí středověkých kronik než do historicky ověřených dat.

Původ jména Hayk a další souvislosti

Jméno Hayk a jeho odvozeniny (Hay, Hayastan) se staly klíčovými prvky arménské etnické identity. V arménské tradici se také uvádí, že Hayk je v některých textech pojmenován po souhvězdí – v arménské verzi Bible se jméno objevuje v souvislosti se Jobem (38:31) jako název souhvězdí Orionu. Takovéto paralely ukazují, že jméno a postava Hajka mohly mít více kulturních a kosmologických významů.

Historická a mytologická interpretace

Z historického hlediska většina moderních badatelů považuje příběh o Haykovi za mýtus etnogeneze – symbolické vyprávění, které sjednocuje původní kmeny a legitimuje národní identitu a panovnické nároky. Mojžíšova kronika kombinuje biblické, místní a folklórní prvky a vytváří tak národní mýtus, který byl po staletí součástí arménské historické sebeuvědomění. Přímé archeologické nebo písemné doklady pro existenci jediné historické postavy jménem Hayk z doby popsané v kronikách chybějí.

Význam v kultuře a rodičovské linie

Postava Hajka se uplatnila jako symbol svobody, statečnosti a zakladatelské tradice v arménské literatuře, lidové slovesnosti a v některých genealogických nárocích šlechtických rodů, které svou linii pojily s dynastií Haykazunů. Hajkova pověst tak funguje nejen jako mytický počátek, ale i jako legitimizační prvek pro pozdější politické a kulturní identity.

Závěr

Příběh o Haykovi představuje důležitou složku arménského mýtu o původu: kombinuje biblické rodokmeny, místní tradice a starší toponymy (např. zmínky o Chetitů a Hayasa), aby vysvětlil název země a její lid. Zůstává však spíše literární a ikonografickou součástí arménské identity než ověřitelným historickým záznamem.

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo je Hayk?

Otázka: Kdy Hayk žil?

Otázka: Pod jakými dalšími jmény se Hayk skrývá?

Otázka: Kde můžeme najít informace o Haykovi?

Otázka: Jaké byl Hayk národnosti?

Otázka: Jak Arméni přišli k vlastnímu národu?

Otázka: Jakým jazykem Arméni mluví?

Hledání podle dopisu